Omrzliny jsou nevyzpytatelné

Přinášíme záznam názorů Davida Fojtíka a Radka Jaroše na omrzliny v době, kdy plánujeme prázdninové expedice na vysoké hory.

Jsou velmi poučné pro turisty na jednoduchých kopcích i pro extrémní horolezce ve skalních stěnách.

Těžko poznat...

"Je pro mne velmi těžké odhadnout, kdy kvůli omrzlině přijdu o prst," přiznává lyžař David Fojtík. "Na expedici, při které jsem sjel Dhaulagiri (8167 m n.m.), jsem to nepoznal."

Davidu Fojtíkovi omrzly v příliš tenkých skialpinistických botách prsty na nohou a o několik přišel. "To se nám ve vysokohorských návlecích na obuv i nohy téměř nestává," glosuje horolezec Radek Jaroš.

V Himálaji jako v Krkonoších

Fojtík popisuje, jak omrzliny vznikají: "Prsty jsou ohrožené vždycky. Jdete na Sněžku, zvlhnou vám nohy v botách, potom prochladnou a nic necítíte. Potom se vrátíte do Pece, jdete do hospody a jak vám prsty rozmrzají, cítíte krásnou bolest."

Jenže pak vyrazíte z Krkonoš do Himálaje: "Také vám nohy zvlhnou, ale nic nepoznáte. Ve výškách nad osm tisíc metrů totiž necítíte prsty nikdy. Teprve když se vrátíte dolů, ukáže se, jestli zmrzly nebo jsou v pořádku."

Není možné prsty zkontrolovat během výstupu někde ve stanu? "Sundat tam boty je fiktivní téma. To prostě nejde," upozorňuje David Fojtík.

Výškové boty zabrání nejhoršímu

Na výbavu poukazuje znovu Pavel Jaroš: "Mohutné horolezecké triplexy vydrží téměř vše. Může být třeba padesát pod nulou a přesto je v nich riziko omrzlin minimální."

"Ano, podcenil jsem na Dhaulagiri vybavení. Byl jsem obutý ve skialpinistických šlupkách. Nevzal jsem si na ně návleky, dokonce jsme neměl ani péřové kalhoty, ani systém na vyhřívání bot," sebekriticky přiznává Davoid Fojtík. "Neodhadl jsem to. Byl jsem na Everestu (8450) a Mount McKinley / Denali (6194), kde jsem neměl s nohama problémy a jen mi trochu omrzly ruce."

Kdo nepije, ten zmrzne

Nebezpečí omrzlin neovlivňuje jen oblečení, chlad a případně vítr. "Omrznutí velmi souvisí s dehydratací," varuje horolezec Radek Jaroš, který má na svém kontě mnoho expedic. "Čím jste výše, tím je to horší." Podle svých slov se nevydává z posledního tábora na vrchol osmitisícovky bez dvoulitrové termosky s pitím.

Rusové pijí moc, a proto umějí léčit omrzliny

Nejvíce literatury a metodiky k léčení omrzlin pochází z 1. a 2. světové války. To je logické, protože fronty dodávaly lékařům spoustu materiálu. "Největší zkušenosti mají v současnosti Rusové," odhaduje David Fojtík. Na Sibiři se hodně pije. Opilec spadne do závěje a než ho najdou, stane se objektem léčení i výzkumu. "Jediným materiálem pro české chirurgy jsou dnes bezdomovci."

Špičkové poznatky mají k dispozici také Američané a Nepálci. Každý z těchto národů ovšem léčí jinak. Stále to není zcela probádaná oblast medicíny.

LEOPOLD SULOVSKÝ: Omrzliny vznikají z blbosti

V Česku se na léčení omrzlin specializuje ostravská nemocnice kvůli zdejším dolům. Popáleniny a omrzliny totiž způsobují v podstatě stejná poškození tkání. Zkouší se přetlaková komora, do které se pacienti usadí a jakoby se ponoří do hloubky deseti až patnácti metrů. Další metoda spočívá v dýchání čistého kyslíku.

Žádná z tuzemských ani zahraničních metod léčení omrzlin ovšem není zcela spolehlivá, a tak po specialistech na popáleniny a omrzliny přicházejí často na řadu chirurgové. Amputace bývá jedinou možností, jak postupu choroby zamezit. 

Poznámka redakce: V roce 2012 omrzly Radku Jarošovi prsty na nohou na Annapurně a dva mu byly zcela amputovány.