Ať si Altajci pojmenují své hory sami

Šest občanských altajských iniciativ protestovalo v parlamentu své země proti pojmenování hory po Járovi Cimrmanovi. Úmysl nazvat horu lidským jménem je proti zvyklostem a především náboženskému cítění.

Cimrmani nerespektují místní zvyky

Svým přístupem se tak expedice Altaj Cimrman dostala i do rozporu se západními normami chování v horách celého světa, vyjádřenými především v Summit Charter UIAA (Mezinárodní svaz horolezeckých asociací), kde jsou všichni návštěvníci hor vybízeni k respektování a podpoře místních kultur, zvyklostí a tradic.

Expedice Devold vrátila právo určovat názvy altajských hor obyvatelům Republiky Altaj, kterým primárně toto právo náleží, a zabránila tak neomalenému osobování si tohoto nároku pro něčí vzdálené soukromé cíle.

I kdyby měl jeden z organizátorů cimrmanovské expedice E. Hart pravdu, když se dovolával na právo prvolezce pojmenovat horu, na kterou vystoupil, toto právo díky expedici Devold pánům Kotkovi, Hartovi, Šajchislamovi a dalším nenáleží.

Altajská jména

Vrcholy sousedící z obou stran nesou jména altajského původu, která jsou shodná se jménem potoka, údolí a případně i ledovce pod nimi - Jarlu a Kara-ojuk. To odpovídá pojetí původních obyvatel Altaje, kteří obvykle pojmenovávají větší přírodní celky společným jménem, protože je chápou jako posvátné živoucí bytosti.

Tak i tato hora, vyvýšenina v táhlém hřebeni, mohla být původně zahrnována například pod název Kara-ojuk. I další blízké vrcholy v okolí Karaajri a Tekelju nesou jména altajského původu. Není tedy pravdou to, co tvrdil Zdeněk Svěrák v Čechách: "..ty ostatní (hory) mají tak příšerná komunistická jména, že Jára Cimrman se tam bude vyjímat jako perla."

Pocta veteránům

Naopak Cimrmanovo jméno by působilo jako pěst na oko. Jméno hory, na kterou vystoupili členové expedice, nebylo doposud uváděno v mapách. Proto byl altajskými osobnostmi navržen název Tekelju Bažy jako tzv. alpinistické pojmenování tohoto vrcholu pro používání v horolezecké dokumentaci. Informace byla předána altajským úřadům i médiím, Federaci alpinismu Republiky Altaj a také Ruské horolezecké federaci.

Výstupová trasa byla nazvána Pocta veteránům, aby byly připomenuty osudy obyvatel dnešní Republiky Altaj, kteří se zúčastnili bojů za II. světové války ve vzdálené Evropě, a především pak osvobozování českých zemí. Tento název snad bude prvním krokem k lepšímu poznání a docenění této kapitoly společné česko-altajské historie.

Výlet za sto tisíc korun

Při respektování vztahu místních obyvatel k horám členové expedice nevystoupili na samotný vrchol, ale zůstali stát několik metrů pod ním.

Složení expedice bylo následující: Jiří Fidrant (majitel North Trappers), Veronika Jůzová (rusistka), Michal Absolon (horolezec) a Viktor Novák (kameraman).

Náklady celé Expedice Devold nepřekročily sto tisíc korun, což je podstatně méně, než rozpočet na jednoho člena expedice Altaj Cimrman podle zveřejněných informací.

Členové expedice Devold vyzývají zcela vážně občanské sdružení Expedice Altaj Cimrman, aby upustilo od snahy přejmenovat i přes nesouhlas místních obyvatel jednu z altajských hor na horu Járy Cimrmana a veškeré prostředky, vybrané ve veřejné sbírce, věnovalo na humanitární cíl.