Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy

Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy
Krkonoše, Dolní Malá Úpa, kostel.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Pomezní boudy byly zřejmě středobodem osídlování Krkonoš. Údolím Úpy táhli z Čech napřed slovanští osadníci, poté tyrolští dřevorubci, němečtí pastevci a nakonec čeští rekreanti. Ze Slezska se sem tlačili horníci. Pojďme si projít Pohádkovou stezku a podívat se na očima historie.

Lidé přišli do Krkonoš přes Pomezní boudy
Pomezní boudy stojí přímo na česko-polské hranici.
Autor snímku Mates
Jak na to

Jak šel čas v údolí řeky Úpy

Během středověku přišli první němečtí horníci do Svobody ve 14. století.

Dřevorubci z Tyrolska poté vykáceli prales až na hřebeny.

Zemědělství skromě uživilo jen polovinu bývalých dřevorubců.

Pravým požehnáním bylo zavedení celní stráže a následné pašování v 19. století.

Další dřevorubci vykáceli lesy pro potřebu papíren.

Turistický ruch živil dříve Němce, dnes Čechy a Poláky ve 20. století.

Nejstarší slovanská osada v Krkonoších existovala určitě ve 12. století pět kilometrů od dnešního Trutnova směrem do hor.

Z Trutnova do hor

Už roku 1301 bylo založeno město Trautenau, ve kterém se smíchali Češi a Němci. Stálo trochu stranou dnešního centra Trutnova, ale bylo základem masivní kolonizace Krkonoš.

Odtud šli němečtí kolonisté pozvaní českými panovníky na sever stále hlouběji do hor. Až se dostali podél řeky Úpy na hřebeny k Pomezním boudám.

Horydoly.czLegenda: O zabití trutnovského draka

Krkonoše, Pomezní boudy, autobusová zastávka.

Úpa je počeštělý název pro řeku i osadu rozloženou po horských úbočích. Původně se jmenovaly Aupa, což je staré německé označení pro mokřiny v údolních nivách. Neutrální zeměpisné označení se časem přelilo do místního názvu.

Zámecký vrch nad Trutnovem.

Hornictví ve Svobodě

Napřed se lidé nastěhovali do Freiheit (Svobody nad Úpou), kde byli císařem, kterému patřila velká část Krkonoš, osvobozeni od poplatků a daní, aby žili a pracovali v tak nehostinném místě. Je tu zima, vlhko, několik měsíců v roce leží sníh a do předminulého století ničily lidskou práci pravidelné záplavy.

Jenže v kopcích okolo Svobody se našlo stříbro, měď, olovo a železo. To bylo mocné lákadlo pro chudé německé horníky. Bylo tady i zlato, ale tento kov byl během pár desítek let vytěžen do mrtě.

Doly spotřebují nepředstavitelné množství dřeva na svůj provoz, protože se musí stavět výdřeva, v tvrdých horninách se těží sázením ohně, doprava a zpracování rudy vyžaduje spoustu dřevěného materiálu. Nakonec i lidé, kteří pracují, jsou závislí na dřevu. Musí někde bydlet a něčím topit.

Krkonoše, Horní Malá Úpa.

Dřevo pro Kutnou Horu

Lesy okolo Svobody proto rychle padly na hornický průmysl a bylo potřeba dřevo získávat vysoko v Krkonoších. Královská horní komora tedy pozvala dva lesní mistry z rakouského Tyrolska, kteří s sebou přivedli dalších padesát dřevorubců. Ti roku 1566 vystoupili do Horní Malé Úpy, neboli k Pomezním boudám (1050 m n.m.), založili několik malých osad a začali kácet až do výšky 1370 metrů.

Pod sekyrami a pilami padly všechny husté bukové porosty. "Jejich úkol byl jasný: Vytěžit Krkonoše a poslat ho po Úpě dolů," lakonicky popisuje znalec Krkonoš a zdejší turistický průvodce Josef Zelený."

Ložiska rud se v Krkonoších rychle vyčerpala už kvůli tomu, že nikdy nebyla příliš velká. Horní průmysl však jel v Čechách na plné obrátky a požíral všechny lesy, na které dosáhl.

Krkonoše, Pomezní bouda.

"Krkonošské stromy odpluly po Úpě a a Labi do Kolína. Tam se přeložily na vozy a putovaly do Kutné Hory na výdřevu štol," dodává Josef Zelený. Tak se plavily především buky a smrky. Těžké dřevo, které dobře neplavalo, jasan, dub a bříza se zpracovávaly na dřevené uhlí. To se vozilo do Kutné Hory po zemi a tam sloužilo k tavení stříbrné rudy. 

