Nelidský Palác republiky v Bukurešti

Rumuni se rádi chlubí pozůstatky krutovlády diktátora Ceausescua, až to navozuje dojem, že jsou na tu dobu zvláštním způsobem hrdí.

Pomník obětem revoluce

První zastávka prohlídky je proto spojena s nedávnou historickou událostí, pádem diktátora. Z balkónu bývalé budovu Ústředního výboru rumunské komunistické strany promlouval diktátor v dobách nepokojů k lidu, následně zvolil raději útěk helikoptérou, ale od brzké smrti na dvoře kterési školy ho neuchránil.

Na přilehlém náměstí byl zbudován pomník obětem revoluce.

Vidím jen malý kousek

Další pamětihodností je bývalý Palác republiky, dnes Palác parlamentu, který nyní slouží také různým kulturním a společenským akcím, včetně setkávání předních politiků.

Na prohlídku se dlouho čeká a bezpečností opatření připomínají kontroly na letišti. Nakonec skupinu návštěvníků převezme průvodce a provádí návštěvníky jen malou, ale i tak ohromnou částí paláce, který je druhou nejrozlehlejší budovou na světě po Pentagonu.

Milióny tun nečeho

Problém je i tuto stavbu vměstnat do objektivu fotoaparátu. Výklad se skládá z monotónního výčtu kolik tisíc tun kterého materiálu bylo na stavbu použito. Jako příklad uvádím tři milióny tun mramoru. Na výstavbu se ročně spotřebovalo 60 až70 % HDP.

Zvědavci nerespektující trasu prohlídky jsou pokáráni průvodcem. Stavební sloh budovy může připomínat megalomanství římského impéria. Pokud chtěl diktátor po sobě zanechat něco velkolepého, snad se mu to i povedlo, ale ze stavby jde spíše hrůza, jak se shoduji s ostatními.

Vše je tu předimenzované, výška stropů se blíží dvaceti metrům a člověk si tu připadá jako trpaslík. Trasa prohlídky vede také po mramorových schodech, které byly vyprojektovány na míru diktátorovým krokům, kolem závěsu vážícího dvě tuny, a dále do dalších nedozírných prostor.

Michael Jackson pozdravil Maďary

Z balkónu, ze kterého diktátor shlížel na svůj lid, je výhled na hlavní třídu alej Unirii, vedoucí k největšímu nákupnímu centru ve městě. Z balkónu zdravil i Michael Jackson se svým proslulým přehmatem "Hello Budapest."

Po okruhu kolem paláce se v květnu 2007 proháněla závodní auta. Po setmění se tu často prohání zlatá mládež v nablýskaných vozech. Přecházení víceproudých ulic je adrenalinovým zážitkem.

Noční život neustává ani po půlnoci. Tma alespoň skryje všudypřítomné nevzhledné kabely omotané kolem všeho, co se zdvihá nad ulice včetně stromů.