Žijeme s klíšťaty

S klíšťaty bojují lidé už statisíce let. Člověk ani klíště dosud nevyhrálo.

V průběhu roků se mění množství, nebezpečnost a teritorium klíšťat. Záleží na počasí, klimatu a také způsobu obhospodařování krajiny. Každý rok jsou infikovány stovky lidí a několik jich zemře.

Léto není nebezpečné

Obecně platí, že klíšťatům svědčí teplé a vlhké jaro a podzim. Nejvíce nakažených zvířátek je tradičně ve středních Čechách především na slunečních stráních a loukách podél velkých řek.

Některá klíšťata přenášejí dvě nebezpečné choroby.

Borelioza je léčitelná, ale nelze proti ní očkovat. Encefalitida je neléčitelná, tělo se s ní musí vyrovnat samo, ale dá se proti ní očkovat.

Proti kousnutí se používají různé babské recepty nebo speciální repelenty z lékárny či drogerie.

RECEPT: Tinktura proti klíšťatům

Borelioza se pozná podle červených fleků

Lymská borelioza se projeví přibližně za třicet dní velkým rudým flekem okolo dřívějšího kousnutí, někdy i více podobnými po celém těle. Jejich velikost je nejméně jako pětikoruna a většinou více.

Nakažený mívá do té doby zvýšenou teplotu, někdy zvrací a bývá unavený. V tomto stadiu se dá borelioza těžko poznat, protože podobné příznaky mívá každý druhý člověk na letní dovolené. Borelioza někdy připomíná úpal, úžeh, chřipku, žaludeční virózu, nebo jenom obyčejnou reakci na námahu a změnu životního stylu.

Lékař může nemoc potvrdit až po měsíci, kdy se v krvi vytvoří protilátky na borelii. Přesto mnozí zkušení praktici v ordinacích dokážou boreliozu odhadnout a předem ji přeléčí antibiotiky.

Borelioza může později způsobit, pokud se jí tělo samo neubrání, postižení nervové soustavy, kloubů a šlach. Stává se to ovšem málokdy. Nejvíce náchylní jsou ve středoevropských podmínkách chlapci od pěti do devíti let a ženy od šedesáti do sedmdesáti let.

Encefalitida se léčí pouze klidem

Klíštová encefalitida, neboli zánět mozku, je virové onemocnění, na které neexistují léky. Projeví se během jednoho až dvou týdnů po kousnutí.

Léčí se pouze klidem. Jako podpora se užívají léky na snížení horečky. Důležité je, aby se nakažený nepřetěžoval fyzicky ani psychicky. Především stres může vést k velkému zhoršené stavu.

Encefalitidě se většina lidí dokáže ubránit, zvláště pokud vydrží nejméně čtrnáct dní po kousnutí klíštětem v klidu. Pokud se nemoc plně rozvine, zasáhne především mozkovou tkáň a člověk má trvalé následky. Je nutno počítat s depresemi, bolestmi hlavy, zhoršenou svalovou koordinací, obrnou a případně i smrtí.

Čím starší je člověk, který se encefalitidou nakazí, tím na tom bývá hůř. Nejhorší potíže mají nakažení senioři. Děti naopak chorobu obvykle překonají jednoduše. Je tedy nesmyslné, když dědeček s babičkou ušetří nějaké peníze a nechají za ně očkovat vnoučky. Mělo by to být naopak.

Jak se klíštěte zbavit?

Dříve se radilo zakousnuté klíště zakapat něčím mastným (olej, sádlo, máslo, kosmetický krém) a počkat 10 minut, až se udusí. Potom ho vykroutit ve směru hodinových ručiček.

Není to dobrý nápad, protože klíště sice zemře, ale před tím vypustí krev, jedovaté látky a případnou nákazu z trávicího ústrojí zpět do člověka. Navíc je jedno, na kterou stranu ho vykroutíte, protože nemá kusadla levotočivá ani pravotočivá.

Dnes lékaři doporučují uchopit klíště pinzetou co nejblíže k sacímu ústrojí a opatrně ho vyviklat. Čím to uděláte rychleji, tím klíště stačí ze sebe vypustit méně škodlivých látek. Poté zakápnete ránu jódovou desinfekcí. Jód ničí na povrchu borelie. Pokud ovšem vniknou do krve, už je pozdě.

Dříve se říkalo, že je nebezpečné, pokud klíštěti utrhnete při neopatrné manipulaci hlavičku. Dnes se ví, že se nic nestalo. Kusadla velmi rychle a bezbolestně vyhnijí.

Kam s ním?

Pokud máte klíště venku, rozhodně ho nemačkejte holýma rukama. Nejlepší způsob je ho vhodit do toalety a spláchnout. Pokud to nejde jinak, spalte ho sirkou nebo zapalovačem, případně rozmáčkněte mezi nehty.

Ve všech případech pozor na oděrky a oči - tělíčko klíštěte praskne a jedovatá tekutina by se neměla dostat do vašeho těla. Nezapomeňte na následné velmi pečlivé umytí rukou mýdlem a horkou vodou, případně desinfekcí.

Co není pravda

Klíšťata žijí jen na louce
NE! Jejich životním prostorem je nesekaná tráva, křoví a listnaté lesy. Můžete je potkat na louce, v lese, v parku. Všude tam, kde je tráva a buřina vysoká dvacet centimetrů až dva metry.

Klíšťata nejsou na horách
NE! Dříve se nacházela do nadmořské výšky 800 m. Dnes žijí běžně ve výšce 1000 m, což se týká naprosté většiny českých hor. Na Slovensku už bylo živé klíště nalezeno i ve výšce 2000 m. Velmi málo je jich v mokřinách a na suchých osluněných místech.

Klíšťata koušou pouze v létě
NE! Hlavní sezonou je duben, květen, červen a poté září a říjen. Nesnášejí horko. Milují teplý a vlhký podzim a jaro.

Kousnutí bolí
NE! Nic necítíte. Klíště má ve slinách látku, která změkčuje kůži a zamezuje bolesti nositele. Další látka sníží srážlivost krve. To vše, aby mohlo nerušeně sát. Případné přenesení encefalitidy nebo boreliozy je pouhý vedlejší efekt. Kousnutí začne svědit až dávno poté, co se klíště napije a odpadne.

Repelent stačí stříknout na nohy
NE! Klíště dokáže vyšplhat i přes místa, kde je použitý repelent. K zakousnutí si vybírá především místa s měkkou kůží - břicho, třísla, rozkrok, podpaží a podkolení.

INFO: Klíště.cz