Pouhých pětatřicet let stačilo na zničení pralesa

"Za pětatřicet let práce tyrolských dřevorubců zmizel v údolí Úpy smíšený prales," uzavírá Josef Zelený. Nakonec na tom pracovalo přes tisíc mužů. Tato tisícovka lidí umožnila několika českým králům, aby se díky stříbru z Kutné Hory dostaly mezi nejmocnější vládce Evropy.

Během pár let dřevaři úžasně zchudli a museli začít hospodařit na vytěžených svazích. Polovina z nich odešla plundrovat jiné hory a druhá polovina přešla na budní hospodářství. Už nikdy si nevydělali tolik, jako jejich otcové při těžbě dřeva.

Pár století horko těžko přežívali, chovali ubohý horský dobytek, pracovali na nerodících políčkách a někdo se stále živil příležitostným dřevorubectvím.

Krkonoše, Dolní Malá Úpa, Sokolí boudy (bývalá škola).

Přišla celní stráž a začalo se pašovat

Až přišla roku 1878 rakouská celní stráž. Do té doby nebyly hranice po krkonošských hřebenech mezi Slezskem a Čechami příliš důležité. Přecházelo se přes ně a obchodovalo velmi jednoduše. Jenže uzavřením hranic mezi znepřátelenými mocnostmi Rakouskem a Německem nastala zlatá doba pašeráků. Kvůli clům a drahotě se vyplatilo pašovat do Německa máslo, sýry a tvaroh. Odtamtud se nosil do Čech tabák, alkohol a jehly. Zvláště poslední artikl byl výnosný a velmi žádaný.

Když se v Malé Úpě zastavil legendární generál Laudon spolu s budoucím císařem a českým králem Josefem II., ubytovali se i s doprovodem na jednu noc. Císař při tom viděl horskou vesničku, která byla daleko bohatší, než podobné obce v Alpách. Podivil se, proč se obyvatelům tak dobře daří, a oni se mu přiznali, že pašují. "Dostali od něho kostel a žandáry," shrnuje výsledek císařské návštěvy Josef Zelený.

Za císařské peníze byl postaven na krkonošské poměry velký kostel Svatého Petra a Pavla a zároveň byly posíleny celní hlídky na státních hranicích.

Maršov.

Další stromy požraly papírny a celulózky

Dalším požehnáním pro chudý kraj byla stoupající spotřeba papíru v Evropě. Les, tentokrát už smrkový, byl znovu vymýcen a odvezen do mlýnů. Německé slovo Mühle, česky mlýn, v horách většinou neoznačuje idylický mlýn na obilí s vodníkem a rybníčkem, ale buď pilu, zpracovatelský závod na rudu (též hamr) nebo drtírnu dřeva na výrobu celulózy.

V Malé Úpě jich bylo několik, ale největší a nejzachovalejší je Spálený Mlýn, který sice v roce 1944 shořel, ale dodnes si můžeme udělat představu, jak drtírna dřeva vypadala.

Dřevěná drť se odtud vozila dolů do Maršova a Svobody do celulózek a papíren. Výjimečný byl právě Maršov, který svého času zásoboval svět nejkvalitnějším cigaretovým papírem. 

Turistika z Německa k Němcům. Riesengebirge je náš Vaterland

Když mezi první a druhou světovou válkou upadl v Krkonoších i papírenský průmysl, měli lidé pod Pomezními boudami znovu štěstí. Rozvinul se turistický průmysl. Po nedávno postavených železnicích z německého Berlína a z německé Vratislavi proudily davy návštěvníků na německou kultovní horu Schneekoppe, jezdili na saních z hřebenů do německého Schmiedebergu a obsluhovali je němečtí občané v Riesengebirge.

Po skončení druhé světové války se přiliš nezměnilo a Pomezní boudy i Malá Úpa žijí z turistiky dodnes. Němci sice stále přijíždějí z Berlína, ale Vratislav je už polská, Schmiedeberg jsou dnes polské Kowary, Sněžka je nejvyšší hora Česka a saně jsme vyměnili za lyže.

Sáňkování v Černé Říčce.

Pohádková stezka dětem ukazuje Malou Úpu

Zveme vás na Pohádkovou stezku z Pomezních bud dolů do Malé Úpy. Zastavte se v turistickém informačním středisku na Pomezních boudách, vyzvedněte si plánek tří doporučených okruhů a udělejte si podzimní výlet s dětmi po místech, kudy přišli naši předkové do Krkonoš a zaároveň, kde je plundrovali od středověku a my v tom pokračujeme dodnes.

