Batovcův almanach: kalendář a adresář 1916

Používáme kalendáře v mobilech a noteboocích. Konzervativní lidé stále ještě sahají po diářích nebo stolních kalendářích.

V letech 1892 - 1938 si kupovali pořádně tlustou knížku Batovcův almanach. Dlouhých 46 let ji vydával otec a po něm syn Batovec v Praze na Příkopech.

Přídomek se mírně měnil podle podle politické situace. Vydával se totiž nejprve v Rakousku-Uhersku pod císařem Františkem Josefem I., za 1. světové války a poté v Československu pod prezidenty Masarykem a Benešem. Po nacistické okupaci již nevyšel a vydávání nebylo obnoveno ani za komunismu.

Politický Kalendář a Adresář

Batovcův almanach z roku 1916 nesl podtitul Politický Kalendář-Adresář, schematismus a statistika zemí koruny české.

Na poctivě vázaných čtyřech stovkách stránek v obvyklé knižní velikosti našel uživatel vše, co potřeboval pro svoji denní práci. Publikace obsahovala samozřejmě kalendář, včetně zvěrokruhu, východy a západy slunce, mesíční fáze a katolické, evangelické, pravoslavné i židovské svátky.

LOGARITMICKÉ TABULKY: K čemu je to dobré?

Z obsahu vybíráme například:

Seznam křestních jmen a jejich původ.

Přepočet a měr a vah celého světa.

Konkurzní řád a předpisy o lichvě.

Poštovní rádce.

Zaopatření vdov a sirotků po padlých vojínech.

Péče o zmrzačené.

Výtahy ze zákonů o myslivosti, rybářství, zdravotnictví.

Značení automobilů.

Přehled divadel s nákresy hledišť a podobiznami ředitelů.

Nejvyšší hory na Zemi a nejvyšší stavby na Zemi.

Aktuální údaje o zemích, obyvatelstvu a politickém systému Rakousko-uherské říše, Rakouska, Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského. 

Panovnické rody v Evropě.

Státní a veřejné rozpočty.

CESTOVNÍ DOKLADY: Dnes a kdysi

František Bohuslav Batovec (1846-1909) byl ve své době považován za vzor moderního českého obchodníka a průmyslníka, který vlastní pílí vybudoval svůj podnik k dokonalosti a zajistil si tak čestné místo v obchodních a finančních kruzích. 1873 otevřel v Praze na Příkopě úspěšné papírnictví. Stalo se základem pro velkoobchod, knihtiskárnu a litografický závod.

Byl veřejně činný jako starosta grémia pražských knihtiskařů a písmolijců, založil s dalšími členy oborový spolek Merkur, byl významným členem Sokola a zastával funkci soudce laika u obchodního soudu. Získal titul císařského rady a rytířský řád Františka Josefa. Město Jílové mu udělilo čestné občanství.

Alexandr Batovec (1880–1947) po smrti svého otce převzal prodej i výrobu a podnik řídil až do německé okupace českých zemí.

Výtisk Batovcova almanachu z roku 1916, který vidíte v tomto článku, prodalo zákazníkovi brněnské knihkupectvi Arnošt Píša. Bylo založeno sice již 1898 a zpočátku se několikrát stěhovalo, ale v tu dobu už tři roky sídlilo na České 28. Fungovalo jako prodejna nových kni a souběžně jako antikvariát. Od roku 1949 do 1992 už jen jako největší moravský antikvariát. Pak byla budova zbořena a na jejím místě postavena banka na nároží České a Joštovy ulice.

Redakci řídil H. Lindner, který byl doslova mobiliář Batovcova vydavatelství po několik desetiletí. Ve funkci pracoval za Rakouska i Československa.

Publikace tehdy stála 3 koruny. Poštovné 30 haléřů. Papír dodala papírna Elbemühl (Labský mlýn).  

NEPÍSKOVCOVÝM SKALÁM je 30 let