Svatý Petr byl poprvé ukázán lidu

Původní jméno svatého Petra bylo Šimon. Podle Bible byl synem rybáře Jonáše z Betsaidy a také byl rybářem. Spolu s bratrem Ondřejem poprvé potkali Ježíše ve vesnici Kafarnaum, u Genezaretského jezera (též Galilejské jezero nebo Kineret), kde tehdy žili.

V tu dobu se Šimon stal apoštolem a následovat věrně Ježíše Krista a hlásal evangelium. Přijal jméno Petr a po Ježíšově ukřižování se stal prvním papežem. Po požáru Říma v roce 64 byl společně s dalšími křesťany ukřižován císařem Neronem.

Odmítl prý zemřít jako Ježíš na kříži a požádal, aby byl ukřižován hlavou dolů.

To je oficiální legenda. Podle ateistů Ježíš nebyl Boží syn a Bůh neexistuje. Podle protestantů nebyl svatý Petr nikdy v Římě a možná nebyl ani papežem. Podle historiků nebylo ověřeno, že se jedná o Petrovy úlomky kostí. Podle dějepisců Nero nepodpálil Řím a nepopravil křesťany.

Petr = Skála

"Tu es Petrus, et super hanc petram aedificabo ecclesiam meam, et portae inferi non praevalebunt adversus eam." (Ty jsi Petr, to znamená skála a na této skále postavím svou Církev, a brány pekla ji nepřemohou.) Tento citát z Bible v ukrývá sobě skrývá slovní hříčku, neboť v původním aramejském textu i pozdějších latinských překladech je slovo Petr rovné pojmu skála.

Ježíš sice přímo určil, že Petr bude hlavou církve, ale přesto měl  sobě mnoho lidského. Na Kristovu výzvu kráčel Petr po vlnách a málem utonul, protože zapochyboval. Když vojáci Krista zatkli, třikrát ze strachu prohlásil, že ho nezná, přesně tak, jak mu sám Kristus předpověděl: "Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš."

Když se apoštolové rozešli do světa, zůstal Petr v Jeruzalémě. Byla mu dána moc uzdravovat nemocné. Prvním uzdraveným byl muž od narození chromý, který na chrámových schodech prosil o almužnu. Petr mu přikázal: "Vstaň a choď!" V té chvíli se muž uzdravil.

Čtěte také: Zrození izraelského maratonu

Po Kristově smrti a Zmrtvýchvstání se ujal řízení malé skupinky křesťanů. Především otevřel církev také pro národy mimo Židů a umožnil jim řídit se podle Nového a ne Starého zákona. 

Cesta do Říma. Byl tam vůbec?

Když judský král Herodes Agrippa krutě pronásledoval křesťany, Petr byl uvězněn a odsouzen k smrti. Ve vězení ho navštívil anděl, rozlomil mu okovy a umožnil mu uniknout. Petr potom navštívil křesťanské komunity v Asii a nakonec zakotvil v Římě.

Spolupracoval tam s apoštolem Pavlem. Římané byli v otázkách náboženství velmi tolerantní, ale považovali cizince a jinověrce za nedůvěryhodné. Pavel byl římským občanem a kázal Římanům. Petr byl Žid a kázal zase Židům a příslušníkům jiných národů.

V roce 1964 vypukl v Římě velký požár. Trval celý týden a zničil deset ze čtrnácti městských obvodů. Císař Nero obvinil křesťany z jeho založení a nastalo jejich pronásledování. Mnoho jich bylo ukřižováno na břehu řeky Tibery v Circus Gai et Neronis (Neronově amfiteátru). Petr chtěl uniknout, ale jen vyšel z městské brány brány, spatřil proti sobě kráčet Krista. Zeptal se ho: "Quo vadis, Domine?" (Pane, kam kráčíš?) Ježíš mu odpověděl, že jde do města, aby byl ukřižován podruhé. Petr se zastyděl a vrátil se. Tam byl pak ukřižován.

Křesťané ho v noci sňali z kříže a pochovali u zdi na Via Cornelia. O třicet let později tam postavili malou kapli.

Křesťan leží mezi pohany

Archeologické vykopávky pod bazilikou svatého Petra vedly k objevení hrobu prvního papeže. Leží přímo pod hlavním oltářem vatikánské baziliky. Katolíci jsou přesvědčeni, že tento hrob je znakem, že každý římský biskup je nástupcem svatého Petra nástupce Krista pastýře.

Vykopávky pod svatopetrskou bazilikou začaly na jaře 1939. Po smrti papeže Pia XI., který vyslovil přání, aby ho pohřbili ve vatikánských katakombách. Papež Pius XII. nechal zkoumat hřbitov, který byl zřízen na místě Neronova amfiteátru a dnes je pod podlahou baziliky svatého Petra. Dobře zachovalé pohřebiště je pohanským hřbitovem, ale byly na něm nalezeny i hroby křesťanů a bohatých římských rodin.

Ve Valerusově hrobce byl nalezen latinský nápis "Petrus rogat Christus pro sanctis hominibus chriastianis ad corpus suum sepulis" (Petr prosí Ježíše Krista za křesťany, kteří jsou pochováni při něm). V hrobce Popilia Heraklese byl objeven následující nápis: "In Vatic ad Cirkum" (Ve Vatikánu při amfiteatru), který porvrzuje polohu hřbitova na Vatikánských pahorcích, hned vedle Neronova amfiteátru.

Podle římského práva byly hrobky posvátné a nedotknutelné. Jediným důvodem, pro který byl císař Konstantin ( 280-337) požádán, aby v případě tohoto hřbitova porušil římské právo, byla naléhavá žádost postavit křesťanský chrám na místě, které se těšilo velké úctě křesťanů díky hrobu svatého Petra, který se tu nacházel. Svědčí to o nesmírné úctě, kterou první křesťané chovali k hrobu svatého Petra.

Velká mramorová hrobka byla zbudována císařem Konstantinem. Uvnitř byl na červeně malované stěně umístěn malý náhrobek, podepřený dvěma sloupky. Protože tento maličký pomník byl uzavřen v hrobce, musel mít mimořádný význam. První křesťané tento hrob pokládali za vítěznou trofej. Protože nejstarší informace, které se týkají vítězné hrobky svatého Petra, pocházejí od římského kněze Gaia, tento náhrobní kámen se nazýval Gaiova trofej. Hrob apoštola Petra byl obzvláště uctívaný, o čemž svědčí mnoho nápisů včetně velkého řeckého: "Petr je zde na červené zdi."

Archeology překvapilo, že ostatky svatého Petra nenašli v hrobě, který odkryli v zemi. Objevili je později v roce 1941 o o 1,8 m výše nad původním hrobem ve výklenku zdi. Nalezené ostatky byly podrobeny mnohaletému antropologickému zkoumání. Kosti svatého Petra, uložené za vlády císaře Konstantina, byly zavinuty do drahocenné purpurové látky protkané rytím zlatem. Patřily muži podsadité postavy ve věku 60 až 70 let, vysokému 165 cm. Papež Pavel VI. při generální audienci 28. června 1968 oznámil objev relikvií svatého Petra, které byly následující den v devatenácti schránkách uloženy do historického výklenku, kde odpočívají dodnes.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě