Český trail-o má medali

Český trail-o (neboli trail orienteering) má první medaili z mistrovství světa. K tomu jedno čtvrté místo.

Bez rozdílu chůze

V tomto sportu, který byl dříve rozdělený na část pro handicapované a část pro zdravé sportovce, od letoška s nadsázkou platí: "Padouch nebo hrdina - všechno jedna rodina."

Trail-o se koná společně s foot-o. Podle nových pravidel se vyhlašují pouze tři kategorie: open, para (součet dvou závodních dnů) a smíšené týmy (dva a dva nejlepší výsledky z obou kategorií druhý soutěžní den).

O modelovém závodě napsal mladý, ale mapově velice zkušený Fin Antti Rusanen na svém blogu: "Nejlepší výsledek, o kterém jsem slyšel, byl 8 bodů ze 13."

Škoda, že se nezeptal nás. Já jsem měl 9 a Pavel dokonce 10 bodů.

Spáchám rituální sebevraždu!

Po prvním soutěžním dni nám ale sklaplo. Jediný, kdo dosud mohl pomýšlet na medaili, byl Pavel. Naše eso v kategorii para, kam patří všichni, kdo nemohou plnohodnotně běhat.

Další dva závodníci Para - já Bohouš Hůlka a Boris Dvorský jsme se pohybovali za polovinou výsledkové listiny. Open část nedopadla o nic lépe. Tomáš Holas byl 32., Libor Forst 35. a Jana Glabazňová 46.

Bohužel velká část našich chyb byla způsobena nepozorností. Zejména já bych několikrát nejraději spáchal rituální sebevraždu, když jsem o body přicházel pouze vlivem vlastní nepozornosti při počítání lampionů, při tom, jaké kleště beru do ruky, a podobně. Tím velká část naší technické přípravy přišla vniveč.

Hvězdy vybledly, favorité se ztratili

Po vyhlášení prvních výsledků jsme byli skleslí a snažili jsme se do druhého závodního dne oklepat. Druhý modelový závod ukázal, že by to šlo.

Libor na něm udělal jedinou chybku a společný rozbor nám pomohl odladit jednotlivé potenciální chytáky nadcházejícího závěrečného soutěžního dne.

Po druhém soutěžním dni byly výsledky zamíchané. Favorité často ztráceli a hvězdy z předchozího dne bledly. Naopak se rozsvěcovaly hvězdy nové.

Přišli jsme na chybu a jsme na bedně

Tak se stalo, že druhý den byli v kategorii Para na druhém místě Pavel a v kategorii Open také na druhém místě Tomáš. Jana předvedla letošní vrcholný závod a skončila sedmnáctá.

Sečteno a podtrženo: Pro Pavla to znamenalo celkově pěknou bramborovou pozici a pro náš tým ... překvapení.... že by dokonce nějaká vrchní pozice? Třetí místo Norsko, druhé místo Švédsko (holt seveřani), první místo Ukrajina. Na Českou republiku zbyla opět brambora.

V tu chvíli nás mrzelo každé špatné rozhodnutí, každá drobná chyba. Před odjezdem domů jsme ještě vyfasovali tištěné výsledky a Libora napadlo zkontrolovat počty bodů. A helemese! Nějakou záhadnou chybou jsme přišli u Tomáše o dva body. To ale znamená, že jsme třetí!

Zatím jsme to ještě nestihli oslavit, ale oficiální výsledky už na webu visí a medaile nám prý Norové pošlou.

Sháníme peníze na příští rok

Sečteno podruhé: Je to sport. Mohlo se snadno něco stát a dosáhli bychom na vyšší příčky. Ale také jsme mohli velice snadno propadnout. Udělali jsme všechno pro co nejkvalitnější přípravu a i samotné závodění jsme brali s maximální vážností. Naše úsilí vyvrcholilo ziskem medaile, což je pro některé dlouholeté závodníky nedostižná meta.

V další sezóně bude rozhodovat, zda se nám podaří získat dostatek prostředků, abychom se mohli účastnit alespoň na třech důležitých závodech: O-ringenu, Mistrovství Evropy a Mistrovství světa. Všechny tři se konají ve Skandinávii.