Klášter na Ostrově ve Vltavě

Ostrov svatého Kiliána (to je sice užívaný, ale sporný název), též Ostrov u Davle, nebo jenom Ostrov, je velký říční ostrov na Vltavě těsně před soutokem se Sázavou. Kdysi býval ostrov větší, řeka okolo byla mělčí a teplejší, a proud silnější.  

Nevede sem cesta, nejezdí tudy lodě

Dnes má rozlohu 3 hektary a je zarostlý stromy a křovím. Ve středověku míval plochu asi dvojnásobou a ještě byl obklopen písčitými plážemi. Stál na něm klášter svatého Jana Křtitele, kterému se říkalo též Ostrovský klášter nebo klášter Ostrov.

Říční rameno na pravé straně ostrova je hluboké, a proto tudy vede trasa pro velké lodě. Parníky tu plují ve stejním skalanatém koridoru, jako už nejméně tisíc lety vory (až do vybudování přehrad Vltavské kaskády), lodice a morotové lodi. Levé rameno Vltavy je u Ostrova mělčí, vhodné jen pro jachty (které se zde půjčují) a sportovní lodě pohánění pádly či vesly. Je zde také vyhrazená dráha pro vodní lyžování. Až do postavení přehrady ve Vraném bylo levé koryto mělké a v suchých létech se dalo přebrodit.    

Na malé lodi: Soutok Sázavy a Vltavy

Ostrov není dostupný pěšky, nevede na něj žádný most či lávka, a ani veřejná lodní doprava. Je přístupný jen vlastní lodí, na člunu, nebo na něj můžeme doplavat. Voda je ovšem díky nedaleké Štěchoviské přehradě velmi studená a i v létě její teplota stoupá pouze k 16 stupňůn Celsia.

Na velké lodi: Parníkem z Prahy na Slapy

Klášter Jana Křtitele

Klášter Stětí svatého Jana Křtitele na Ostrově (Sancti Johannis Baptistae in Insula) u Davle patří mezi nejstarší české mužské kláštery. Byl založen přemyslovským knížetem Boleslavem II., který zde nechal usadit mnichy benediktinského řádu

Zřejmě ho založil Boleslav II. někdy po roce 990 v předtuše blízké smrti (zemřel 999). Dokonce do toho měl být zapletený legendární poustevník svatý Ivan, neboli Jan. Protože se mu však prý zdál zdejší život příliš rušný, odešel do dnešního Svatého Jana pod Skalou a dožil život v tamní opuštěné travertinové jeskyni. Háček je v tom, že Ivan není kromě jedné staroslověnské legendy nikde doložený a měl se setkat buď s Bořivojem (žil o století dříve), anebo Břetislavem (žil o století později), a tak je legenda o něm spíš kuriozní křesťanskou historkou, než vážnou připomínkou minulosti. 

Založení Ostrovského kláštera bylo nejspíš výsledkem mocenských tlaků, ve kterých se v hrubých obrysech formovala Evropa, kterou známe dnes. Klášter zřejmě založil opravdu Boleslav II., když zjistil, že jeho otec Boleslav I. a následně on dobyli tak velké území, že už neměli sílu ho udržet pouze ve svých rukou.

Pozval tedy benediktiny z bavorského kláštera Niederaltaich, kteří tehdy propagovali respekt církevních struktur ke světským panovníkům. Proto byly také ostrov pojmenován po svatém Kiliánovi, který byl tamním uctívaným světcem. Dodnes má sobě zasvěcený kostel v Davli jako jediný v Česku.

Benediktini se podřídili panovníkům

Tím Boleslav II. upevnil svoji pozici v tomto divokém kusu Čech. Měl k tomu politické důvody: 

Zřejmě někde tady probíhala hranice mezi Přemyslovským a Slavníkovským panstvím. Později nechal tento konkurenční rod v Libici do jednoho vyvraždit s výjimkou svatého Vojtěcha a jeho bratra. Mimochodem - to samé udělali v Libici ještě jednou a odnesli to další konkurenti Vršovci.

Zároveň potřeboval opěrný bod v lesnatém a skalnatém terénu na důležité vodní i pěší spojnici bohaté Pražské kotliny a důležitých téměř stejně bohatých jižních Čech. Cesta přes ně vedla i dál na jih do rakouské Solné komory a na Jadran.

Podstatná pro tehdejší panovníky byla také kolonizace divokého středočeského lesa, odkud se získávalo nejen dřevo, ale také maso, drahé kovy a další komodity.

Benediktinům zase vyhovovala odlehlost uprostřed pustiny, protože po celý středověk si zakládali na modlitbách a tvrdé práci co nejdál od lidí. Zpočátku jich byla nejméně polovina německé národnosti, teprve po třech stech letech převážili Češi.

Špatné místo, špatné dějiny, špatné okolnosti

Ostrovský klášter byl vždy chudý a chudým zůstal až do svého konce. Až do roku 1137 byly budovy pouze dřevěné, snad románský chrám byl částečně zděný. Teprve po velkém požáru byl postaven z kamene a cihel. Roky 1278 ho dobyli a vyplenili Braniboři při okupaci celých Čech. Další drancování zažil klášter roku 1381. Roku 1403 vyhořel, byl obnoven a už roku 1420 ho znovu vydrancovali a vypálili husité. Zbylí mniši uprchli do Svatého Jana pod Skalou, kde byl v té době už fungující benediktinský klášter. Klášter na Ostrově byl zrušen roku 1517. V rozpadlých domech a v kostele s propadlou střechou od té doby přežívali jen poustevníci.