Krkonoše, Pohádková stezka Malou Úpou.

Pralesy tu už dávno nejsou. Přibývá penzionů, silnic a sjezdovek.


Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Oprava
Díky. Opraveno.
Reaguj
Osadníci táhli a za nimi se táhly jejich větry. Zde nepomůže ani ta oční klinika z reklamy
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 18.10.2010 21:20
Reaguj
Celkem 2 příspěvky v diskuzi


Lanové parky a centra

Lanové parky a centra

AKTUALIZACE. Přinášíme nejobsažnější přehled lanových parků a lanových center v Česku a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy na provozovatele. Vysoká lana totiž nejsou kvůli bezpečnosti volně přístupná. Při lezení musí být vždy... celý článek

Hasičské muzeum ve Zbirohu

Stovky cyklistů oslavily Světový den kola průjezdem Prahy

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Pěšky do přírody s rodinou

Pěšky do přírody s rodinou

AKTUALIZACE Konečně přišlo léto. Vyrazíme na rodinnou pěší túru někam do hor nebo aspoň do lesa daleko od lidí. Přinášíme přehled vybavení pro děti i dospělé, které za vás sice kilometry
Vydejte se s celou rodinou na poznávací půlmaraton kolem Prahy 4

Vydejte se s celou rodinou na poznávací půlmaraton kolem Prahy 4

Není malých půlmaratonů! Víte, že Praha 4 měří po obvodu plus mínus jedenadvacet kilometrů?
České středohoří AKTUÁLNĚ 2024

České středohoří AKTUÁLNĚ 2024

TRMICE Zprávy z krajiny plné čedičových sopek, pískovcových skal, lesů a úrodných rovin.
Léto na Bechyňce: železniční nostalgie

Léto na Bechyňce: železniční nostalgie

První elektrifikovaná železnice v Rakousku-Uhersku byla postavena z Bechyně do Tábora. František Křižík, zvaný Český Edison, roku 1903 se zasloužil nejen nejen o koleje a nádraží, ale také elektrárnu a skvělý most přes Lužnici.
Vratislavští trpaslíci vám vlezou všude. A strašně rychle se množí!

Vratislavští trpaslíci vám vlezou všude. A strašně rychle se množí!

Dlážděné uličky s dokonale zrestaurovanými středověkými domy. Bezkonkurenční koncentrace svatostánků všech vyznání. Živé čtvrti s bezpočtem restaurací, hospod, barů, klubů, hostelů. A na to všechno dohlíží armáda trpaslíků. Vítejte ve Vratislavi!

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Párou podél Blanice Protivín   28.6.
ISPO China - veletrh Čína, Shanghai 28.-30.6. 28.6.
Vltava - kuriozní plavidla Vyšší Brod   29.6.
Čiernohronská železnica - začátek sezony Čierny Balog Provoz 1.5.-15.9. 29.6.
Muzejní potlach Jílové u Prahy, muzeum 29.6. 13:00
ILTM Asia - veletrh Singapur 1.-4.7. Luxusní cestování 1.7.
Eurobike - veletrh Německo, Frankfurt 3.-7.7. Cyklistika 3.7.
Lužnice - Benátská noc Suchdol 6.-7.7. 6.7.
Hračkobraní Kamenice nad Lipou 10.-14.7. 10.7.
Pelargonie - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 11.-14.7. 11.7.

Diskuse

Storage variability galls... usuziyetuje, 24.6.2024 12:05, 10 příspěvků
INU - 100% vina řidičů - ... Lukas B., 24.6.2024 11:45, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů - ... Kuba Turek, 24.6.2024 10:22, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Lukas B., 24.6.2024 9:18, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Kuba Turek, 23.6.2024 18:49, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Honza, 23.6.2024 18:03, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Horydoly, 23.6.2024 11:56, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Honza, 23.6.2024 11:32, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Horydoly, 22.6.2024 19:51, 11 příspěvků
INU - 100% vina řidičů Honza, 22.6.2024 19:46, 11 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Mořské kajaky Horydoly Open, 17.6.2024 12:10
Cyklistický závod L´Etape... Horydoly , 15.6.2024 3:43
Pádlojízda po Vltavě Horydoly , 4.6.2024 12:39
Vodácké závody 2024 Horydoly , 4.6.2024 12:30
Středočeský kraj se připo... Horydoly , 4.6.2024 2:30
Nebuďme vesmírným zákonem... milan šupa, 29.5.2024 19:47
Malý ukrajinský Picasso Horydoly , 21.5.2024 12:59
Re: Bikesraz na Vysočině Horydoly , 17.5.2024 12:22