Je svaz ještě velká šarže?

Možná to mladším přijde jako nadsázka, ale je to popis tehdejší reality. Pak se cinkalo klíči a bolševici se bleskurychle přeměnili na kapitalisty a svazům bylo úzko. Z všemocných pánů osudů se staly nepotřebným přívažkem.

Je lepší být v houfu

Svazy tedy buď zanikly, anebo se přetransformovaly. Místo převodové páky strany se staly servisní organizací pro své členy. Další svazy vznikly, protože na nějakou činnost je vždy lépe být v houfu. Rychleji se organizují větší věci, je kontakt na zájemce a jde snáz prosadit své nároky.

Český horolezecký svaz toho neměl zapotřebí. Jeho průkazka byla nadále vstupenkou na lezení v chráněných oblastech. Od té doby to sice už tak zásadně neplatí, ale stále je jakási podivná představa, že horolezci potřebují svaz, nikoliv svaz horolezce.

K čemu je svaz?

A tak naprosto běžná otázka: "A k čemu mi to členství bude?" je považována za projev mravního nihilismu. Hlasitý hovor o problémech svazu, nebo přímo kritika, je považováno za zradu a rozvracení. Členové nejsou nijak vítaní, je jim popřípadě umožněno vstoupit.

Je to tak zaběhnuté, že to málokoho zarazí. Tahle výlučnost asi i láká, a tak mladí kluci a dívky přijímají ochotně model zděděný z hlubin věků. Vše řídí jakési ÚV, je tu hierarchie hodností a paralelní hierarchie "kdo se s kým zná a kamarádí."

Změny jdou krokem a občas po kroku vpřed následují dva zpět. Nejen senilním starcům se stýská po době, kdy mohli provádět kontroly bažantů, dávat razítka a povolení.

Malý počet členů

Přes to všechno Český horolezecký svaz existuje. Má sice, na to jak je lezení u nás rozšířené, směšně malý počet členů, ale stále je. O možnosti lezení se starají nadšenci, ale i oni chtějí mít za sebou nějakou organizaci, aby mohli mluvit za někoho a pro něco.

O změnu není moc zájem. Části členů se to líbí a zbytek považuje organizaci za vydavatele bumážky na vstup do skal a nic jiného nechce. Transformace na organizaci pro současnou, otevřenou dobu je asi nemožná a něco jiného není zatím vidět.

I proto to jde s možnostmi lezení od desíti k pěti. Není to ani tak dílo zelených byrokratů, kteří si jen chrání své, ale je to především dílo nás všech. Nějaký horolezecký svaz by už mohl mít minimálně 50 000 členů a taková organizace by měla dost peněz a silné slovo. Nemá.