Kněžice - zachráněný zámek na Vysočině

Zámek Kněžice koupila obec ve značně zuboženém stavu roku 2000. Zámek po rekonstrukci dnes tvoří patrová obdélníková budova se vstupní věží.

Středověká tvrz

Tvrz na místě dnešního zámku postavil šlechtický rod Hrutoviců v polovině 14. století. Pravděpodobně na konci 15. století zanikla.

Renesanční zámeček

Zámeček zde postavili Brtničtí z Valdštejna nejpozději v 80. letech 16. století. Byl obdélníkového tvaru se vstupní věží. Valdštejnům patřil až do Bílé hory.

Paradoxem českých dějin je, že Brtničtí o svůj majetek přišli po Stavovském povstání, kdežto frýdlantská větev rodu vedená Albrechtem z Valdštejna se z podobných konfiskátů napakovala až hrůza.

Barokní zámek

Císař prodal konfiskovaný zámek Kněžice po Zdenku Brtnickém z Valdštejna roku 1623 Rambaldu XII. z Collalto e San Salvatore. V 18. století ho tento rod přestavěl do barokní podoby. Kvůli efektu byly postaveny dvě boční věže. Obranný nebo jiný praktický význam neměly. Na začátku 19. století byl naposledy přestavěn v klasicistním stylu.

Collaltové jel starý langobardský (tedy germánský) rod z italské Mantovy a Benátek. Rambaldo XII. válčil na císařské straně spolu s Albrechtem z Valdštejna, oba veleli na tu dobu obrovským armádám, ale proslulé byly jejich neshody, jak vést konkrétní válečné operace. Oba si také přišli na obrovské majetky.

Konkrétně Kněžice spojili Collaltové 1630 spolu s Brtnicí, Jestřebím, Rudolcem a Černou do tak zvaného fideikomis (dnes bychom tento institut vzdáleně přirovnali ke svěřenskému fondu), čili hospodářského území pod jednotnou vládou šlechtického rodu. Collaltovský majorátní fideikomis se časem vypracoval na 10. největší na Moravě. K původnímu majetku připojili dvůr Heraltice a Měřín, sklárny Opatov, statky Okříšky a Pokojovice. Později přibyly ještě významné Uherčice, menší zámeček Písečné a rodová hrobka v Nových Sadech.

V letech 1862 - 1880 panství obhospodařovalo 17 dvorů ve vlastní režii a 9 bylo pronajímáno. Okolo roku 1900 se na svěřeneckém území nacházelo 15 lesních revírů, 4 lihovary, 2 škrobárny, 4 cihelny, 4 mlýny a pily, 3 hostince, pivovar a vápenka.

Rambald XII. velel císařským jednotkám mimo jiné ve válce o dědictví mantovské, což byl jeden z mnoha konfliktů třicetileté války. Když 1630 dobyl město, nechal část děl nepřítele roztavit a odlít z nich svícny do brtnického kostela. Jenže všechny sláva, polní tráva - při následném požáru kostela se všechny roztavily.

Roku 1626 se zmocnil uctívaného milostného obrazu Panny Marie Mantovanské, který byl po jeho smrti roku instalován do kostela Panny Marie Vítězné v Praze pod Petřínem.

Patrový zámeček Kněžice byl vkomponovaný do hospodářského dvora, jehož budovy již dnes neexistují. Tehdy disponoval zámeček 23 místnostmi - ložnice, pokoje pro hosty, salón, kulečníkový sál, lovecký sál a knížecí apartmá. 

Majetek knížete Emanuela Collalto byl v novém Československu 1921 zařazen do pozemkové reformy. 1924 došlo ke zrušení fideikomisu. Po složitém dědickém řízení byl majetek velmi okleštěn. Rod zůstal bydlet v Uherčicích a Kněžicích.

Státní statek

Po 2. světové válce 1945 byl Collaltům veškerý majetek zkonfiskován, protože se angažovali v Itálii ve fašistické straně. Na kněžickém hospodářském dvoře byl zřízen státní statek.

V roce 1958 vichřice těžce poškodila zbytky zámeckého parku na severní straně. Nic z něj nezbylo. Na jeho místě byl 1980 postaven kulturní dům. V roce 2003 byl zrekonstruován obcí, která si ho koupila od státu. 

INFO: Zámek Kněžice

Zobrazit místo Turistika na větší mapě