Míka nevynechal jedinou Jizerskou padesátku

To se nikomu jinému nepodařilo.

Na startu závodu jste nechyběl ani jednou. Byl pro vás osobně některý z ročníků jedinečný a nezapomenutelný?

Dosud jsem absolvoval všechny ročníky Jizerské 50 a přihlášen jsem byl i na ty, které se pro nedostatek sněhu neuskutečnily. Nezapomenutelný je samozřejmě ten první. Byl to první můj závod na běžkách na tak velkou vzdálenost. Předtím jsem jel několik místních závodů na 15 km. Jsem lyžař samouk, jako vodáci jsme v zimě udržovali kondici během na lyžích.

Znáte některého dalšího železného muže?

Evidenci počtu startů vede sekretariát závodu, já vím pouze o kamarádovi z vodáckého oddílu Lokomotiva Liberec, který má o dva starty méně. Je to Mirek Kocum.

Byl někdy váš start ohrožen?

Pokud neberu v úvahu nějaké silnější nachlazení, kdy by bylo rozumnější nestartovat, tak určitě v roce 1983. Při bujarém silvestrovském veselí jsem si pochroumal vazivo v koleni, v nemocnici mi dali nohu do sádry. V té době se startovalo poslední lednovou neděli. V pondělí týden před startem jsem si nechal sundat sádru, v sobotu to zkusil na lyžích a v neděli stál na startu. Také letošní zrušený ročník byl ohrožen, v létě jsem si při pádu na kole zlomil krček a byl operován. Ještě v září jsem chodil o berlích a pilně rehabilitoval, abych stihl start. Na prvním sněhu jsem začal lyžovat a závod, kdyby nebyl zrušen, bych určitě absolvoval.

Pamatujete si na atmosféru prvního ročníku, který proběhl v lednu roku 1968?

Startovalo nás padesát jedna, většinou jsme se znali osobně. Gustav Ginzel našlápl stopu, rozvěsil červené fáborky a mohlo se startovat. Jelo se na Královku, po dně nynější josefodolské přehrady na Kristiánov a dále na Jizerku.

U Hnojového domu Gustava Ginza na Jizerce bylo občerstvení – čaj a tatranka – a jelo se přes Velkou jizerskou louku na Předěl, Smědavu a do cíle. Tím, že jsme se většinou znali, to bylo velice kamarádské.

Zůstaly vám v hlavě některé silné momenty?

Z každého ročníku si člověk přinese zážitek, který ho zaujal, za ty roky se ale slévají a nedají se zařadit do ročníku. V prvních ročnících bývaly různé vtípky, např. u Předělu na stromě cedule s obřím půllitrem piva a nápisem občerstvení 3 km, nebo v pustině na stromě s obrazem spoře oděné ženy.

Máte při přípravě na závod nějaké zásady, které nikdy neporušíte?

Nemám, a to se týká i stravy.

Bývá největším soupeřem váš starší čas?

Každý rok se snažím být lepší než ten předešlý, ale s přibývajícím věkem se mi to již nedaří. Časy se nedají srovnávat jako třeba v atletice, záleží na počasí, kvalitě sněhu a profilu tratě. Za ty roky se trať mnohokrát měnila. Mým cílem je vždy čas 3 hod 20 min, odpovídající rychlosti 15 km/hod.

Jak se vyvíjely vaše časy?

Myslím, že to není úplně srovnatelné. Mění se kvalita lyží, vosků, vybavení. První ročník jsem zajel za 3:57:53 a potom další ročníky přes čtyři hodiny. Zlepšovat jsem se začal až po roce 1980, kdy bylo více času na trénink.

Jaký máte rekord?

Nejlepší čas mám z 22. ročníku roku 1989 – 2:48:11 hod. ve 48 letech. Ten rok jsem měl i nejmenší odstup za vítězem 27 minut.

A dneska? Je pro vás čas ještě vůbec důležitý?

