Čeští úředníci zažili cyklistickou dopravu v Německu

Dopravní opatření, která pomáhají cyklistům, by se tak mohla objevit také v Česku.

Exkurzi do německých měst Drážďany, Lipsko a Berlín zorganizovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech.

Němci také stavěli ulice jenom pro auta

"Německo patří mezi evropské země, které cíleně podporují cyklistickou dopravu a které pro nás může být velkou inspirací,“ řekl k tomu Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu, který pracuje zároveň jako národní cyklokoordinátor.

Všechna tři německá města mají za sebou éru komunismu a před dvaceti lety v nich byly srovnatelné podmínky jako v českých městech. Zatímco dnes jsou v Drážďanech, Lipsku či Berlíně dopravní řešení přátelská k cyklistům, v našich českých městech za skutečnou podporou pokulháváme.

"V Česku se můžete vyvarovat chyb, které jsme dělali v minulosti my," říká Gerd-Axel Ahrens z Technické univerzity v Drážďanech.

V bývalém západním Německu až do 70. let minulého století budování dopravy ve městech upřednostňovalo automobilovou dopravu. "V mnoha městech západního Německa zrušili tramvajové tratě, protože podle představitelů těchto měst byly na překážku rostoucímu počtu automobilů," uvádí Gerd-Axel Ahrens příklad tohoto přístupu. "Na konci sedmdesátých let jsme však zjistili, že nemůžeme dál a dál rozšiřovat koridory pro automobilovou dopravu, stejně jako nemůžeme přidávat další a další parkovací místa, aniž bychom ničili naše města. Sami lidé si uvědomili, že příliš mnoho času ztratí v dopravních zácpách."

Poté, co se v 70. letech stala situace neudržitelnou, začali Němci podporovat veřejnou dopravu a investovat do podpory jízdních kol a pěší dopravy. Přes zavedená opatření však byla osobní motorová doprava na vzestupu, a to až do začátku devadesátých let v západním Německu a do konce devadesátých let v Německu východním. Od té doby už objem dopravy na městských silnicích neroste, po roce 2003 došlo dokonce k obrácení trendu.

Český úředník a politik na kole nejezdí

Auta se používají stále méně a v německých městech přibývá domácností, které nevlastní žádné auto. Příkladem je hlavní město Berlín, ve kterém 46 % domácností nevlastní osobní automobil. Berlíňany k tomu nevedou zdaleka jen ekonomické důvody. Cesta veřejnou dopravou v kombinaci s chůzí či jízdou na kole je v tomto velkoměstě totiž často mnohem rychlejší a navíc eliminuje problémy s hledáním místa k zaparkování.

Přečtěte si reportáž: City-biker in Leipzig

Kromě odborných přednášek čeští úředníci vyzkoušeli na vlastní kůži jízdu na kole v ulicích Drážďan, Lipska a Berlína. "Jezdit v takovém městském provozu byla pro mě nová zkušenost," řekl starosta města Vítkova Pavel Smolka.

Na celkovém pocitu bezpečí a pohody při jízdě se podílejí jak technická opatření, tak i chování německých řidičů. "Řidiči jsou mnohem tolerantnější k cyklistům. Pokud to mám srovnat, u nás stále nejsou cyklisté bráni jako součást silničního provozu," doplnil Pavel Smolka, který byl podle vlastních slov překvapen tím, jak dobře se po německých městech na kole jezdí.

Není to drahé, není to složité. Tak co nám brání?

Zástupci českých měst se zajímali především o konkrétní dopravní opatření a také o německé normy a zákony. Řada z nich už přemýšlí, jak jednotlivá opatření zavádět ve svých městech. "Máme u nás například ulici, kde by už dnes bylo logické zavést preferenci cyklistů," řekl Leszek Gryga, cyklokoordinátor severomoravského Třince.

Inspiraci tu ale našla také města, kde má cyklistická doprava tradici. Příkladem mohou být východočeské Pardubice. "Už jsme vytipovali asi pět řešení, která by se hodila pro naše město, známe už i konkrétní místa vhodná pro jejich umístění," řekl Jiří Hájek, starosta pátého pardubického obvodu. V Pardubicích by rádi otestovali například odbočovací pruhy, předsunuté stání pro cyklisty v křižovatkách či zvýšení bezpečnosti odsazením cyklopruhu od parkujících aut.

Podle městského cyklokoordinátora Vojtěcha Jirsy nemusí být tyto úpravy finančně náročné a lze je proto zavést rychle. "Často jsou to velmi levná řešení, která jsou pouze o organizačních změnách, někdy jen stačí myslet na cyklisty s dostatečným předstihem," potvrdil Jirsa.

Hlavní problémy, se kterými se česká města setkávají, způsobuje zastaralá legislativa. "Když se snažíme realizovat nějaká dopravní opatření pro cyklisty, máme často problémy s českými normami. Například pokud bychom chtěli schválit průjezd cyklistů křižovatkou, byl by to obrovský problém," uvedla Ivana Kverková z Tábora, která sama jezdí do práce na kole nejméně dvakrát týdně.

Podle ní by mohlo pomoci také metodické zastřešení na celostátní úrovni. Doslova kuchařku pro vedení měst a obcí, která by ukazovala typizovaná řešení, by podle vlastních slov ocenil také Antonín Lízner, starosta severočeské obce Příšovice a člen předsednictva svazu měst a obcí. "

Čtěte dále: Chlapce zajel náklaďák v cyklopruhu

„Peněz je málo a bude jich ještě méně. Města a obce budou muset hledat levná řešení a proto se již dnes vyplatí myslet na úspornou dopravu a na jednoduchá a zároveň promyšlená řešení," shrnul Lízner výstupy exkurze.