Gregoriánský kalendář platí od roku 1584 v Čechách a na Moravě

Gregoriánský kalendář platí od roku 1584 v Čechách a na Moravě
Festina Chrono Bike.
Autor snímku Hodinkovna.cz
SDÍLEJ:

Čtrnáctý říjen roku 1584 byl prvním dnem, kdy na Moravě začal platit nový gregoriánský kalendář. Čechy byly o půl roku napřed. Papež to zvládl o dva roky dříve.

Moravský 14. říjen přišel po 3. říjnu.

V Čechách začal platit gregoriánský kalendář dříve, když 17. leden následoval po 6. lednu 1584.

Tuto změnu nařídil císař Rudolf II. mandátem vydaným v prosinci 1583. Čeští stavové, ač neradi, změnu přijali. Moravané ale rebelovali a ustoupili teprve pod pohrůžkou. Z důvodu této změny se Velikonoce v českých zemích roku 1584 slavily dvakrát.

Papeř Řehoř XIII. opravil chyby císaře Julia Caesara 

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti. Je používán ve většině světa.  Juliánský kalendář je dosud používán pravoslavnými církvemi.

Nazývá se podle papeže Řehoře XIII. (Gregorius), který 1582 bulou Inter gravissimas korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře. Gregoriánská reforma zkorigovala odchylku juliánského kalendáře, která od doby nikajského koncilu roku 325 narostla na 10 dní. 

Gregoriánsko-juliánský kalendář je solární kalendář a řídí se podle slunce. Má rok dlouhý 365 dní a 366 dní v přestupném roce jednou za čtyři roky. Přestupný rok je přesně každý rok, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 pouze, pokud jsou zároveň dělitelné 400.

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý. Pro představu: posun od 1. března 1900 činí 13 dní. Proto například bolševická Velká říjnová socialistická revoluce se podle ruského juliánského kalendáře odehrála 25. října a podle gregoriánského kalendáře 7. listopadu. Nebo katolické Vánoce se slaví 25. prosince, kdežto pravoslavné Vánoce až 6. ledna.

Juliánský kalendář zavedl od 45 př. n. l. Julius Caesar. Byl to reformovaný starořímský kalendář. Solární rok činil 365 dní a každý čtvrtý přestupný rok měl 366 dní.

Změna počtu dnů v některých měsících zařídil císař Augustus. Juliánský kalendář se používal v kombinaci s různými letopočty. V Čechách a na Moravě byl počítaný podle domnělého roku narození Ježíše Krista, což se v západní a střední Evropě rozšířilo až v 8. století.

Řím. Romulus, Remus a vlčice.

Juliánský kalendář je posunutý o 13 dní

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý. Pro představu: posun od 1. března 1900 činí 13 dní. Proto například bolševická Velká říjnová socialistická revoluce se podle ruského juliánského kalendáře odehrála 25. října a podle gregoriánského kalendáře 7. listopadu. Nebo katolické Vánoce se slaví 25. prosince, kdežto pravoslavné Vánoce až 6. ledna.

Má 12 měsíců s pevně danou délkou 30 a 31 dní, a přestupný únor má 28 nebo 29 dní. Nezávisle na roku a měsíci je zavedený sedmidenní týden.

Juliánský kalendář má průměrnou délku roku 365,25 dne, což je asi o 11 minut více, než je délka tropického roku 365,2422 dne. Tyto odchylky se rok od roku sčítají a za 128 let činí jeden celý den. Tím se posouvají data slunovratu a rovnodennosti a v důsledku toho i začátek ročních období.

Tento posun řeší gregoriánský kalendář, který prodloužením čtyřletého cyklu přestupných let na čtyřistaletý zpřesňuje průměrnou délku roku na 365,2425 dne. Odchylka od délky tropického roku činí 1 den přibližně každých 3300 let.

Ostatní uspořádání kalendáře zůstalo zachováno a data obou kalendářů lze jednoduše převést s použitím příslušné korekce.

Průměrná délka juliánského roku je nepatrně delší než skutečný, tzv. tropický rok a tato odchylka posunuje kalendář o jeden den každých 128 let. Narůstající odchylka způsobila posun původních dat slunovratu a rovnodennosti oproti astronomické skutečnosti. To vadilo zvláště při určování data Velikonoc, nejdůležitějšího křesťanského svátku, protože už neplatilo, že první úplněk po 21. březnu je prvním jarním úplňkem.

