Plzeň: pivo, gotika, řeky, technika, architektura

Jako plzeňské (pilsener nebo pils) se označuje světlé spodně kvašené pivo vařené dle plzeňské receptury. Od ostatních ležáků se liší především výraznější chmelovou chutí.

Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá. Plzeňská městská rada proto vybudovala Měšťanský pivovar, předchůdce dnešního Plzeňského Prazdroje. Protože se v něm mělo vařit pivo bavorského typu, byl jako sládek najat vyhlášený sládek Josef Groll z Vilshofenu. Ten ovšem nepočítal s měkkou plzeňskou vodou, žateckým chmelem a světlým sladem připravovaným anglickou technologií. Ke svému překvapení - a tedy omylem - vyrobil pivo zcela originální, jasné a zlatavé barvy. Sklidil s ním značný úspěch a receptura se rychle ujala.

VIDEO Plzeň - co vidět v hlavním městě piva?

Rychlá doprava

Autobus Plzeň Praha jede pouhou hodinu. Jízda do Plzně tedy trvá stejně dlouho jako z pražského sídliště na Václavské náměstí. 

Spojení z jiných měst obstarávají Autobusy Praha.

Plzeň stojí za návštěvu nejen kvůli prohlídce dvou největších pivovarů, kde se vaří Gambrinus a Pilsner Urquel, ale také kvůli dobrému jídlu v pivovarských hospodách a také ochutnávce dalších značek v pivních barech.

Plzeňské podzemí

S uchováváním piva souvisí plzeňské podzemí, kde jsou přístupné zajímavé sklepy. Procházka tajemným labyrintem chodeb začíná v lednici. Opravdu! A během hodinové prohlídky čekají ještě další překvapení, skrytá zákoutí, autentické nálezy a neobyčejná místa. Poutavou a zábavnou formou se dozvíte mnohé o vzniku a využití podzemí a také o životě ve středověku. Plzeňské historické podzemí, s délkou 13 km jeden z největších komplexů podzemních prostor u nás.

Takzvaná lednice sloužila k uložení ledu, byla položena ve vyšším patře sklepů, odkud voda z tajícího ledu stékala do nižších prostor spilek a ležáckých sklepů a ochlazovala je. Podzemní prostory totiž sloužily k výrobě piva, skladování potravin, ale také jako obranný systém během dob nepokojů. Byly hloubeny postupně od konce 13. až do 18. století, někde vznikly až tři patra vzájemně propojených sklepů. Součástí prohlídkového okruhu je 20 studní a jímek, které byly důležitým zdrojem vody, či vodárenská věž z 16. století – vzácná technická památka a nejlépe zachovaný objekt svého druhu v Čechách.

Stejně zajímavé je Pivovarské muzeum. Jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách, které je pojetím a šíří expozice výjimečné i v celosvětovém kontextu, sídlí v právovárečném domě z 15. století ve Veleslavínově ulici. Jsou zde k vidění autentické nástroje na výrobu i stáčení piva, pivovarská laboratoř, gotická sladovna, pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekce pivních lahví, nejmenší džbánek na světě měřící 1 centimetr i obří korbel ze Sibiře a další sběratelské kuriozity. 

Křesťané a židé

Západočeské velkoměsto má dvě nepřehlédnutelné dominanty - křesťanský kostel svatého Bartoloměje a židovskou synagogu. Oboje vzdorně opravené a udržované.

Katedrála svatého Bartoloměje je gotický trojlodní chrám, který byl založen společně s městem Plzeň okolo 1295. Patřil řádu německých rytířů do 1546, kdy ho získalo město. Se založením Plzeňské diecéze papežem Janem Pavlem II. roku 1993 se z farního kostela stala katedrála, sídelní kostel biskupa.

Velká synagoga je největší synagoga v Česku, po budapešťské druhá největší v Evropě a pátá největší na světě. Byla postavena v novorománském slohu s maurskými prvky vídeňským architektem Maxem Fleischerem roku 1892. Během 2. světové války sloužila jako skladiště. Po válce byla do 1973 využívána opět k bohoslužebným účelům a pak opuštěna a chátrala. Velká rekonstrukce poté trvala do 2022 a dnes je z ní perla Plzně.

Světoznámý architekt Adolf Loos

Pokud holdujete poněkud vyšší kultuře, jistě víte, že v podobě osmi bytů zanechal ve městě svůj otisk světoznámý architekt Adolf Loos. Důraz na přírodní materiály nejvyšší kvality a odmítání zbytečné zdobnosti dělají z jeho architektonických děl nadčasové skvosty. V Plzni se zachovaly byty, které Adolf Loos vytvořil ve 30. letech 20. století pro bohaté rodiny z židovské komunity. "Jeho návrhy se staly zcela nadčasovými díky důmyslnému členění interiérů nebo umístění vestavěných nábytkových stěn s atypickými úložnými prostory," říká Anna Gaierová, která má projekt Adolf Loos Plzeň na starosti.

