Do Chorvatska na kole. Na jaře nebo na podzim?

Cyklistika mezi mrňavými vinicemi, kde vinaři láskyplně oprašují letošní úrodu, má své kouzlo.

Víno, fíky a granátová jablka

Některé malé vinice o velikosti vesnického dvorku jsou opuštěné. Celé generace vinařských rodin lopotně sbíraly kamení z černé hlíny a stavěly z něho zídky na okraji vinic. Jejich potomci ale odešli do měst.

V Chorvatsku volně v přírodě dozrávají fíky a granátová jablka, což dělá radost nejednomu znavenému a hladovému cyklistovi.

Podzimní prázdné pláže 

K cykloturistice patří také posezení v útulných konobách (rodinných vinárnách), kde se podává domácí víno i jiné lahodné moky. K jídlu bývá pršut (šunka), mořské plody a občas i skopové maso na rožni.

Když vystoupáme na vrcholky přímořských pohoří a přehlédneme nedozírné moře s četnými ostrůvky, připadáme si hrozně malí. 

Po celodenní jízdě na unaveného cyklistu čeká příjemné osvěžení v mořských vlnách. Pláže jsou opuštěné a člověk tu může v klidu poslouchat šumění vln.

VIDEO Cykloturistika na ostrovech v Chorvatsku

Jarní krajina ve žlutém hávu

Jarní krajina je úplně jiná. Všechno je živé a svěží. Vinice zatím úrodu jen slibují, zato všude je spousta barev a vůní. Oči přecházejí pod záplavou žlutých květů čilimníků. Jindy trávu doslova prorůstají stovky vlčích máků se spoustou rudých květů.

Člověk stěží uvěří, že květiny a keře nejlépe rostou v místech, kudy dříve prošel požár a spálil vše živé na prach. Nádherné pohledy donutí na chvíli se zastavit a nechat barvy na sebe působit.

Koupání na jaře je studenější, nicméně smočit se lze.

Fialový ostrov Hvar

Lidé jezdí na kolech a vnímají krajinu, stavby, památky. Málokdy si ale ze svých cest zapamatují vůně, barvy a zvuky. Tady je to ale jinak.

Na jaře jsem projela několik ostrovů. Hvar byl nejbarevnější. Kromě rudých vlčích máků a žlutých čilimníků tu kvetla všudypřítomná fialová šalvěj. Červen tu je vůbec ve znamení fialové, protože hned po šalvěji rozkvétají rozsáhlé porosty levandule a ostrov sytě provoní.

Ptačí zpěv na Brači

Na ostrově Brač mě cestou na nejvyšší vrchol Vidovu Goru zaujal borovicový les oživlý silným zpěvem ptactva. Na ostrovech je takový les neobvyklý. V přístavu Milna se v podvečer překřikovaly jiřičky hnízdící pod střechami domů.

Růže z Jericha na Visu

Dodnes si vybavuji, jak mě při noční procházce kamennými uličkami městečka Vis na stejnojmenném ostrově praštila do nosu silná vůně růží z Jericha a rozkvetlých jasmínů. Když padají na zem zralé citrony, jejich vůně se tlačí starodávnými úzkými uličkami.

Na ostrovech čas plyne daleko pomaleji než v hektickém velkoměstě. Jejich krásu cyklista vnímá všemi smysly. Určitě stojí za to si ji užít dokud je čas. Ještě než přijde studená a větrná zima.