6x pidi feráta Slánská hora

Feráta (via ferrata, Klettersteig) Slánská hora má převýšení sotva 40 metrů. Leze se po pevné čedičové skále.

Levá stěnka

Richtrovka B/C 45 m + 22 m Nástupová varianta zleva je trochu lehčí, zprava o půl stupně těžší. Obě vyžadují lezení po malých stupních, což pro začátečníky nemusí být úplně jednoduché.

Spirála C 48 m + 22 m Lanový traverz stěnkou zprava doleva může vyvolat obavy nezkušených lezců.

Cesta Přátelství B/C 31 m + 22 m Lano vede vpravo v hloubi skalní soutěsky přímo na plošinu.

Na plošině nad strmou stěnkou se všechny tři nástupové varianty spojují. Následuje strmý skalní kout. Není moc dlouhý, ale vyžaduje exponované lezení rozporem, mnozí tu pro ulehčení stoupají čelem do údolí. Laicky řečeno - máte pod zadkem místo skály vzduch a ještě k tomu lezete jako rak zády ke skále.

Pravá stěnka

Slánská promenáda D/E 76 m  Lano se táhne středem stěny kolmu vzhůru až na polici, po ní doleva a na vrchol. Pěkně tahá za ruce, což ovšem dělá každá obtížná cesta podél instalovaných ocelových lan.

Enšpígl C/D 20 m + 47 m Feráta podlézá zleva hlavní převis skály a v horní části nad ním se vrací do středu stěny a na polici se napojuje na Slánskou promenádu.

Masochyst D/E 16 m + 45 m Zleva se napojuje na Slánskou promenádu v úrovni skalní police.

Lanové mosty mezi stěnkami

Summit Bridge 10 m

Karls Bridge – 9 m

Dobrý výcvik na velké hory

Každý ze šesti výstupů zabere zkušenějšímu lezci čtvrthodinu. Z vrcholu seběhneme po pěšině.

Nedaleko od Prahy představuje Slánská hora výbornou možnost tréninku na delší alpské feráty. Navíc sám kopec je perfektním vyhlídkovým místem daleko do roviny na soutoku Labe a Vltavy. 

Prohlédněte si další průvodce na feráty

Nástup: souřadnice GPS 50.2325000N, 14.0958333E

Přístup: Slaný, parkoviště v ulici Bienerova 50°13'49.00, 14°05'54.00. Pokud je plno, lze zaparkovat v ulici Chadalíkova. Ze slepé ulice pokračujeme pěšinou kolem dětského hřiště 200 metrů ke skále. Při tom obejdeme samotný vrchol jakoby zezadu od jihu k severu.

Ferátová obtížnost: Nejlehčí varianta je B/C a nejtěžší D/E. Výběr obtížnosti je tedy široký.

Čas: 15 minut každá trasa.

Doporučené vybavení: Přilba, ferátový set, ferátové rukavice, batoh 40 l, lékárnička, mobil, mapa, lehké pohorky.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Geocaching ve Slaném

Pokud vám nestačí ferátové vyžití, můžete zajít na kešky, kterých je okolí plné. Nejvýznačnejší cache je samotná Slánská hora.

Od roku 1984 vede přes Slánskou horou naučná stezka, obnovená v roce 2008. Je na ní 11 zastavení s informačními tabulemi. Stezka začíná mezi na jihozápadním úpatí v ulici Pod Horou.

Slánská hora (330 m)

Slánská hora je dominantou města Slaný. Spolu s nedalekou Vinařickou horou tvoří jižní výběžek sopek Českého středohoří. Svahy porostl smíšený les, na severním a západním úbočí vystupují čedičové skály s několika puklinovými jeskyňkami.

Dříve zde vyvěraly dva slané prameny, které daly jméno městu Slaný. Oba prameny vyschly a voda současného Slaného pramene na severozápadním úpatí již slaná není.

Polovina hory na východní straně byla odtěžena a lomům za oběť padlo i významné archeologické naleziště, kde se našly doklady o nejstarším osídlení. Ve Slaném se žije již pět tisíc let od neolitu dodnes.

Na temeni Slánské hory jsou vztyčené tři velké kříže z roku 1662, které symbolizují utrpení místních obyvatel za třicetileté války. Z vrcholu a západního úbočí se ukazují působivé pohledy na město Slaný.

Královské město Slaný

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem. Dnešní dějepisci, pokud Hájka z Libočan berou aspoň trochu vážně, opravují jeho tvrzení na datum 747 za knížete Nezamysla.

Hradiště na Slánské hoře určitě existovalo již v době kamenné. Trhová osada Slaný vznikla v raném středověku, asi v 11. století, na obchodní stezce z Prahy do Saska. Ve 12. století zde byl postaven benediktinský klášter mnichy z Ostrova u Davle.

Okolo roku 1300 povýšil Václav II. Slané na město. Hned poté bylo opevněno.

Krátce po vypuknutí husitských bouří roku 1419 opustili město benediktini, kteří se do něj již nikdy nevrátili. Jejich místo zaujali reformní kněží. Slaný poté patřil mezi Šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena během očekávaného konce světa. To se však radikální kazatelé nedočkali v Táboře, Slaném, ani jinde. Roku 1420 dobyl město Zikmund. Roku 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí Pražského městského svazu. Roku 1425 však v rámci války uvnitř husitských vojsk dobyl a vyplenil město radikální Táborský svaz pod vedením Jana Roháče z Dubé. Roku 1436 po bitvě u Lipan se město vzdalo umírněné husitské Panské jednotě a přijalo Zikmunda za krále. Roku 1452 podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem, a když se dotyčný stal králem, věnoval městu mnoho výsad.

Nekatolické město se účastnilo povstání proti panovníkovi roku 1618, když zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého. Potom povstání zopakovalo roku 1648. Po porážce stavovského odboje se královské město stalo městem poddanským, neboť císař ho prodal šlechtickému rodu Martiniců z nedalekého Smečna. Martinicové město Slaný zmodernizovali, postavili barokní kostely a piaristickou kolej.