Orlowski v Západní Lomnici

Zmatení pojmů na Západní Lomnici způsobil v poválečných letech Arno Puškáš.

Legendární Stanislawski

Vylezl totiž vlastní cestu v levé části stěny, ale domníval se, že opakoval přelez Stanislawského. Ve svém průvodci ji tak zakreslil a zapsal. Byl to však jeho prvovýstup.

Stanislawski ve skutečnosti vylezl od dvě desítky let dříve dlouhou trhlinu stoupající příčně zprava doleva celou levou polovinou Západní Lomnice.

S Puškášem se jeho cesta spojí až na poslední lanovou délku.

Arno Puškáš nevěda, co s výraznou trhlinou ve svém obsáhlém horolezeckém průvodci, označil ji za cestu Orlowského z roku 1945. Orlowski však v této trhlině vylezl jen nepříliš významnou variantu.

Takzvaný Orlowski z roku 1945 je tedy ve skutečnosti Stanislawski z roku 1929.

Prvovýstup

Wieslaw Stanislawski, Antoni Kenar a Aleksander Stanecki. 8. srpna 1929.

Obtížnost

Dlouhá cesta v pevné skále ukrývá nejtěžší místo na konci předposlední délky. Patnáctimetrový traverz v plotně dosahuje 5 UIAA. Ostatní délky mají obtížnost 3+ až 4+. Samotný výstup trvá běžnému horolezeckému družstvu 2 až 4 hodiny. Cesta je orientačně jednoduchá a dobře jistitelná.

Přístup

Z Téryho chaty jdeme a lezeme Jordánovou cestou do sedélka Pod Lomnickým. Ze sedélka vedou nové řetězy na poslední výšvih hřebene na Lomnický štít. My však odbočíme doprava dolů do obrovského Téryho kuloáru.

Jím sestoupíme po skalkách a suti, případně po sněhu do spádnice vrcholu Lomnického štítu. Kolmo nad námi vidíme Kříž, Hokejku a hladké plotny. Přístup od Téryho chaty trvá 2 až 3 hodiny.

Sestup

Z vrcholu Lomnického štítu jdeme na konec vyhlídkového chodníku. Podlezeme pod zábradlím (místo příčky je pověšený řetízek) a jdeme málo znatelnou pěšinkou vpravo eod hřebene asi dvě stě metrů. Za převislým kamenem narazíme na řetězy.

Podél nich slaníme 2x25 m širokým komínem, nebo namáhavě slezeme, na šikmou plotnu. Po ní jdeme doleva znovu k hřebeni a podél něj sestoupíme stále po řetězech do sedélka Pod Lomnickým. Odtud se vracíme po známé Jordánce. Sestup znepříjemňuje suť a případně sníh pod Jordánovou štrbinou.

Výstup

Vylezeme strmou desetimetrovou stěnkou se skoupými chyty do velkého zářezu. Zářezem míříme stále doleva příčně celou stěnou. Po dvou délkách odbočuje doprava Hokejka.

První dvě stanoviště jsou osazena borháky. Zbytek se jistí ve skobách a je nutné štandy dojišťovat vlastními vklíněnci, friendy či smyčkami. Po cestě občas nalezneme staré skoby.

Do cesty se staví několik výšvihů, ale cesta je jasná. Vždy volíme nejlehčí variantu, místy i po pilířcích vlevo od samotného zářezu.

V místě, kde zářez zaniká v obrovských plotnách, štandujeme pod rozlámaným koutem. Kout oblezeme zleva a ocitneme se na nevýrazné polici. Po ní traverzujeme doleva, plotnou mírně v sestupu (nejtěžší místo) pod výrazný kout a přes vodorovnou trhlinu do něho na stanoviště.

Koutem a trhlinami nad ním krátce na hřeben. Lezení končíme v malém skalním kotli. Z něho ještě vystoupíme doprava sto metrů na vyhlídkovou plošinu Lomnického štítu.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě