Feráty: pocity horolezců

V německy mluvících zemích tomu říkají Klettesteig, v tuzemsku zajištěná cesta nebo v turistickém žargónu prostě feráta. Jde o to, že horolezecké lano je nahrazeno ocelovým, tam kde bylo málo skalních stupňů, je natlučeno do skály schodiště z železných kramlí, anebo dokonce připevněný žebřík. Kam dříve mohli jen horolezci, dnes stoupají i turisté.

Dobrá výzbroj je základ

Samozřejmě je potřeba se dobře vybavit. Případné krátké pády na železných lanech jsou totiž daleko nebezpečnější než efektní lety horolezců, kteří používají pružná nylonová lana. Pokud nemáte správné karabiny, tlumiče nárazů a smyčky na přichycení k lanu, může dojít k jejich rozlomení nebo přetržení. Jestli si neobléknete úvazky s popruhy okolo boků i hrudi, můžete se doslova přelomit v pase. Nevezmete-li si přilbu, rozbije vám hlavu kamení padající od lezců nad vámi nebo si ji otlučete v převisech.

Nejlepší je tedy zajít do speciálního turistického nebo horolezeckého obchodu, a koupit kompletní tak zvaný ferátový set. Nemusíte potom přemýšlet, jak a kterým uzlem přivázat smyčku k úvazku a jakou karabinu použít. Vše za vás vyřešil výrobce.

Pokud si k setu přikoupíte přilbu, pevné pohorky, batoh a lékárničku, jste vybaveni na lehké až středně těžké ferraty. Na opravdu náročné se s sebou bere ještě horolezecké lano a pár karabin pro případ neočekávaného ústupu, čelová svítilna pro případné noční sestupy a hodí se i rukavice bez prstů, které ochrání dlaně před ostrými výstupky na lanech i ve skále.

Doporučené vybavení

Přilba, ferátový set + odsedávací smyčka s karabinou, ferátové rukavice, batoh, lékárnička, mobil, GPS, opalovací krém, tmavé brýle, lehké pohorky, kalhoty a bunda, funkční prádlo, ponožky, softshellová bunda, čelovka, batoh 35 l. Peníze, doklady, pojištění, fotoaparát nebo kamera. Pokud máte s sebou slabší účastníky, vezměte horolezecké lano (stačí 20 m), pár karabin a několik smyček.

Kromě pádu lidí anebo kamení hrozí na ferratách ještě jedno velké nebezpečí. Jestli přijde bouřka, a vy tam ještě budete, tak pán bůh s vámi! Kovová lana tvoří ideální hromosvod a vy obvykle nemáte kam utéct, protože všude okolo je kolmá skála. Jestli k tomu začne pršet, tak nepomůže ani opustit ferratu. Stoky vody totiž tvoří dráhy pro elektřinu po celé skalní stěně. Proto pozorně sledujte počasí před túrou anebo si nechejte poradit na chatě, ze které budete vyrážet do hor.

Kolébka zajištěných cest

Rájem milovníků ferrat jsou italské Dolomity. Stovky zajištěných stezek zde postavili už vojáci obou válčících stran za první světové války. Neváhali tesat tunely, věšet lana do kolmých stěn, zakopávat se do ledovců a dokonce odstřelovat dynamitem celé hory. Po nich tu paradoxně zbylo velké množství krásných výstupů.

Do budování ferrat se však v zájmu turistiky pustili i Rakušané a Němci, kteří jimi vedou návštěvníky na významné vrcholy jako je Zugspitze, Watzmann, Dachstein nebo Grossglockner. Obvykle je na nich potřeba kombinovat těžkou pěší túru, lehké horolezectví (někdy i s cepínem v ruce a mačkami na nohou) a ferratu.

Naopak francouzský trend směřuje spíše ke skalní akrobacii a sportu, protože ferraty tam mnohdy nevedou na významné vrcholy, ale jejich stavitelům jde spíše o adrenalinové zážitky návštěvníků. Výjimečné proto nejsou převislé pasáže a lanové mosty přes soutěsky. Na fyzickou náročnost se zaměřují ferraty v okolí jezera Garda. Nemusí jít o akrobacii, ale dlouhé úseky šplhání po kolmém laně vyčerpají každého.

VIDEO Postalmklamm Klettersteig / via ferrata / feráta