Zklidněný Karlín? Je to jenom bouda.

Po letech jsem zase ochutnal, jak vypadá cyklistický výlet s politiky. Naposledy to bylo před třemi lety s primátorem Pavlem Bémem (ODS) podél Vltavy a Rokytky. Po uveřejnění reportáže mi osobně primátor napsal dopis. "Mírou lží, hloupostí, a když dovolíte blbostí, překonala tato reportáž průměrnou úroveň českého bulváru," napsal mi tehdy člen Občanské demokratické strany, který byl později před veřejností usvědčený ze lží a gigantických finančních manipulací v hlavním městě a musel se vzdát členství v politické straně.

Pozvánka na letošní průjezd Karlínem zněla lákavě. S novináři měl jet ministr dopravy Pavel Dobeš. Těsně před odjezdem bylo oznámeno, že ministr má zdravotní problémy a místo něho pojede náměstek přes navigace a satelity Jiří Žák.

Dopravní expert, který deset let nesedl na kolo

"Vytáhli ho z kanclu a teď musí místo ministra, který to spískal," posmívali se Žákovi kolegové opodál. Postarší náměstek však vzal svoji misi statečně, sundal kravatu a v obleku nasedl na připravené elegantní městské kolo.

Za jízdy se přiznal, že se mu otevřely oči. Netušil že se dá jezdit na kole v pražské dopravě. Deset let už prý neseděl na bicyklu. Takoví lidé tedy rozhodují o dalekosáhlých dopravních opatřeních! Nelze se tedy divit preferenci osobních aut na úkor pěších, cyklistů a hromadné dopravy.

Nábřeží kapitána Jaroše stále straší

Po chodníku pomalovaném piktogramy bicyklů jsme přejeli Vltavu po Hlávkově mostě a obkroužili supersložitou křižovatku na Nábřeží Kapitána Jaroše. Je to lepší, než bývalo, ale cyklisté pořád v některých situacích najíždějí do automobilového pruhu zprava, anebo je cyklistické značení náhle přivádí do automobilového protipruhu. Řidiči nemohou být na takové nájezdy připraveni a jednoduše cyklistu přejedou.

Připomeňme, že to se stalo osudným cyklistickému aktivistovi a spolupracovníku redakce Horydoly Janu Bouchalovi. Na této křižovatce nedal jednoho večera před šesti lety přednost projíždějícímu autu a to ho zajelo.

Ukázka samoobslužné půjčovny kol, která vlastně neexistuje

Vrátili jsme se z Holešovic nazpátek přes Hlávkův most a jeli do Karlína. Vzali jsme to po štěrkované cyklostezce, potom skrz zadní dvorky kancelářských baráků, překonali oplocené staveniště a vjeli do srdce Karlína. 

Na Karlínském náměstí jsme projeli tři velké křižovatky, vyhnuli se autům zaparkovaným přes celý náš jízdní pruh, jeli zakázaným způsobem ve dvojicích vedle sebe, až jsme dojeli ke zkušební půjčovně kol bez lidské obsluhy. Monika Krobová Hášová (TOP 09), která zastává funkci předsedkyně komise pro cyklodopravu na Magistrátu, básnila o projektu na tři sta takových samoobslužných stojanů. Ukázalo se ovšem, že vidíme jenom zkušební stojan firmy Homeport, za kterou stojí jeden mladík, který se projekt snaží už roky udat, kde to jen jde. Žádná komerční firma do tak nejistého podniku nehodlá investovat a veřejné peníze podle předsedkyně Krobové Hášové do Homeportu netečou a ani nepotečou. 

Vzpomínáte? Po městě se jezdilo 60 km/h a v noci bez omezení

Pokračovali jsme Karlínem po rušné Sokolovské ulici. Místostarosta Prahy 8 Michal Švarc (TOP 09) je unesený možností jezdit v Karlíně na kole. Prý byl na zkušené v Berlíně. Po chvilce přiznává, že hned první den tamního pobytu mu ukradli kolo.

Místostarosta si pochvaloval za jízdy na kole, že omezili rychlost aut v Karlíně na  30 km/h. Sokolovská je zatím na povolené padesátce, ale i na ní by ruka úředníkova chtěla dosáhnout a seřezat rychlost na hlemýždí třicítku. "Stejně se tady nedá jet rychleji, když se popojíždí od křižovatky ke křižovatce," mínil místostarosta na kole.

Poté si postěžoval, že mu auta stojí v trase jedné cyklostezky. Na dotaz, proč tam tedy nepošle strážníky, aby auta odtáhli, anebo dali řidičům tak velké pokuty, že už na cyklostezce stát příště nebudou, odvětil, že to není tak jednoduché, jak se mi zdá. Když jsem se ho zeptal, za co ho tedy platíme, když není schopen udržet pořádek v dopravě, prohlásil, že nepořádek je v celém státě, tak proč by nebyl také v Karlíně.

Obrázky namalované na asfaltu jsou úplně na nic

Vyšlapali jsme strmou dlážděnou Trocnovskou ulicí do Husitské ulice. Na kočičích hlavách měla potíže cestovní kola s malými převody a velkými úzkými pneumatikami. Po frekventované Husitské jsou namalované obrázky kol jedno za druhým, tak zvané cyklopiktogramy, které by nás měly vést a řidiče upozorňovat na cyklisty. Mnozí cyklisté - novináři i úředníci - raději zvolili trasu po chodníku. Je to sice zákonem zakázané, ale strach z velkých a rychlých aut dal pochopitelně přednost bezpečí na zakázaném chodníku.

Takhle jela i předsedkyně pro cyklistickou dopravu Magistrátu. Když už i ona, která má v popisu práce vymýšlet mimo jiné právě obrázky a čáry namalované na ulicích ve prospěch cyklistů, jede po chodníku, znamená to, že ve městě je opravdu nebezpečno a ona sedí na své židli úplně zbytečně. Aspoň v případě Husitské ulice je to nepochybné.

Komplikované křižovatky. Kudy tudy na kole?

Přes tři velké křižovatky u Bulhara, u vysokoškolských kolejí v Opletalově ulici a na Senovážném náměstí jsme se dokodrcali k České tiskové kanceláři v Opletalově ulici. Potřebovali jsme se dostat na Václavské náměstí, a tak jsme neměli jinou možnost, než vjet na chodník, protože ulice se pro nás stala neprůjezdnou jednosměrkou.

Ukázalo se, že místopředsedkyni pro cyklodopravu musím provést na kole přes tři komplikované křižovatky, protože přesně neví, kudy má jet a kdo má přednost. Když tohle nezvládla sama první dáma pražské cyklodopravy, jak takové problémy má zvládnout náhodný cyklista ve městě, nebo dokonce dítě? 

Závěr cyklistické vyjížďky po chodníku na Václavák byl už jenom završením absurdního divadla. 

 Cyklostezka za 140 milionů je stále nesjízdná (2012)

 Primátor Pavel Bém ukazuje Prahu na kole (2009)

Libor Ambrozek: Nechci další mrtvé na silnici (2006)