Určitě, když jsem v 39. ročníku jel přes 3:39, byl jsem rozladěný.

Bez koho a bez čeho si Jizerskou 50 nedokážete představit?

Na všech propagačních materiálech mi chybí původní klasické logo. Vím, že pořádání závodu je o penězích a bez sponzorů se závod nedá uspořádat, hlavní sponzor obléká závod do svého kabátu. Nemělo by se však zapomínat, že závod je Memoriálem expedice Peru 70. Horolezci, kteří zahynuli v Peru, startovali v prvních třech ročnících.

V čem se Jizerská 50 změnila za ta léta nejvíc?

Největší změna v charakteru Jizerských hor. V prvních ročnících se v Bedřichově vjelo do lesa a na trase na Jizerku byly dvě paseky. Nyní se jede po pasece a občas se vjede do lesa. Za posledních sedmnáct let les opět dorůstá. Další významná změna je kvalita startovního pole. Z regionálního amatérského závodu se stal významný světový závod Worldloppet, třetí nejstarší po známém Vasově běhu a norském Birkebeinerrennet.

V čem se naopak vůbec nezměnila?

Stále je to závod, kde si každý může vyzkoušet svoji fyzickou zdatnost a psychickou odolnost a porovnat svoji výkonnost se svými známými.

Mohl byste trať závodu popsat, jak ji vnímáte vy?

Po startu co nejrychleji, ale s určitým nadhledem k lesu. A hlídám si hůlky, zlomená hůlka na startu není dobrý začátek. Potom v davu tak, jak se srovná do stop, k Buku a dále přes Šámalku k Blatnému rybníku.

Tady se už had začíná natahovat. Táhlý kopec 3,5 km z Kristiánova na Rozmezí jedu svým tempem, nezávodím. Z Rozmezí sjezd k Čihadlům, kde bývá první občerstvovačka, a dále přes Knajpu po Kasárenské a Knížecí. Je to méně náročná část, ale stejně to není část na odpočinek.

Následuje krátké a strmé stoupání na Vlašský hřeben a sjezd na Promenádní k bunkru s nepříjemnou pravou zatáčkou v závěru. Zde se míjím s těmi, co se již vrací do cíle. Asi dva kilometry po skoro rovině pod Bukovec na Mořinu a sjezd po louce k velké občerstovačce u Sklárny na Jizerce. Rychle se občerstvit, snažím se zde objevit polévku, případně banán, jonťák a trochu soli.

Následuje stoupání na Promenádní k bunkru a dále po Promenádní ke Smědavě. Tento úsek umí být hodně nepříjemný, jsme za polovinou, a když fouká a sněží, je to obyčejně proti větru.

Od kiosku následuje svižný sjezd ke Smědavě s trochou odpočinku. Ze Smědavy nepříjemné stoupání, většinou se lyže smekají, ale vyplazit se to musí. Pak se to trochu narovná a po dvou kilometrech jsem opět na Knajpě. Do cíle je to patnáct kilometrů a většinou s kopce nebo po rovině, tak za to beru, co to dá, rychlý soupaž až na Hřebínek.

Poslední občerstvovačku na Hřebínku pravidelně míjím a rychle na Bílou kuchyň, stoupání na Olivetskou horu, následuje zajímavý sjezd k přítoku Černé Nisy, podél přítoku na Vládní, opět k Buku z druhé strany, poslední sjezd k cíli, cílová rovinka a cíl. Kouknu na hodinky, abych odhadl čas.

Jizerská 50 na HORYDOLY

Kudy poběží závodníci v Jizerkách

Běžkaři jedí s rozumem

Podzimní příprava na běžky

Míka nevynechal jedinou Jizerskou padesátku

Mladí, běhejte na lyžích!

Jizerská historie na běžkách

Zima se vás zeptá, co jste dělali v létě

Alsgaard je hvězdou Jizerské 50

Přihlašují se jako blázen

Nevidí a závodí na běžkách

Není třeba vidět, je nutné lyžovat