Jubilejní Ceny Trebbia 2022

Francouzský světec svatý Roch žil na přelomu 13. a 14. století. Pomáhal všude, kde řádila morová epidemie. Nakonec touto nemocí sám onemocněl a uchýlil se do jeskyně na břehu italské řeky Trebbie. Podle legendy se mu zjevil anděl a dodal mu odvahu. Světce našel pes šlechtice Gotharda ze zámku v Sarmatu a denně mu nosil bochník chleba ze stolu svého pána. Díky tomu se uzdravil a mohl opět pomáhat nemocným. Zemřel v roce 1327.

Část světcových ostatků uchovává chrám svatého Víta v Praze. Jako díkůvzdání za to, že Prahu obešla morová epidemie, iniciovali císař Rudolf II. a strahovský opat Jan Lohel v roce 1599 stavbu kostela v areálu Strahovského kláštera a zasvětili ho svatému Rochovi.

Od roku 1994 v tomto jedinečném prostoru sídlila mezinárodní Galerie MIRO, v roce 2020 se Galerie MIRO přestěhovala do těsného sousedství kostela svatého Rocha na Strahovské nádvoří do domu z roku 1677. Autorem domu je italský architekt a stavitel Giovanni Domenico Orsi (autor Kolowratského paláce, Teologického sálu Strahovské knihovny a mnoha dalších staveb).

Galerie Miro zřídila v roce 2000, jako výraz uznání podnikatelům, mecenášům i umělcům, evropskou cenu nazvanou podle řeky Trebbie. Tuto cenu nyní uděluje Nadace Trebbia. Sošku Trebbia symbolizující anděla strážného chránícího vejce života vytvořil akademický sochař Stefan Milkov, zakladatel skupiny Tvrdohlaví.

Nadační fond Trebbia ve spolupráci s Českou a Slovenskou televizi a Galerií MIRO uspořádali již 20. ročník předávání Mezinárodních cen Trebbia. Tento galavečer se uskutečnil tradičně ve Španělském sále Pražského hradu v Praze. Záštitu převzali Martin Baxa, ministr kultury ČR a Natália Milanová, ministryně kultury SR. Moderátory galavečera byli Jitka Novotná, Česká republika a Ľubomír Bajaník, Slovenská republika.

Poslání Nadačního fondu Trebbia Podporuje aktivity právnických i fyzických osob v národním i mezinárodním měřítku na poli kultury a umění, výstavní projekty uměleckého charakteru. Podporuje humanitární činnosti, uděluje tvůrčí stipendia a podporuje osobností v důchodovém věku působící v oblasti umění a kultury bez zřetele na jejich národnost a místo bydliště. Návrhy kandidátů na Mezinárodní cenu Trebbia předkládají osobnosti a instituce ze všech zemí světa.

O laureátech rozhoduje osmičlenný Mezinárodní nominační komitét (MNK): BENKE AIKELL majitel a vydavatel Leaders Magazine (Švédsko), EVA BLAHOVÁ, profesorka operního zpěvu, emeritní ředitelka Janáčkovy opery v Brně, MICHAEL HAAS, sběratel, galerista, kurátor (Švýcarsko /Německo), HYNEK KMONÍČEK, diplomat ,t. č. velvyslanec ČR v USA, MICHAEL MARCH, spisovatel, básník a zakladatel Festivalu spisovatelů Praha (USA, Česká republika), JOHN MUCHA, bankéř, vnuk a správce pozůstalosti Alfonse Muchy(UK/ČR), MIRO SMOLÁK, majitel a ředitel Galerie MIRO, zřizovatel Nadačního fondu Trebbia a předseda MNK Trebbia (ČR/SR/Německo), MARTIN JAN STRÁNSKÝ, lékař, pedagog, vydavatel a publicista (USA/Česká republika), KLAUS VON TROTHA, exministr pro vědu, výzkum a umění spolkové země Baden-Württemberg a prezident Mezinárodní společnosti Hermanna Hesse (Německo).

V úvodu zazněla ve světové premiéře finální část koncertní fantazie Za ztracené lásky Juraje Filase v podání symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Leošem Svárovským a houslovým virtuosem Ivanem Ženatým. Opat Strahovského kláštera Daniel Peter Janáček ve svém laudatiu řekl: "Do budoucna vám přeji dlouhá léta, ale především aby nám nechyběla jiskra, to podstatné, co dává životu smysl a radost."