 

 

Hybatelem změny byly Velikonoce

V juliánském kalendáři docházelo k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 byla diference jen 1 den, roku 581 už 2 dny. Nesoulad kalendáře se skutečností byl v období vrcholného středověku již výrazný. Zhruba od roku 1000 postupně v návaznosti na zpřesňující se možnosti techniky a nové znalosti učenci docházeli k názoru, že chybu je třeba opravit. V roce reformy 1582 už byl rozdíl 10 dnů a největší křesťanský svátek Velikonoční neděle už zdaleka nebyl první nedělí po prvním jarním úplňku, jak bylo stanoveno, což pro římskou církev byl stav neúnosný.

Korsika o Velikonocích. Kajícníci na Velký pátek.

Od 14. století se papežové a koncily, stejně jako astronomové včetně Regiomontana a Koperníka reformou kalendáře zabývali. Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehoři XIII. lékař a astronom z kalabrijského Cirò Luigi Giglio (latinsky Aloisius Lilius). Papežská komise složená z církevních i laických odborníků po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh s drobnými úpravami schválila a 24. února 1582 Řehoř XIII. podle jejího návrhu vydal bulu Inter gravissimas, vyhlašující kalendářní reformu.

Kdo ukradl deset dní?

Základem opravy bylo jednorázové vynechání 10 dní. K provedení bylo vybráno období, kdy byl zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku svatého Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Tato svátková šetrnost se ale uplatnila jen v několika málo zemích, které reformu přijaly přesně podle papežské buly, která také stanovila, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400 a tím se chyba neobnoví v řádu tisíciletí.

Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko. Prostí lidé tomu nerozuměli a domnívali se, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo počítání daní, mezd a různých odvodů.

V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm.

Reformu realizoval svým mandátem až Rudolf II. (skok z pondělí 6. ledna na úterý 17. ledna 1584) bez ohledu na sněm. Ve Slezsku byla změna provedena z neděle 12. ledna na pondělí 23. ledna. Moravští stavové ale mandát neuposlechli a na Moravě dále platil juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po sobotě 3. října následovala neděle 14. října).

Poslední město v Českém království, které přijalo gregoriánský kalendář, byla v roce 1588 Kadaň.

Kadaň.

Boj o kalendář byl výsostně politický

Další země s převládajícím protestantským a pravoslavným obyvatelstvem přistoupily na gregoriánský kalendář později.

V Nizozemí byla reforma přijata sice již roku 1582, ale až koncem roku, čímž Holanďané přišli o Vánoce.

V Uhrách, tedy i v Horních Uhrách čili na dnešním Slovensku, se kalendář změnil 1587.

Velké problémy byly ve Svaté říši římské, kde katolické země přijaly gregoriánský kalendář 1583 - 1584, ale protestantské až v roce 1700. Německo bylo tímto způsobem rozdělené až do 1775. Tento spor byl přenesen na některé české obce v německém pohraničí. Gregoriánský kalendář přijaly po roce 1700 například Hranice na Chebsku.

To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestanté označovali papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdili, že je to Antikrist, který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den.

Zmatek způsobilo Švédsko, které reformu nepřijalo, avšak aby rozdíl astronomického a církevního kalendáře nenarůstal, vypustilo přestupný den z roku 1700, čímž rozeběhlo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s gregoriánským kalendářem. Od toho bylo 1712 upuštěno a Švédsko se vrátilo k juliánskému kalendáři. Teprve 1753 byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.

V Anglii vládla Alžběta I., která sice byla hlavou anglikánské církve, která neuznávala papeže, ale přesto požádala astrologa Johna Dee, aby reformu prostudoval. Ten ji coby vědec navrhl k přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, ale vzhledem k zapřisáhlému odporu anglikánské církve byla neustále odkládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči kontinentální Evropě pyšná. Teprve v průběhu 18. století se zvedla vlna kritiky. V parlamentu důrazně bojoval za přistoupení ke gregoriánskému kalendáři Philip Dormer Stanhope, což Velká Británie učinila 1752.

V Rusku platil juliánský kalendář do roku 1918. Platnost následujícího gregoriánského kalendáře narušilo jen desetiletí komunistického revolučního sovětského kalendáře.

1929 bylo zavedeno 12 měsíců po 30 dnech a zbylých pět dní byly svátky bez příslušnosti k jakémukoliv týdnu nebo měsíci: Leninův den – den po 30. lednu, Dny pracujících – dva dny po 30. dubnu, Průmyslové dny – dva dny po 7. listopadu, a v přestupné roky den po 30. únoru. Sedmidenní týden byl zrušen a nahrazen pětidenním týdnem a zároveň byla zrušena neděle jako křesťanský den volna. Namísto toho byli všichni pracující rozděleni do pěti skupin – žlutá, růžová, červená, modrá a zelená. Každá skupina měla jeden z pěti dnů nového týdne volný. Cílem bylo zvýšit výkonnost průmyslu, což se nestalo, a 1940 byla tato nesmyslnost zrušena. 