Přístupné jsou tři prohlídkové trasy. První zavede do bytů manželů Voglových a Krausových. V bytě lékaře Josefa Vogla se zachovala jídelna s obývacím pokojem, kde Loos použil typickou kombinaci mramorového obložení a krbu z režného zdiva. Dalším pro Loose charakteristickým prvkem jsou dvě protilehlé zrcadlové stěny, které v daleko větší míře najdeme i v bytě Krausových.

Druhá trasa představuje Brummelův dům, který Loos přeměnil jak zvenku, tak zevnitř. Z fasády odstranil veškeré zdobné prvky a změnil ráz budovy vystavěné ve stylu romantického historismu. Interiér domu je nejzachovalejší ze všech plzeňských realizací a je tak bezesporu nejvzácnější památkou Loosovy tvorby v Plzni. "Brummelův dům se vrátil do vlastnictví rodiny původních majitelů, kteří jej pečlivě navrací do jeho původní podoby za pomoci originálního mobiliáře, jako je například Loosovo ikonické křeslo knieschwimmer v obývacím pokoji s impozantním betonovým krbem v renesančním stylu," popisuje Anna Gaierová.

Třetí prohlídková trasa vede do rezidence rodiny Oskara Semlera na Klatovské třídě 110. Na Klatovské třídě 19 se pak nachází ještě dům Oskarova bratra Huga Semlera, kde Loos navrhl osově symetrický hudební salon obložený pozoruhodným mramorem fantastico. Tato budova se za druhé světové války stala dějištěm významné historické události. Poté, co byt opustila rodina Semlerových, usídlilo se v domě velitelství wehrmachtu. V roce 1945 byla přímo v interiéru dle Loosova návrhu podepsána kapitulace německé posádky. Při tom došlo k dramatickému incidentu, kdy se německý generál Georg von Majewski okamžitě po podpisu kapitulačních listin před přítomnými americkými vojáky, svým štábem a manželkou Elisabeth zastřelil.

Slavnosti Svobody

Na osvobození americkou armádou jsou Plzeňané velice hrdí. Každoročně pořádají Slavnosti Svobody, na které zvou veterány, jež se zúčastnili bojů v západních Čechách. Bohužel už všichni odešli na věčnost anebo se tam rychle chystají, a tak je už zastupují jejich potomci.

Latošní termín konce 2. světové války jsme již promeškali, ale příští rok na začátku května se můžeme do Plzně podívat a vazdát čest generálu Pattonovi a jeho mužům.

Industry open

Plzeňsko i samotné město Plzeň má průmyslové srdse. Bije v uhelnách dolech, pivovarech, škodovce i na železničním nádraží. V rámci letního festivalu Industry open si můžete užít historické vlaky v rámci Bezdružického parního léta, svézt se historickým autobusem po stopách uhlí a železa, prohlédnout výstavu trabantů a nehlédnout do čističky i vodárny.

Pivovar Plzeňský Prazdroj babízí prohlídku bednárny a ikonické vodárenské věže, která je nedílnou součástí plzeňského panoramatu. Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Prazdrojští bednáři vyrábějí sudy původním náročným postupem, který není zaznamenán v žádné učebnici.

Plzeňské highlights jsou náměstí, kostel, pivovary a naučné parky. Projděte je spolu s námi: Na náměstí Republiky chrlí vodu moderní kašny Chrtice, Velbloud a Anděl, které jsou inspirovány postavami na městském znaku. Nad nimi ční nejvyšší kostelní věž v Česku katedrály svatého Bartoloměje v gotickém slohu. Loosovy interiéry městských bytů jsou abecedou funkcionalistické architektury. Zoologická a botanická zahrada ukazuje důležitá zvířata na planetě a vedlejší Dinopark poučuje o vymřelých dinosaurech. Velká židovská synagoga v honosném maurském stylu je opravená a září novotou v sadech Pětatřicátníků. Bývalá vozovna Depo 2015 slouží kutilům, umělcům a trhům. Město se hlásí k loutkáři Josefu Skupovi, který stvořil Spejbla a Hurvínka. Co a jak funguje si ověříme ve vědeckém parku Techmania. Odkaz prvního českého dramatika a spoluautora české hymny opečovává divadlo Josefa Kajetána Tyla. Minout nelze ikonický pivovar Prazdroj. 

Pět plzeňských řek

Plzeň je známá jako začátek řeky Berounky. Ta nemá žádný pramen a vzniká ve městě soutokem čtyř řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Všechny jsou splavné pro vodáky. Populární je především Beorunka, ale oblíbená je i Mže. Na začátku podzimu se splouvá Úhlava, protože vodáci tam na jeden víkend vypouštějí přehradu Nýrsko a divoká řeka je tak vhpodná ke splutí.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě