Špatné počasí neexistuje

Zatímco se radujete z jasného, slunečného letního dne a jen v kraťasech odpočíváte na břehu jezera za jemného šplouchání vln, na hlavu vám už mohou dopadat první kapky jedné z mnohých přeháněk.

Prší skoro pořád

Krásný den se může náhle proměnit v ještě krásnější – ovšem pouze pokud jste milovníky větrného a deštivého počasí.

Určitě je na místě si připomenout starou skandinávskou pravdu prověřenou staletími: Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení.

Necítíte-li se na noc ve stanu lomcovaném větrem, můžete využít zdejších chat nebo přístřešků. Chaty se správcem jsou tu hned tři, Skedbrostugan, Rogenstugan (na břehu zdejšího největšího jezera Rogen, podle nějž byla pojmenována celá rezervace) a nejjižnější, za hranicí parku stojící Storrödtjärnstugan.

Kromě velmi příjemného ubytování, milé obsluhy a citlivého zasazení do zdejší přírody vám mohou nabídnout i občerstvení či zapůjčení kánoe.

Rybářský ráj

Pokud jste romantiky nejhrubšího zrna a láká vás představa ryby upečené na ohni k večeři, pak jste na správném místě. Zdejší říčky a jezera mají na jídelním lístku pstruhy, siveny, lipany, síhy, okouny, štiky i mníky. Pro rybáře opravdový ráj.

Jelikož se ale nacházíte v přírodní rezervaci, budete kromě náruživých rybářů také uvědomělými ochránci přírody. V návštěvnickém centru koupíte rybářskou licenci a oheň rozděláte pouze na vyhrazeném místě. Je jich tu dostatek, takže není třeba zakládat partyzánské ohníčky.

Mnoho z nich se vám odmění tisíciletou historií. Na některých místech, kde jsou dnes zřízeny picnic spots, hodoval, opékal a jistě se i doširoka usmíval už některý z našich prapředků z doby kamenné.

Málo rostlin, hodně zvířat

Drsné podmínky panující ve zdejším kraji nejsou zrovna příznivě nakloněny růstu bohaté flóry. Skromné severské rostlinstvo, kterému dominují ošlehané břízky a dolámané borovice ovšem hostí značně zajímavou faunu.

Ve vegetaci se ukrývají tři velké šelmy medvěd, rosomák a rys. Budete-li mít štěstí, uvidíte u některé z říček vydru. Ve velké výšce se nad krajinou vznášejí orel a káně.

Drsná příroda pro nebojácná zvířátka

Maskotem a vlajkovým zvířetem zdejších krajů se stal pižmoň. Zavalité zvíře s hustou hnědou až černou srstí a s rohy připomínajícími ulíznuté a řádně natužené copy před milióny let obývalo rozsáhlé oblasti střední Asie.

Dlouhý čas bylo přirozenou součástí také skandinávské zvířeny. Současná kolonie zvířat ale pochází z Grónska a Norska. Dospělý jedinec váží mezi 200 až 400 kilogramy. Pižmoni jsou býložravci, pokojně a mírumilovně spásají traviny.

Oproti ostatním kopytníkům ale v případě ohrožení neutíkají. Místo toho utvoří všechna zvířata těsný šik a bleskurychle útočí. Na místě je tedy při setkání s těmito živočichy nejvyšší opatrnost.

Uvidíte-li pižmoně funět, třít si hlavu o přední nohy nebo vzájemně do sebe žďuchat, staňte se neviditelnými a opusťte místo tak, jako pára opouští ventil tlakového hrnce – rychle. Je vhodné nepřibližovat se ke zvířatům na méně než 300 metrů.

Skandinávský zákonodárce přikazuje minimální vzdálenost 100 metrů. V opačném případě tasí prkenici na tučné pokuty a chrastí klíči od žaláře. Nelze se mu divit. Populace pižmoňů klesla v 80. letech minulého století z doposud neznámých důvodů o polovinu. V současnosti se udržuje těsně nad hranicí deseti kusů.