Nazdar Sokol!

Sokolové se zdají poněkud zaostalí, národovečtí, nostalgičtí a seniorští. Snad i směšní.

Prapory, uniformy, průvody, kroje, hromadná cvičení, sokolovny, prostná... To je to, co drží tento spolek při životě. 

Česká obec sokolská

Tělocvičný spolek Sokol byl založený v roce 1862 na antických ideálech souzvuku těla a duše. Během několika málo let do něj vstoupila česká národní elita, nebo ho aspoň výrazně podporovala. V jeho řadách byli politici, umělci i další osobnosti veřejného života.

Tyrš a Fügner

Oba zakladatelé výsostně českého Sokola byli Němci jako polena.

Miroslav Tyrš byl ve skutečnosti Friedrich Emmanuel Tiersch z Tetschen (Děčín). V době založení Sokola to již byl známý kritik, historik umění, estetik a profesor dějin na Univerzitě Karlově a Českého vysokého učení technického. Později se stal porotcem soutěže na sochařskou výzdobu Národního divadla.

Otec, matka i obě sestry mu postupně zemřeli na tuberkulozu. Jako sirotek se dostal do české vlastenecké rodiny svého strýce a na radu lékařů začal cvičit v soukromých ústavech.

Sokolu napsal zásady, podle kterých se řídí dodnes: Síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, bratrský vztah členů. Dnes jsou nazývány Tyršovou soustavou a cvičí se podle nich sletová cvičení.

Miroslav Tyrš si po smrti svého přítele a spoluzakladatele Sokola Jindřicha Fügnera vzal do opatrování jeho dceru a když dospěla, tak si ji vzal za ženu. Krátce po svatbě se u něj projevila nervová choroba a na ozdravném pobytu v rakouském Ötztalu spáchal sebevraždu skokem do divoké říčky Ötzaler Aache. Důvodem zřejmě byla syfilis. Je tam jeho pomníček. Řeka je považována vodáky za klasickou extrémní divokou vodu, jezdí se zde světové závody Sick Line a teprve před pár lety byla sjetá na kajaku úplně celá. Čeští vodáci tomuto úseku říkají Tyršovka. 

Jindřich Fügner se narodl jako Heinrich Fügner v Prag (Praha).

Věnoval se obchodu, později pojišťovnictví. Ač bylo jeho podnikání úspěšné, měl vyšší cíle. Vzdělával se, věnoval se hudbě, společenským zájmům a sportu. Soukromým a dlouholetým studiem doma i v cizině získal všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků.

Zdědil vinice a lodě, věnoval se obchodu a pojišťovnictví, byl proto zámožným mužem. Spolu s Tyršem založil tělocvičný spolek Sokol Pražský a stal se jeho prvním starostou.

Sokol

Všeobecné označení spolku se vžilo teprve před rokem 1870. Navazuje na označení pro hrdiny, jak jim říkají jihoslovanské národy.

Češi tehdy romanticky vzhlíželi k Balkánu, se kterým chtěli postavit hráz proti domnělé germanizaci. Výborné vztahy tehdy neměli ke Slovincům, Chorvatům a Srbům jen Sokolové, ale také třeba Klub alpistů českých, Klub českých turistů a výtvarní umělci, jejichž Slované na obrazech mají často jižní rysy. Důvodem byla rozvíjející se idea panslavismu, která jako mor zachvátila střední a východní Evropu a nepřímo vedla ke komunistické okupaci po 2. světové válce.

Sokolská župa

Sokolové se organizují už od založení do jednotlivých žup podle regionů. Župa bylo staré přemyslovské a slavníkovské označení pro samosprávné celky přibližně odpovídající dnešním okresům. Zatímco v Čechách zanikly župy během středověku, na Slovensku se udržely díky uherské nadvládě a existenci Československa do 2. světové války.  

Dnes je největší východočeská župa Pippichova, která čítá téměř deset tisíc členů. Nejmenší je Karlovarská župa s pětistovkou členů.

Sokolovny

Hned od začátku se Sokol soustředil na vybudování cvičišť. Nejprve to byla hřiště pod širým nebem, poté tělocvičny, které se rychle strávaly centrem spolkového i společenského života v obcích. 

Posvátným místem pro sokoly je  Sokolovna v Tyršově domě na Újezdě v Praze. Dodnes tady sídlí ústředí Sokola. Dvakrát o ni sice Sokol za nacismu a komunismu přišel, ale vždy se do ní zase vrátil.

Úplně první sokolovnu nechal postavit Jindřich Fügner v dnešní Sokolské ulici, dříve Hradební na Novém Městě Pražském.

Věrná garda

Každá župa si váží svých nejstarších členů, kteří se označují jako Věrná garda. Běžně cvičí osmdesátníci. Na letošním sokolském sletu bude cvičit v hromadné podiové skladbě jedenadevadesátiletý borec.

Polovina sokolů je ovšem mladších než 25 let. Celkem sdružuje Sokol sto osmdesát tisíc lidí. Část z nich jsou cizinci. Tradičně silné zahraniční župy jsou v Srbsku a USA.

Tužme se lví silou a letem sokolím!

Heslo na rubové straně legendárního prvního praporu Sokola Pražského zní: "Tužme se!"  Pod ním cvičí lidé v celém Československu už 150 let, ať jsou sokolové nebo ne.

"Lví silou a letem sokolím," tak zní oficiální heslo Sokola. Nejznámější podobu dravého ptáka ve znaku vytvořil malíř Josef Mánes.

Dalším symbolem Sokola je romantizující stejnokroj odkazující na lidový oděv a zároveň vojenské tradice české historie i tehdy vrcholící národní obrození. Základem kroje je červená blůza, ve které přišel Jindřich Fügner na jednu z prvních schůzí. Autorem stejnokroje je také Josef Mánes.

Fügnerovým vynálezem je také vzájemné oslovování bratře a sestro. Vedoucím funkcionářům se říká starosto nebo starostko.

Ze začátku byl používán pozdrav Zdař Bůh, který dnes známe jako hornický. Velmi rychle se ale vžilo kratší Nazdar! Jeho původ je jednoduchý. Výběrčí peněz do kasiček na výstavbu Národního divadla se ohlašovali formulací: "Na zdar Národního divadla."

Lví silou vzletem Sokolím kupředu kráčejme
a drahé vlasti v oběti své síly snášejme, 
a byť i cesta daleká, ta Sokolíka neleká.
Jen mužně, statně ku předu, vždyť drahá vlast čeká.

Vlast máti až nás zavolá co věrné dítky své, 
tu mocné paže Sokola zlé škůdce v souboj zve! 
Tož blahá bude naše slast za oběť svůj i život klást, 
to svaté heslo Sokola: "Za národ, drahou vlast!"

Jen, bratři silou hrdinnou svou hajme vlast i řeč, 
to chloubou buď nám jedinou a pro ni spějme v seč! 
A potom teprv v spásný den nám vzejde krásný, zlatý sen. 
Pak sluncem jasným bude plát nám navždy volnost jen.

Historie sportu na HORYDOLY

První sjezdovka by Václavák

Bohatý Klub českých turistů

Ambice-tragédie-mýtus

Hrobka na Slavíně pro 55 velikánů

Mountaineering podle Němců

Telesná výchova je nedeliteľnou súčasťou komunistické výchovy