Rumunsko přijalo změnu 1919. V Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až 1923.

Mimoevropské země pod nadvládou evropských koloniálních mocností nebo s převládajícím křesťanským obyvatelstvem přijaly zpravidla kalendářní reformu spolu s mateřskými zeměmi.

Žena a kolo, kalendář 2019.

Jiné kalendáře na světě

V současnosti používají gregoriánský kalendář s letopočtem od Krista všechny země světa kromě čtyř států:

Saúdská Arábie - islámský kalendář
Etiopie - etiopský kalendář
Írán a Afghánistán - perský kalendář

Dvě země kromě gregoriánského kalendáře používají tradiční kalendář a letopočet pro církevní účely:

Izrael - židovský kalendář
Indie - indický národní kalendář

Dvě země používají modifikovanou verzi gregoriánského kalendáře:

Thajsko - gregoriánský kalendář začíná letopočet od Buddhistické éry, je o 543 let delší než křesťanský
Japonsko - gregoriánský kalendář se dělí na éry panujících císařů, které jmenuje dle jejich posmrtných jmen, například rok 2012 je rokem Heisei 24, to znamená 24. rokem vlády císaře Akihita (posmrtné jméno Heisei). Zároveň datum jarní rovnodennosti jako začátku jara není určováno úředně, ale astronomicky. To znamená, že namísto pevného, administrativního stanovení jarní rovnodennosti na 21. března v japonském kalendáři kolísá mezi 19. a 21. březnem.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Celkem 0 příspěvků v diskuzi


Začiatok horskej turistickej sezony: búrky, sneh a kondícia

Začiatok horskej turistickej sezony: búrky, sneh a kondícia

Od 1. júna začína letná turistická sezóna. Horská záchranná služba vydáva pre návštevníkov hôr nasledovné odporúčania:... celý článek

Meteosenzitiva: proč změny počasí ovlivňují tělo?

Koupání v Praze

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Začiatok horskej turistickej sezony: búrky, sneh a kondícia

Začiatok horskej turistickej sezony: búrky, sneh a kondícia

Od 1. júna začína letná turistická sezóna. Horská záchranná služba vydáva pre návštevníkov hôr nasledovné odporúčania:
Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané

Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané

Ve čtvrtek 20. června 2024 pozdě v noci nastane letní slunovrat. Po svítání přijde nejdelší den a po západu slunce nejkratší noc.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
ITE - veletrh Hong Kong 13.-16.6. Cestovní ruch 13.6.
Moravia Sport Expo - veletrh Olomouc, Flora 14.-15.6. 14.6.
BITE - veletrh Čína, Peking 14.-16.6. 14.6.
Outdoor Retailer - veletrh USA, Salt Lake City 17.-19.6. 17.6.
Outdoor Trade Show - veletrh Velká Británie, Liverpool 18.-20.6. 18.6.
Letní slunovrat Česko 20.6.
Kaktusy a sukulenty - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 7.-23.6. 23.6.
ISPO China - veletrh Čína, Shanghai 28.-30.6. 28.6.
Vtáčnik - začátek lezení   Povolení lezení 1.7.-31.1. 1.7.
ILTM Asia - veletrh Singapur 1.-4.7. Luxusní cestování 1.7.

Diskuse

Timsothyenush Timsothyenush, 15.6.2024 0:31, 16 příspěvků
Lhanebal OLanebal, 14.6.2024 23:33, 16 příspěvků
Autor Kuba Turek, 13.6.2024 22:45, 4 příspěvky
Autor Ženda, 13.6.2024 21:02, 4 příspěvky
boomers Pišišvor, 13.6.2024 12:54, 2 příspěvky
Chodit na toaletu venku? zeměpisář, 13.6.2024 12:49, 1 příspěvek
1 Karel Horak, 13.6.2024 9:59, 2 příspěvky
Kolo Lukas B., 13.6.2024 9:54, 9 příspěvků
Kolo Skiák, 12.6.2024 22:25, 9 příspěvků
INU Honza, 12.6.2024 22:15, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Pádlojízda po Vltavě Horydoly , 4.6.2024 12:39
Vodácké závody 2024 Horydoly , 4.6.2024 12:30
Středočeský kraj se připo... Horydoly , 4.6.2024 2:30
Nebuďme vesmírným zákonem... milan šupa, 29.5.2024 19:47
Malý ukrajinský Picasso Horydoly , 21.5.2024 12:59
Re: Bikesraz na Vysočině Horydoly , 17.5.2024 12:22
Přepis hlasu na text Horydoly , 11.5.2024 14:54
How to battle gym anxiety... Horydoly , 2.5.2024 9:51