Vzlety Valeriána Karouška

V Praze 10 jsou dvě hlavní místa, která připomínají Valeriána Karouška - jako sochař vytvořil mohutný reliéf nad vstupem do Strašnického divadla na Solidaritě a jako horolezec má pomník v parku pod školou Hostýnská v Malešicích. Karoušek totiž zahynul na nešťastné expedici, kde pod Huascaranem zemřeli všichni horolezci pod obrovskou lavinou.

Tereza Verecká: Vzlety Valeriána Karouška

Socha je ohrožený tvor.

Režie: Ewa Zembok
Dramaturgie: Ondřej Novotný
Výprava: Jana Preková
Hrají: BioMasha, Jana Kozubková, Adam Ernest, Matyáš Řezníček, Filip Šebšajevič

Napadlo vás někdy vzít kámen na procházku, jak kámen chutná, jakou má sílu, jaký puls? Další ze série unikátních site-specific projektů, které ohledávají a nalézají specifický genius loci Strašnic. Tentokrát inspirováno životem a dílem sochaře Valeriána Karouška, který je mj. autorem plastiky na budově Strašnického divadla. Přestože dokumentární fakta byla východiskem vzniku projektu, nejsou jeho cílem. V průběhu krátké procházky před námi vyvstávají univerzální otázky zápasu člověka s hmotou, masou, horou.

Pro místní lidi o místních lidech

Na rovinu: strašnické site specific nejsou nic moc. Kostýmované prohlídky hradů a zámků jsou mnohdy zábavnější i poučnější. Nebo taková Praha neznámá je o hodně zajímavější.

Jakoby se divadelní soubor X10 s nepříliš dobrým hereckým ansámblem neodvážil ničeho vážnějšího, než procházky po okolí, ale zároveň nevěděl o lidech, místech a historii tolik, aby diváky dokázal ponořit do minulé či současné reality.

Ve Vzletech Valeriána Karouška bylo několik velmi silných momentů, ale bohužel byly od sebe odělené chozením od ničeho k ničemu a špatnými divadelními skeči.

Nakonec nejsilnějším okamžikem na premiéře, o kterém ovšem herci ani většina diváků nevěděla, byla přítomnost dávného Karouškova spolulezce Petra Schnabla, dříve extrémního horolezce, dnes majitele knihkupectví Kiwi zaměřeného na outdoorovou a průvodcovskou literaturu a mapy. Do Strašnic se byl podívat i se svojí paní, která také zažila Karouškovu dobu ve skalách. Jak by ne, když je dcerou Bláži Karasové. "Hm, no, já nevím, to jsem nečekal," nechal se slyšet Petr Schnabl. "Vůbec tomu nerozumím. Jediné co jsem zjistil, že jsem si měl vzít péřovku, protože je venku zima."

Možná že by tomuto představení pomohlo, aby ho herci odehráli vícekrát, aby se usadilo a vychytala se trapná i hluchá místa textu i samotné inscenace.

Přesto stojí představení za návštěvu. Kdo bude čekat málo, bude jistě potěšen. Kdo chce vidět hru o horolezcích, musí počkat do druhé poloviny. Očekává-li někdo divadlo o sochařině, nejspíš bude zklamán. Profesionální herecké výkony také neuvidí a historie není zjevně autorčin šálek kávy. Potěší několik vizuálně překvapivých scén, zajímavá hudba a emotivní závěr v parku - zvláště pokud je divák poučen předem, jak Valerián Karoušek skončil.

Kdo byl Valerián Karoušek?

Valerián Karoušek (1929 - 1970) byl sochař a horolezec. Od 11 let lezl s legendárním Joskou Smítkou během válečných let v Českém ráji. Vyučil se zámečníkem v Mladé Boleslavi, po válce vystudoval na šperkaře v Turnově a v letech 1947-1953 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Laudy. Od roku 1957 byl členem umělecké skupiny M57.

Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu se podílí na fenomenálním československém úspěchu velkou sochou u vstupu do národního pavilonu, za kterou dostává hlavní cenu od mezinárodní poroty. V 60. letech experimentuje se železem a kamenem, využívá také laminát, pálenou hlínu a průmyslové barvy, a zároveň přechází na abstraktní tematiku svých soch.

Roku 1970 jede s celou českou horolezeckou špičkou na expedici Peru70, která měla smůlu od začátku. Její přípravy překazila okupace Československa ruskými vojsky, poté se několikrát měnil její cíl a nakonec ji pohřbila kamenná lavina, která spadla z Huascaranu a kromě kompletní české expedice zabila desítky tisíc lidí v podhůří And.

Některé z jeho projektů dokončil a instaloval jeho přítel a kolega sochař Jiří Novák. To byl například Stabil / Vzlet II v roce 1972 a Aeskulap, známý jako Pocta Janu Palachovi roku 1973.

Na Hruboskalsku je s Karouškovým jménem spojeno několik desítek prvovýstupů na pískovcové skalní věže. Známé a těžké jsou třeba Gotická hrana na Maják, Secesní cesta na Blatník, Empírová cesta na Kapelník a Barokní cesta na Opomenutou. Kromě toho během své horolezecké kariéry vylezl několik prvovýstupů ve Vysokých Tatrách.

INFO: Abstrakce-konkrétno-citovost (výstava v Liberci) a Prvovýstupy Valeriána Karouška

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Sochy a sochaři na Horydoly.cz

Jiří Novák spojil svět barokních a moderních soch

Černý Zemanovi: Fuck Off!

Sochařská pocta Dolomitům

Raslavické dřevěné sochy

Olbram Zoubek, sochař antického gesta

Moderní umění na Klenové

Česká socha vítá v Mauthausenu

Vltavské sochy v Praze