Ohromná Bílá skála

"Jasně, je to támhle ten úplně nejlevější," ukazuji na výraznou hranu a jdeme k ní. Komár se po ní probojovává mezi trním a větvemi relativně pevnou skálou nahoru. Když mi zmizí z očí, jeho postup se radikálně zpomalí. Čekání mě neuspokojuje, proto se vydávám na cestu za ním. Průvěs lana podle mnou se zvětšuje na nějakých deset metrů, ale ve trojkovém terénu mi průběžné jištění zatím nevadí.

Rozbitá rokle

Jenže pak vykouknu na vrchol pilířku a místo plošiny popisované v průvodčíku je tu rozchrastaný, rozbitý a zarostlý terén s volně položenými kameny spoutanými pouze ostružiním. Pokorně si nechávám dobrat lano a po špičkách se nadnáším ke štandu u stromu.

Chvíli mudruji s průvodcem v rukou a potom mi bleskne v hlavě: "Levý pilíř je opravdu úplně vlevo a Mravenčí je tedy přes rozbitou rokli vpravo od nás. Jsem to ale hlupák!" Nakonec se ovšem ukázalo, že jsme nechtěně zvolili nejbezpečnější směr, protože prvovýstupci Kutta s Radou to v padesátých letech hnali až na naši úroveň nebezpečnou roklí.

Pozor na turisty

Když ji Komár přelézá, strhne přes všechnu opatrnost obrovské šutry a háže si je na nohu. "Pózóóór kamenýýý!" Když na něj pokřikuji, že je to v pohodě a já jsem pod převisem mimo dráhu jejich letu, klidně odvětí: "To neřvu na tebe, ale na turisty dole."

Potom pokračuje na kolmý pilířek. Zdálky to vypadá jako pěkná desetimetrová stěnka, ale když mě dobírá, jsou okamžiky, kdy se jednou rukou držím kývavého kamene, stojím na lokru lehce zaklíněném do spáry a zbylými dvěma končetinami šátrám po skále. A to měl Komár hluboko pod sebou jen jedno jištění v pofidérní skále.

Lámavá skála

Dál cesta vede přesně podle průvodce. Mají v ní být nějaké skoby, ale ty nenacházím. Tancuju ve dvojitém koutku, omotávám smyčku za odfouknutý pilířek, vklíněnce strkám do pohyblivých skal a před lezením závěrečného kouta si ho musím vyčistit od ostružinového keře.

Když v pohodě sedím nahoře a jistím Komára, přichází po temeni skal postarší dvojice a paní se ptá: Lezete nahoru nebo dolů?

KLASICKÉ VÝSTUPY

Poslední průvodce po Bílé skále obsahuje publikace Nepískovcové skály v Čechách, který vydalo nakladatelství Olympia již v roce 1986. Z něho také vycházejí následující popisy klasických výstupů. Kromě nich se v poslední době objevilo několik nových směrů vyznačených na skále názvy a obtížnostmi.

Levý pilíř V A0

František Kutta - Karel Rada, květen 1955, lámavé

Pevnou hranou nejlevějšího pilíře, který spadá až k turistické cestě (stanoviště), lámavou a zarostlou stěnou (st), spárou v pravé stěně pilíře, po hraně a k mohutnému stromu vpravo (st). Opět na hranu až pod převis (A0), přes něj k dalšímu převisu, který překonáme hladkou stěnkou (A0)a lehce přes volné bloky na temeno.

Mravenčí pilíř IV

František Kutta - Karel Rada, 18.7.1954

Druhý mohutný pilíř od leva, který má úpatí ve stráni nad turistickou stezkou. Nástup vlevo od hrany lámavým a zarostlým kuloárem na samostatný balkónek vlevo od pilíře (st). Spárkou v levé straně pilíře na kazatelnu na hraně (st). Hladkou stěnkou doprava vzhůru pod převis, pod ním traverz doleva na hranu. Po hraně na bakón (st). Mezi odštěpeným blokem a pilířem na plošinu, koutem a pod převislou ruční spárou doleva na hranu a na temeno.

Rock and roll V A2

Pavel Schwarz - L. Hlaváčková, 18.11.1978, lámavé

Levou částí mohutného kouta ve středním pilíři. Nástup ve spádnici převislé spáry a stěnou ke hrotu (st). Poltnou šikmo doleva za hranu ke spáře. Spárou a posléze přes vydutou plotnu pod střechu (st). Převislou spárou se zaklíněným kamenem doprava vzhůru na balkón, žlutou plotnou vlevo od hrany na polici (st). Téměř vodorovným hřebenem a zářezem na temeno.

Netopýří kout V+ A2

Pavel Schwarz - E. Jedovnický, 13.5.1978, exponované

Markantním koutem ve tvaru písmene V pod převis (st), spárou přes něj a pokračováním kouta na polici (st). Dalším koutem vlevo ke štrbině s věžičkou, vzhůru (kruh), vpravo na poličku, doleva na hranu a na temeno.

Nebezpečný pilíř V A0

Karel Rada - S. Preiss, jaro 1955, lámavé

Nástup Netopýřím koutem, poté doprava na příkrou lámavou hranu (st). Vzhůru ke stěnce a na balkónek nad bílou lámavou stěnou. Spárkou, hranou, širší spárou a posléze znovu hranou k lámavé věžičce (st). Doprava do vhloubení, doleva k plotně proťaté spárkami a přes ní na temeno.

Outdoor v okolí: Až ztichnou Bílé skály

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě