Kroulíková zahajuje 7 Summits na Elbrusu

Kdo je Daniela Kroulíková?

Jsem poměrně normální holka, která se věnuje tomu, co miluje. Narodila jsem se v malém městě Ústí nad Orlicí a přestěhovala jsem se do Prahy z důvodu studia na vysoké škole. Snažím se život žít tak, abych se maximálně věnovala svým koníčkům a věcem, které mě dělají šťastnou. Jsem vášnivý cestovatel, miluju hory a stejně tak potápění v hloubkách moře. Jsem velmi ambiciózní člověk a ráda překonávám překážky, jelikož si myslím, že jedinou překážkou v našich životech je psychika člověka.

Jak jste se dostala k lezení a k velkým horám?

K lezení jako takovému jsem se dostala když mi bylo asi 10 let. Moji rodiče mě dost tlačili do různých sportů a toho času mě přihlásili na bouldering, kde se mi dost dařilo. Tenkrát si mě vytáhli lezci z Rychnovského boulderingového týmu a začali mě trénovat. Bohužel tenhle sport nabral jiný směr, kde jsem lezla převážně na čas a učili mě soupeřivosti. To mě jako dítě dost odradilo.

K velkým horám jsem se dostala vlastně náhodou, když jsem začala cestovat. Můj první trek byla sopka Mt. Rinjani v Indonésii, tak se to nějak zlomilo. Po Rinjani jsme postupně začali slézat veškeré hory a sopky v Indonésii a Asii, kde jsem při téhle příležitosti potkala svého současného přítele. S nim se to dost prohloubilo, jednak výškově, jednak z hlediska tréningu. Po první návštěvě Everest Base Campu nám bylo jasné, že se znovu vrátíme.

Jste absolventkou ČVUT. Jak se slučuje život horolezkyně se světem techniky a vědy?

Můj obor byl zaměřený spíše na personalistiku a management, s technikou to nemá nic moc společného. Nicméně tyhle věci, studium a horolezectví, moc nemíchám. Má škola mi určitě pomohla v profesním životě, jelikož se tomu teď v Anglii věnuji, nicméně už je mi teď jasné, že sezení v kanceláři u počítače není úplně můj šálek kávy. Holt nevydržím být dlouho v klidu.

Proč jste se rozhodla do projektu 7 Summits jít?

Stejně tak jako každý sportovec se snaží zlepšovat své výsledky, pro mě je snem se dostat na vrcholy jednotlivých kontinentů. Musím říct, že velkou roli v tom hrál i můj současný přítel Samuel. Rádi bychom většinu z expedic podnikli společně, nicméně z hlediska financí a nedostatku sponzorů tohoto sportu je to velmi náročné. Pro mě je to životní láska a proto jsem se rozhodla pokusit se zdolat 7 Summits a stát se tak první rozenou Češkou, která všech vrcholů dosáhla.

Podle čeho jste vybírala jednotlivé vrcholy a které to jsou? Co taková Čo Oju a výkon Dina Štěrbové, legendární československá horolezkyně, která posunula československý výškový rekord. Jednalo se o první ženský výstup na tuto horu vůbec. Jaké jsou vaše cíle?

Obdivuji všechny horolezce, kteří se odváží na takové hory, primárně osmitisícovky v Himalájích. Mám k těmto lidem obrovský respekt a jsou mi inspirací. Navíc tyhle výkony, pokud si dobře pamatuji, se odehrály mezi 80. a 90. léty, kdy byl obrovský problém sehnat vůbec pořádnou výbavu.

Vzhledem k mým cílům je to primárně 7 Summits. Mým cílem jsou tyhle hory, protože miluji cestování a symbolicky jsou tyto hory v jednotlivých kontinentech, kam se chci jistě podívat. Samozřejmě tímto projektem můj koníček nekončí, věřím tomu, že si brzy zase nějakou srandu vymyslím.

KTERÉ VRCHOLY: Seven Summits

Máte nějaké mužské vzory jako např. Radka Jaroše, Marka Holečka nebo jiné horolezecké ikony?

Mám velký respekt a obdivuji všechny dobré horolezce. Ale mým vzorem je určitě Radek, který to zvládá všechno bez kyslíku. Měla jsem tu čest se s ním potkat, díky našim společným známým. Dal mi pár rad, které mi určitě pomůžou.

Jak vypadá trénink na takovýto náročný výkon?

Tak určitě je to převážně kardio. Tahám batohy s kamením, každé ráno je to 7,5 mil do práce a zpět, běhy s batohem, závaží na nohy a podobně. Tady se snažím být dost opatrná na kolena a klouby, protože je to pro tělo velká zátěž. Sam je ex mariňák, o kterých je známo, že mají jeden z nejtěžších tréningů na světě. Dává mi dost zabrat a žádné NE neexistuje.

Fyzicky se dá připravit. Nicméně obrovskou stránku hraje psychika a hlavně nikdo vám neřekne dopředu, jak se vaše tělo aklimatizuje. Výšková nemoc hrozí každému a může to být už třeba ve 4.000 metrech.

Někde jsem četla, že nadmořská výška je jen koření, a že v horolezectví neexistuje nejtěžší hora. Máte to také tak? Plánujete výstupy s kyslíkem?

Určitě bych tohle tvrzení potvrdila. Pro každého je každá hora jinak náročná. Já jistě výstupy s kyslíkem na některé hory plánuji. Nerada bych něco podcenila.

Jaké máte vybavení a jaké na ně kladete nároky?

Já měla v tomhle ohledu obrovskou výhodu, jelikož jsem sehnala sponzora značku Kilpi. Oblékli mě od hlavy až k patě, takže jsem plně vybavená. Dneska ty materiály dokážou neuvěřitelný věci a já jsem ještě poměrně nedávno vůbec netušila, jak umí funkční oblečení pomoci.

Jak finančně náročná je expedice?

Tohle je důvod, proč sháním sponzory. Horolezců v naší zemi přibývá a horolezectví se stává populárnějším, tak doufám, že se mi to podaří. Tento konkrétní projekt se už pohybuje v řádech milionů, některé z expedic jako například Elbrus, jsem schopna si hradit sama.

 ČTĚTE TAKÉ Cabanových 8 vrcholů a Hámor má Korunu Himálaje i planety

Netrpí osobní život horolezkyně?

Tak já musím říct, že jsem byla šťastlivcem v osobním i pracovním životě. V práci respektují mou přípravu a samotné výlezy, jsem pro ně inspirací, což je velmi příjemné. Stejně tak můj přítel má stejné sny a hodně mě podporuje při přípravě. Rodina a přátelé o mě mají velký strach, ale jsou mi obrovskou psychickou podporou. Takže za mě určitě ne, osobní život netrpí.

Co je nejtěžší a co nejhoršího může přijít?

Tak co nejhoršího může přijít, samozřejmě hrozí riziko lavin, spadnutí do trhliny, pád, omrzliny, zlomeniny, špatná viditelnost, která znemožní výstup nebo způsobí dezorientaci.. Je toho poměrně dost, co by se nemohlo povést. Ale můj největší strašák je výšková nemoc, ochutnávku už jsme zažili v BaseCampu. Není to nic hezkého, člověk se moc nevyspí kvůli bolesti hlavy. Všechno se to potom stupňuje.. Samozřejmě expedice musí být správně řízená kvůli aklimatizaci aj., proto jsem si dělala předběžný průzkum expedic a mám vybranou Elite Himalayas, která je tvořená lidmi ze speciálních jednotek a bývalých vojáků. Tito lidé tam chodí několikrát do roka a nějaké závažnější problémy zatím neměli.

INFO: Kilpi