Budou muset města odmítat peníze na cyklostezky?

Problém byl způsoben při novelizaci zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v prosinci 2010 přílepkem k zákonu č. 402/2010 Sb. k solárním elektrárnám.

S cílem omezit neúměrné a nevratné zabírání zemědělské půdy byly s účinností od 1. ledna 2011 skokově zvýšeny příslušné sazby náhrad za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Toto mělo, bohužel, velmi negativní dopad i na výstavbu cyklostezek.

Ve výčtu staveb, pro které se odvody nepředepisují (viz §11 odst. (3) zák. 334/1992 Sb., cyklostezky, resp. stavby pro bezmotorovou dopravu uvedeny nejsou.

Finanční dopady jsou značné. Při délce cyklostezek v kilometrech jsou odvody v řádu milionů a mohou se blížit nákladům na samotné vybudování cyklostezky. Je nanejvýš potřebné, aby byla tato situace změněna, nejlépe zařazením staveb pro bezmotorovou dopravu do výčtu v §11 odst. (3) zák. 334/1992 Sb.

Na problém v srpnu oficiální cestou upozornil ředitele legislativního odboru Ministerstva životního prostředí Libora Dvořáka starosta Uničova Dalibor Horák. 

"Poplatek by tak např. jen v případě připravované výstavby cyklostezky mezi městem Uničovem a obcí Újezd představoval 7 milionů korun, to znamená že by převyšoval vlastní náklady výstavby cyklostezky," uvedl ve svém dopise na ministerstvo starosta Dalibor Dvořák.

Stávající poplatkový problém se ale týká i dalších měst a obcí. "Problém vyžaduje rychlé řešení, tedy urychlenou změnu zákona," komentoval situaci národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. "Bylo by opravdu nešťastné, kdyby kvůli takovému nedostatku naší legislativy musela města a obce odmítat peníze na realizaci nových cyklostezek," dodal Martinek.