Fotografická výstava ZeMě Island

Soubor vystavených fotografií se objeví také v cestopisné knize se stejnojmenným názvem ZEMĚ, která popisuje dobrodružství autorů v boji s přírodou při hledání vlastní pokory. Zvláštností knihy jsou vzkazy od členů kapely Silent Stream Of Godless Elegy, které je provázely na cestách.

Ne-obyčejný fotografický cestopis o zemi islandské s názvem ZEMĚ je pro všechny dobrodruhy, snílky a přátelé fotografie.

Islande, jsme tady!!!

Deník z oblasti Pórsmork 

Ještě ráno to vypadalo, že se sem nedostaneme, ale my jsme to dokázali. Jsme sice jediní, kteří spí ve stanu, ale vůbec nám to nevadí. Začínáme promýšlet další cestu. Místní ochránce přírody říká, že oblast, do které chceme jít, je ještě uzavřená.

"Jak to myslí – uzavřená?" ptám se v duchu.

Pro dnešek jen lehce obhlížíme terén. Docela dost poprchává a já už mám na sobě všechny svoje vrstvy. Spíme vedle slavné Eyjafjallajökully. Je to zvláštní pocit. Ráno se vydáváme na cestu k ledovci s plnou polní. Mraky sice vypadají, že mají v sobě dost deště na celou naši výpravu, ale nás to neodradí. Myslím, že můžeme být rádi, že tu nepoletuje sníh.

Příroda je zde nádherná. Otevírají se před námi výhledy na sopky porostlé mechem. Po několika hodinách začíná mít David mokro v botách. Jdeme po stržených stráních. Jdu v náklonu. Černá hmota mi lehce ujíždí pod nohama. Duše je ve mně malá. Není zde kde zakempovat, takže pokračujeme dál. Terén se zhoršuje a nálada na palubě klesá. Chvilku to vypadá, že jsme i ztraceni.

U lávového pole začal být déšť hodně vlezlý. Nezastavujeme, zádům ulevujeme povolením popruhů. Už i já mám v každé botě litr vody. Vítr se opírá do pláštěnky. Bouchá mě přes obličej, a tak ji sundávám.

Pro dnešek cestu k ledovci vzdáváme a vracíme se kolem sopky zpět do tábora. Mám mokré úplně všechno. Terén se proměnil. Jdeme po skalách, prodíráme se porostem. Vypadá to, že tu cesta snad ani nikdy nevedla. Zahákla jsem se batohem v křovině. Visím na skále a tělo mám z kamene. David se vrací a pomáhá mi. Chytá mě za rukavici, vytéká voda. "Už tu nechci být!"

Slovo autorky

"Navštívili jsme Island v květnu v roce 2013. Měli jsme jen stan a zcela nevhodné oblečení. Denní teplota stoupala až ke 12 stupňům a 80-ti % vlhkost zajišťovala chladný vzduch. Cestování stopem nám umožnilo poznat místní obyvatele. Tahle cesta byla pro nás velkým zážitkem a velkým zdrojem zkušeností. Dotkli jsme se duše země. Mohutnost přírody zde dává člověku pocit opravdové malosti a nevýznamnosti. Nejhezčím okamžik po návratu pro mě bylo pozorovat setmění."

Výstava probíhá v rámci festivalu Severská filmová zima v Kavárně Lucerna. V roce 2013 proběhla v Ostravě v Minikině a bude možné jí shlédnout i v Brně. Fotografické obrazy jsou prodejní. Výtěžek půjde na náklady spojené s vydáním cestopisné knihy o Islandu se stejnojmenným názvem ZEMĚ.

Romana Chalupová se fotografií zabývá od roku 2009. Vystudovala lidovou konzervatoř v Ostravě u Dity Pepe a Jaroslava Kociána obor Výtvarná fotografie.

David Najbrt je nadšený fotoamatér s profesí grafika. Hraje také na bicí v kapele Silent Stream Of Godless Elegy.

INFO: ZeMě

Island na Horydoly

S handbiky kolem Islandu

René Kujan přeběhl od severu k jihu

Tak jak bylo na Islandu?

Na Islandu zmizel most

Rok po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull 

Pod islandskou pokličkou 

Bleší trh Kolaportid v Reykjavíku 

Treking přes Duhové hory 

Lavinami zasypaný Island 

Vestmannaeyjar – ostrovy západních mužů 

Ďáblův odkaz, jezerní maraton 

Na Islandu jsou ufoni! 

Island na vlastní pěst 

Divukrásné příběhy mraků 

Levný Island 

Jak vypadá Island po výbuchu sopky? 

Islandská příroda krizi nepodléhá 

Nejhezčí túry světa