Světová populace 8 400 000 000 lidí hovoří 6900 jazyky

Latina v minulosti byla jazykem vzdelanych a mela vyznam hlavne v Rimske risi. Siroke vrstvy obyvatelstva mimo ale nemely o latine ani poneti.

Latina plati dnes  za « mrtvy » jazyk, ruzne evropske narody maji ve svych jazycich nektere latinske vyrazy.

Latina nebyla vseobecne nejuzivanejsim jazykem na svete, jeji pouziti se koncentrovalo spise na Evropu. Vyssi vrstvy ji pouzivaly  jako rec dorozumivaci. Byla pouzivana pri christianizaci a pozdeji na univerzitach zapadni,severni a stredni Evropy. Latina se stala « univerzitnim slangem ».

Můj dědeček si pamatoval říkačku z doby amerických náletů na Plzeň: Achtunk achtunk vidrhole, bafni kufr ať jsi dole. 

Souhlas a dík za podrobnosti. Osobně dávno tvrdím, že naši dědové dobře věděli, proč vyučovat latinu. Spousta evroských jazyku ji má v podobných či přejatých výrazech.  Proto se také lékaři a duchovní co ji studují lehčeji učí cizím jazykům. To naši odpovědní pedagogové stále nechápou.

Jenom drobná poznámka: angličtina je ve skutečnosti zparchantělá vulgární latina, němčina má velkou část slovní zásoby přejatou rovnou z antické latiny a ruština přejela odborné názvosloví z angličtiny a němčiny.

Tvé příklady mají původ tady:

Arena: Latinské slovo harena znamená písek, který byl nejčastěji používaným povrchem při zápase gladiátorů, protože dobře sál krev. 

Sazka: Praslovanské sadati znamená sednout. Sázka tedy znamenalo něco někam posadit nebo položit. Když se dříve soutěžilo, museli lidé položit (vysázet) peníze nebo cennosti na stůl. 

Kooperativa: Družstvo se tak označuje v ruštině, francouzštině, němčině i češtině. Latinský výraz cooperativus se skládá z předpony co- (společně) a základu operari (pracovat), což je odvozeno od opus (dílo, práce).

City: Složitá cesta výrazu začíná v latině. Civitas znamená obec, stát nebo společenství občanů a je odvozeno od slova civis (občan). Stará francouzština to převzala jako cité, což je opevněné město. Když Normané dobyli Anglii, dostalo se do angličtiny citee. Nověji se změnilo na city a původně označovalo jen města s katedrálami a tedy sídla biskupů. Nejslavnější příklad je City of London, což není celý Londýn, ale jen historické jádro a finanční čtvrť (Square Mile), která má dodnes vlastní samosprávu a policii.

OK: Původně anglická jazyková hříčka. 1839 v Bostonu bylo mezi novináři a vzdělanou mládeží v módě používat vtipné zkratky založené na zkomoleném pravopisu. OK vzniklo jako zkratka pro Oll Korrect (správě all correct, vše v pořádku). 1840 se konaly volby a tehdejší prezident Martin Van Buren měl přezdívku Old Kinderhook (podle rodného města) a jeho příznivci založili The OK Club a používali heslo Vote for OK. Nakonec to převzaly nově vzniklé telegrafní společnosti jako potvrzovací zprávu. Zkratka se kvůli dvěma odlišným písmenům v Morseově abecedě téměř nedala zkomolit.

Yes: Jedno z nejstarších anglických slov má původ ve staré germánštině. Anglosasština měla giese (Gea - ano, Sī - být), což znamenalo ano, budiž to tak. Stará angličtina měla Yea a Nay jako odpovědi na otázky položené v kladném smyslu, Yes a No se používaly jako odpovědi na otázky položené v záporu. Od 16. století se "yes" stalo univerzálním souhlasem. Odpovídá německému či holandskému "ja". Románské jazyky si ponechaly "si".

Ksicht: Stará horní němčina měla gisiht (vzhled), moderní němčina Gesicht (obličej) a čeština to převzala v pejorativním smyslu.

Šmejd: Slovo pochází ze staroněmeckého Geschmeide (vše co bylo vykované), které převzala moderní němčina jako "šperky“. V 18. a 19. století chodili do českých zemí němečtí obchodníci, kteří nabízeli drobné kovové zboží a říkalo se jim šmejdíři (z německého Geschmeidehändler). Později se za šmejd nepovažovalo solidní zboží, ale vše, co se jako kvalita jen tváří. Nakonec se český výraz přenesl i na špatného člověka.

Furt: Německé příslovce fort (pryč, dále, vpřed) se přeneslo do češtiny v časovém smyslu.

Inu nic než pravda. A také je pravda, že každý jazyk a jeho řeč,projevy jsou prostě narušovány těmi jinými a ne vždy obstojíí. Jak v úřadech a školách, tak i mezi lidmi. Viz spousta přejatých slov a zvyklostí v mluvě obecně. Germanizmy (ksicht, šmejd, furt), anglikanizmy (yes, OK,City, Sazka Arena ), rusizmy (kooperatiy), a pod. A těžko říci, ve které době byl jejich vliv nejmenší a trvalo se na jasné preciznosti jaztyka.

Karel Čapek:

Řeč je jediný autentický projev duše národa.
Náboženství, zvyky, národní poslání a všechny poměry se mohou zvrátit revolucí; jen v řeči není revoluce, nýbrž věčná kontinuita, věčné přejímání, tichý a hluboký vývoj jako v tvořící přírodě. Řeč je sama souvislost národa; nedá se uměle předělat, nedá se do ní nepřirozeně zasáhnout, může se vyhubit, ale nemůže se převracet; má houževnaté, organické bytí přírodních věcí. Tisíciletá minulost protéká každým slovem; děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky. A přece každý z nás musel nově a původně objevit každé slovo; mateřská řeč je řeč dětství, první řeč duše, poklad prvních dobrodružství, nálezů a poznatků; věčně navazuješ na své dětství, mluvíš-li mateřským jazykem.

"Řeč je duše a vědomí národa." Inu souhlas. Tohle platí především dnes.                  APP. Ještě by bylo zajímavé pořadí oněch pěti nejčastěji používaných jazyků.  A jaksi se tu nemluví o latině.Kdysi byla nejužívanějším jazykem a všichni asi věděli proč...