Korosadowicz na Kolový štít

Na začátku třicátých let se Vysoké Tatry hemžily slavnými horolezeckými jmény. Byla to doba, kdy Poláci zdolávali jednu panenskou stěnu za druhou.

Všechny štíty už byly dávno dostoupeny, naprostá většina hřebenů už také měla své přelezy, a tak se horolezci pustili do těžkých stěn. Dotýkali se při tom hranice obtížnosti 6 UIAA.

Jenom namátkou: Stanislawski lezl do ponurých komínů, Motykovou doménou byly plotny a Birkenmajer hledal cesty pomocí mnoha traverzů.

Mozek a motor: Korosadowicz a Mogilnicki

Mezi velikány se řadili také Zbigniew Korosadowicz a Henryk Mogilnicki. Na rozdíl od většiny svých tatranských souputníků lezení přežili a stačili v životě vykonat i jiné než horolezecké skutky. Korosadowicz učil na gymnáziu a Mogilnicki se angažoval v polárním výzkumu.

Mozkem výstupu jihovýchodní stěnou na Kolový štít byl zřejmě Zbigniew Korosadowicz. S různými spolulezci totiž přelézal odlehlé dlouhé stěny v divokých scenériích. Mogilnicki by známý spíše jako spolehlivý parťák a tedy jako motor prvovýstupu na Kolový štít.

KOROSADOWICZ - MOGILNICKI

Kolový štít, jihovýchodní stěna (2425 m n.m.)

Vysoké Tatry, Malá Zmrzlá dolina

Prvovýstup

Zbigniew Korosadowicz, Henryk Mogilnicki. 24. července 1931

Obtížnost

5 A1 (nebo jedno místo 6) v dolní třetině. Druhá třetina je do 4. Následuje 3 a postupně se výstup zlehčuje na 2, 1 a CH. Obtíže najdete v koutech, plotny jsou jednodušší.

Přístup

Autobusem přijedeme z Popradu nebo Tatranské Lomnice do zastávky Biela voda (cca 900 m n.m.). Po žluté turistické značce dojdeme k chatě U Zeleného plesa (1551 m, 3 hod).

Od chaty míříme po levém břehu Zeleného plesa po vyšlapaném chodníku do úzkého hrdla Flaška (v létě vodopád, v zimě sníh a laviny). Vpravo od vodopádu vedou řetězy do Velké Zmrzlé doliny. Pod stěnami Černého štítu traverzujeme podél mužíků a potom řetězů doprava do Malé Zmrzlé doliny. Dolinou vzhůru podél dalších mužíků až pod jihovýchodní stěnu Kolového štítu (2-3 hodiny od chaty).

Sestup

Z vrcholu Kolového štítu sestoupíme po vyšlapané stopě (CH) doleva do Černého sedla (2266). Padesát metrů před sedlem sejdeme doleva suťovým polem do Malé Zmrzlé doliny.

Výstup

Nástup je v levé části stěny, pár desítek metrů pod ústím velkého suťového žlabu, který stěnu ohraničuje zleva. Nad námi jsou černé převisy, které protíná z dálky neviditelný komín, a nad nimi tři skalní věže v polovině stěny. Směr Korosadowicz-Mogilnicki míří do sedla mezi Levou a Prostřední věž.

1. Charakteristický ukloněný komín v pevné skále ubíhá zleva doprava nad převislou a vlhkou rokli. Štand z několika skob vlevo je vhodné přijistit vlastním materiálem. 4+

2. Po plotničce 2 metry doprava a přes převislou stěnku do komína. Celkem 15 m. Po chatrných skobách 5 A1 nebo 6 UIAA. Pozor na bludnou skobu vpravo!

3. Komínem, dále pod převisy plotnou doprava (občas skoba) a nakonec travnatým vhloubením na sedélko. 4+

4. Doleva do stěny po travnatých stupních a dlouhý traverz doprava po lávce, která mizí ve stěně. Spárou asi pět metrů nahoru (skoba) a delikátním sestupným traverzem doprava na žebro. 5

5. Spárokomínem v levé části vhloubení (skoby) na travnatý balkonek. 4

6. Postupně se dostaneme doprava do širokého skalnatého vhloubení. 3+

7. Poněkud zprava do sedélka mezi Levou a Prostřední věž. 3

8. Suťovým kotlem nad sedélkem doprava pod skalní bariéru. Pozor, abychom neshodili kamení na spolulezce pod námi! 1

9. Úzkou vodorovnou lávkou doprava exponovaně pod skalní bariérou do rokle. 2

10.-12. Roklí spíše po jejím levém okraji vzhůru na vrcholové suťoviště. 1+

(9.-12. délku je možné lézt vlevo od popsaného směru přímo přes skalní bariéru 3 UIAA.)

13. Nad roklí doprava po mužících vyšlapanou stezkou na vrchol (kamenná ohrádka proti větru). CH