Pavel Nedvěd vzorem pro indonéské děti

A když vám dvanáctiletý kluk přeslabikuje i jméno Thomas Uj-fa-lu-ši, nevěříte vlastním uším.

Přitom Indonésie je zemí, kde úroveň místní kopané vzbuzuje rozpačité úsměvy i u místních lidí, kteří jsou jinak na svoji zemi patřičně hrdí. Nadšení pro hru však její mizernou úroveň bohatě vyvažuje.

Fenomén Pavel Nedvěd

Následující fotografie je převzata z oficiální učebnice indonéského jazyka (Bahasa Indonesia) pro nižší střední školy SMP, 2.ročník, dle osnov pro rok 2004. Učebnice je určena pro čtrnáctileté studenty.

V článku se mimo jiné píše, že Pavel Nedvěd se stal v roce 2003 nejlepším hráčem Evropy, je nastíněna jeho skromnost, jelikož "toto ocenění rozhodně nečekal," zmíněna je i Sparta Praha, která s Nedvědem v čele zvítězila v roce 1996 v české lize.

Není se tedy co divit, že většina studentů, prodavačů smažené rýže, řidičů rikš (tzv. bečaků), bankovních úředníků i policistů se vás dříve či později otáže, zda se s Pavlem znáte a jestli jste sousedé. Já s úsměvem uvádím, že jsme kamarádi a v Republik Nedfed se vlastně všichni známe.

Gratuluji, Češi vedou!

Vzpomínám si na příhodu z května minulého roku, kdy jsem cestoval na průzkumnou humantární misi na Sumatru a v městečku Padang Panjang jsem se ocitl s nepříjemně vysokou teplotou. Byl jsem nucen vyhledat lékaře, na kterého jsem po indonésku "chvilku" čekal. S docházející trpělivostí jsem mu pak bez okolků sdělil, že mám teplotu téměř 39 stupňů a není mi zrovna nejlíp. Mladý lékař se jen zadíval na mojí kartičku a pravil: "Oh, Ceko! Do you know Milan Baroš?"

Při nedávném zápase českých fotbalistů s Američany jsem seděl u počítače v úřadě guvernéra Yogyakarty a usilovně jsem se snažil poslat do Čech fotky pro benefiční koncert sdružení Tenggara. Jaksi jsem pozapomněl, že už nejsou tři hodiny odpoledne, ale jedenáct večer, a že je třeba sledovat naplánovaný fotbalový mač.

Z usilovné práce mne vytrhl až telefon pana Ujanga, známého z dalekého Banda Acehu, od kterého jsem si před časem půjčoval motorku. Pravil: "Gratuluju! Češi vedou 1:0! Skvělé!" Přitom jsme se neviděli už téměř rok.

Fotbal na televizních obrazovkách

Fotbal na indonéských obrazovkách běží v přímých přenosech každý večer a kvůli časovému posunu vlastně i každou noc. Vysílací práva v Indonésii vlastní televize SCTV, která veřejnost očekáváním fotbalu masíruje už rok.

V indonéské televizi jsou totiž ostře sledovány i nezajímavé zápasy jako například Palermo - Udine či Southampton - Blackburn, natož pak Piala Dunia 2006, světový šampionát, který přitahuje pozornost téměř stejně, jako například měsíc půstu Ramadán!

Komentáře paní Suhartové

První moderátorkou fotbalových pořadů na SCTV se stala Titiek Suharto, dcera bývalého dlouholetého prezidenta. Chtěla zřejmě získat popularitu a očistit jméno Suharto, které zde v poslední době čelí ostré kritice kvůli pozastavení soudního procesu s bývalým prezidentem kvůli jeho vetchému zdraví.

Naštěstí se však záhy ukázalo, že Suhartova dcera je možná schopná spolu s otcem rozkrádat státní peníze, nikoliv však moderovat fotbal, a tak byli televizní diváci po dvou dnech dalších zasvěcených komentářů paní Suhartové ušetřeni.

Moc tomu nerozumějí

Fotbalové přenosy na SCTV nejsou komentovány indonésky, ale jsou z nějakého záhadného důvodu ponechány v původním anglickém znění, kterému Indonésané vesměs nerozumí.

O přestávkách však moderátoři zvou do studia odborníky, kteří se snaží oslnit diváky svými znalostmi a do nekonečna rozebírají nejrůznější detaily taktiky, kvalit hráčů a podobně, což je těžko pochopitelné v zemi, která sama zatím nevyprodukovala žádného hráče či trenéra mezinárodních kvalit.

Indonéští fotbalisté jsou pro hru talentovaní a rozhodně jim nechybí nadšení. Hlavním problémem rozvoje totoho sportu však zůstává zcela nekompetentní management fotbalových mužstev a jakákoliv podpora ze strany státu.

Týdeník Tempo ve svém aktuálním vydání připomíná událost před několika měsíci, kdy se indonéské kluby Arema Malang a Persipura Jayapura probojovaly až do celoasijského poháru, avšak musely být diskvalifikovány, neboť Indonéská fotbalová federace (PSSI) zapomněla za tyto kluby v řádném termínu podat přihlášky.