Budovy zničila povodeň roku 1529. Dílo zkázy dokonala velká voda roku 1799. Tehdy řeky nejprve promrzly až na dno, poté se vytvořily obrovské ledové bariéry, a nakonec kry smetly vše, co bylo na řekách i na březích. Povodně šly během pár dní nejen na Vltavě a Sázavě, ale také na Berounce a Ohři. V Praze napříkla poničily mosty a vzaly s sebou všedhny mlýny.

Jako u téměř každého starého šlechtického nebo církevního sídla se i zde vypráví pověst, že pod levým ramenem Vltavy vede tajná chodba spojující klášter s kostelem svatého Kiliána na levém břehu Vltavy. Nikdo nikdy ji však nenašel.

Politika, panovníci, opati a poustevníci 

K založení Ostrovského kláštera se nedochovaly originální listiny. Historici mají k dispozici pouze falzum z počátku 14. století. Toto podvržené privilegium Přemysla Otakara I. se má vztahovat k 17. lednu 1205. Díky této historické listině víme, že o založení ostrovského kláštera se jednalo ještě za života Boleslava II. Opatem se stal Lantbert (Lambert), mnich z mateřského bavorského kláštera v Niederaltaichu. S ním odtamtud přišlo několik dalších mnichů.

Lambert byl žákem tamního opata a pozdějšího hildesheimského biskupa biskupa svatého Gotharda. Ne náhodou byl vybrán člen právě tohoto kláštera. Konvent v Niederaltaichu podporoval Gorzskou reformu, která kromě podobností s reformou clunyjskou zdůrazňovala respekt vůči panovnické moci. Tato volba také svědčí o závislosti ve věcech české církve na Otovi III.

Opat Gothard, později svatořečený, byl totiž nejen církevním činovníkem, ale také diplomatem. Když císař Jindřich II. viděl, že pod jeho vedením klášter v Niederaltaich prospívá, pověřil ho reformou dalších klášterů. Během 23 let Gothard vychoval a dosadil devět opatů včetně Lamberta do Davle. Pomohl založit tři desítky nových klášterů a několik církevních škol.

Bavorský Gothard se zřejmě sešel i s českým Vojtěchem (Adalbertem), také později svatořečeným. Oba jsou dnes hlavní patroni svých zemí. Schůzka se měla konat v Břevnovském klášteře v Praze. Oba se radili, jak řešit stejné morální a duchovní problémy, jež trápily oba přední církevní představitele v jejich diecézích. Mezi lidem se šířila bezbožnost, farníci nezachovávali Boží přikázání, osobní spory řešili tělesným násilím, vraceli se k pohanství a množily se další morální prohřešky.

Gothard byl zároveň představeným svatého Vintíře (Gunther). To byl poustevník, který zachránil německá vojska po porážce od Čechů u Pivoně (nebo snad u Kdyně), a o rok později tato vojska převedl okolo hor do Čech a umožnil českou porážku.  Zřejmě se přátelil s přemyslovskými bratry Oldřichem a Jaromírem, kteří v roce 1001 utekli z Čech před krutým Boleslavem Ryšavým. Snad se stal i kmotrem knížete Břetislava, Oldřichova syna. Nakonec zemřel ve své poslední poustevně Březník na Šumavě a byl pochován v Břevnovském kláštěře. Husité jeho ostatky rozmetali a náhrobek zničili.

Keramická dílna a skriptorium

Klášter na Ostrově u Davle se významně živil nejen díky vsím a osadám, které mu patřily, ale také díky vlastní výrobě. Keramická dílna vyráběla dlaždice a skriptorium opisovalo významné knihy. Především se jedná o latinský rukopis Řehořových dialogů (Gregorii Quattuor libri dialogorum) z přelomu 11. a 12. století s českými a staroslovanskými meziřádkovými glosami. Glosy psal zřejmě mnich sázavského kláštera, který v roce 1097 po vyhnání slovanských mnichů ze Sázavy našel útočiště na Ostrově. Dalším dochovaným dílem je rukopis žaltáře Codex Ostroviensis 1174. Vročení nemusí být úplně přesné, určitě ale byl napsán před rokem 1204, protože kalendárium obsahuje jména světců a dodatečně sem byl po své kanonizaci roku 1204 dopsán svatý Prokop. O tom, že byl nepochybně užíván ostrovským klášterem, svědčí přípisy nekrologického charakteru. Jedná se o úmrtí ostrovských opatů a dalších členů kongregace, ale také českých knížat a kněžen a pražských a olomouckých biskupů.

Co uvidíme?

Archeologové prozkoumali klášter mezi dvěma světovými válkami, v roce 1962 a naposledy v letech 1975 - 1982. Nejcennější kusy z výzkumu můžeme vidět v pražském Lapidáriu Národního muzea, kde je z nejcennějších artefaktů vytvořena zvláštní expozice.

Na ostrově je umístěná geocache Monastery on the Island. Turistickou známku Ostrovský klášter lze koupit v Davli na obecním úřadě, v cukrárně anebo na benzinové stanici. 

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě

 Kláštery na Horydoly

Klášter Hradiště (cisterciáci)

Fontfroide (cisterciáci)

Světce (pavláni)

Svatý Jan pod Skálou (benediktini)

Pesquie (benediktinky)

Nový Dvůr (trapisté)

Pivoň (augustiniáni)

Praha, Karlův most (křižovníci s červenou hvězdou)

Praha, Kampa (johanité, maltézští rytíři)