Cyklotoulky II: Rumunským rájem a moldavským peklem do neuznaného Podněstří

Dobrý den, děkuji za recenci mojí knihy. 

Celkem mi ani tak žíly netrhá, že naše knížky nejsou Vaše krevní skupina, na svůj názor máte právo a i jej dnes můžete (bohudíky) i veřejně prezentovat. Co mi ale  vadí, a proč sem píšu, tak to jsou vyložené blbosti, které ve své recenzi píšete.

1) Cestu po Moldávii jsme neskončili v Košicích, nýbrž v Michalovcích. V Košicích jsme skončili cestu letošní, což ale pochybuju, že víte, tak Vás to nemohlo zmást.

2) Nevím proč půlka recenze pojednává o knize první, když toto měla být recenze na knihu druhou, ale budiž, asi Vám to nějak leží v žaludku, nebo nevím.

3) Nevím, kde jste vzal toto: Je zřetelné, že zatímco v prvním díle ještě na knižní vydání nemyslela, ve druhém díle po cestě na jih se k tomu připravovala. Vydavatelství Cykloknihy jsem poprvé oslovila v září roku 2010, tedy v době, kdy byly obě cesty už dávno za námi, fotky vyfoceny a texty sepsány. Nabídla jsem jim rovnou oba rukopisy. Původně to totiž měla být jedna knížka (se dvěma cestami), nakonec jsou z toho knížky dvě. Tak si, prosím, kdyžtak příště tyhle rádoby informace ověřte předem, díky. Server Hory doly jste tím shodil na úroveň bulvárního plátku, který taky píše věci, co si myslí (ale často nejsou pravda). 

4) To samé toto: Fotky už nejsou jenom s dětmi na odpočívadlech, ale je na nich občas vidět krajina nebo pamětihodnost. Fotky vybírá vydavatelství z našich dodaných cca 1000 fotek. Do knížky se jich dostane zlomek. Kdo si knížku objedná přímo od nás, obdrží spolu s knihou CD právě s těmi do knihy nezařazenými fotkami v kvalitním rozlišení. Nebo je naleznete na našem webu www.epastorek.cz. To že tam v knize takové nebo makové fotky, není o tom, co fotí autoři. Díky za pochopení.

5) Zajímavý je i tento názor: V textu se věnuje nejen papání, kakání, čůrání a spaní ...  protože kdybyste četl knihu pozorně, věděl byste, že naše knihy se právě od těch, které pojednávají hlavně o papání, kakání atd. liší. Jenže v této knize je to právě naopak. Tomu kakání a papání se tam věnujeme hned dokonce v několika kapitolách (doslova popisujeme, jak to vypadalo, když nás v Moldávii přepadly nakolikadenní žaludeční a střevní problémy). 

6) Ve škarpě jsme nespali ani jednou. Místa na nocleh si vždy pečlivě vybíráme ;-) a ve škarpě je to moc našikmo ;-) 

7) A už vůbec nechápu, kde jste vzal toto: Chcete-li Cyklotoulky II. číst jako inspiraci pro své putování o příštích prázdninách, koupili jste si správnou knihu. Potřebujete-li praktického cykloturistického průvodce, sáhli jste v knihkupectví na vedlejší polici. Hledáte-li výpravnou fotografickou knihu, politicko-ekonomický rozklad nebo uměleckou prózu, jste úplně mimo.

Já nikomu necpu, že kniha má být praktickým průvodcem, natož výpravná kniha, politicko-ekonomický rozbor, umělecká próza už vůbec ne, tak co to tady plácáte? (pardon, ale jiné vhodnější sloveso mě opravdu nenapadlo) 

Kniha měla popsat naši dobrodružnou cestu s dětmi po východní Evropě, přiblížit alespoň maličko ne příliš známé Moldavsko a Podněstří, plus opomíjené kouty Rumunska. Ukázat, že děti i rodiče si můžou cestování užívat. 

Dostala jsem poměrně dost emailů od různých čtenářů (většinou čtenářek), v kterých se mi svěřují s tím, že je naše cestování inspirovalo k tomu, že celá rodina nasedli na kola a vyrazili i s dětmi na několikadenní putování. Třeba jen podél Bečvy nebo do Českého lesa - ale právě tohle měl být pravý smysl knihy. A to si myslím, že není málo a celá za práce nám za to stála!