Mezinárodní ceny Trebbia

Kategorie za tvůrčí činnost

Juraj Filas (1955–2021), In memoriam, Slovensko / Česká republika – hudební skladatel. Je autorem zhruba stovky opusů, jeho díla zazněla na významných pódiích po celém světě. V roce 2008 mu byla Evropskou unií umění udělena prestižní cena Gustava Mahlera. Cenu do rukou dcery a vnuka předali Stanislav Kotyza, prezident Harmony Foundation, New York a Ivan Ženatý, houslový virtuos.

Jana Koubková (*1944), Česká republika – jazzová zpěvačka. Zpívá od šesti let, jako sólistka se prosadila v roce 1975 v Jazz sanatoriu Luďka Hulana. Založila festival Vokalíza pro jazzové, bluesové a rockové zpěváky. Úspěšná je i jako skladatelka filmové hudby. Má své pořady v rozhlase, publikuje, píše fejetony a poezii. Jejím životním heslem je „Být připraven, toť vše.“ Cenu jménem Jany Koubkové převzala z rukou Martina Jana Stránského, lékaře a vydavatele, Martina Fialková novinářka a předsedkyně spolku České kořeny.
Kategorie za podporu kultury a umění.

Roman Bělor (*1958), Česká republika – kulturní manažer. Přes třicet let působí jako producent koncertů klasické hudby. V roce 2001 byl jmenován ředitelem festivalu Pražské jaro. Za podíl na kulturní spolupráci s Francií byl v roce 1995 jmenován Rytířem a v roce 2001 Důstojníkem Řádu umění Francouzské republiky. V letech 2012-2020 byl členem rady Mezinárodního fondu na podporu kultury UNESCO. Cenu předali René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu a Ilja Šmíd, exministr kultury ČR, kulturní manažer a pedagog.

Kategorie za přínos k dialogu národních kultur

Phanuel Osweto (*1978), Keňa / Česká republika – farář Církve československé husitské. V rodné zemi se věnoval charitativním projektům. Spolupracoval se zahraničními lékaři v Nairobi. Český lékař Svatopluk Buček ho přivedl k teologii, kterou pak vystudoval v bývalém Československu. Stále se věnuje charitativnímu projektu v Keni. V roce 2008 byl vysvěcen na faráře a od roku 2010 působí jako pastor v Kladně. Cenu předali Daniel Peter Janáček O.Praem., opat Královské kanonie premonstrátů na Strahově a Leoš Ryška, farář, ředitel Televize Noe.

Papia Ghoshal (*1969), Indie – všestranná umělkyně, vydavatelka, producentka. Indická malířka, básnířka, spisovatelka, zpěvačka a herečka pochází z královského rodu Zamindar. Napsala 10 knih, které byly přeloženy do češtiny. Je vydavatelkou a editorkou časopisu o umění a literatuře The London Miscellany, poprvé vydaného v Anglii v roce 1825. Jako ředitelka charitativní organizace Miscellany, pomáhá chudým umělcům z Indie. Za svoji uměleckou tvorbu získala řadu mezinárodních ocenění. Cenu předal J.E. Hynek Kmoníček, velvyslanec ČR v USA spolu s manželkou indického velvyslance v ČR J. E. Hemant H. Kotalwou.

Kategorie za celoživotní dílo

Soňa Červená (*1925), Československo – operní pěvkyně. Česká mezzosopranistka, altistka a herečka zahájila svou uměleckou dráhu v rodné Praze. V roce 1958 ji angažovala Státní opera v Berlíně poté ji pozval Herbert von Karajan do Salcburku a Vídně. V roce 1962 emigrovala. Zasloužila se o uvádění děl Leoše Janáčka v češtině. Po návratu hrála v Národním divadle. Je držitelkou titulu Dáma české kultury, Zlaté medaile Centra J. F. Kennedyho, ceny Thálie, ceny A. Radoka, státní medaile Za zásluhy. Její jméno nese planetka 26897. Cenu předali Eva Blahová, profesorka operního zpěvu, emeritní ředitelka Janáčkovy opery v Brně, členka MNP Trebbia a Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno.

Dražba obrazů

Jako každý rok, byla i letos součástí večera benefiční dražba obrazů od známých výtvarníků Martina Šárovce, Barbory Kysilkové – BARBAR, Pavla Šmída a Jiřího Anderle. Výnos z dražby 870000 Kč byl předán rovným dílem Nadaci Archa Chantall a Nadačnímu fondu Trebbia, který peníze použije mimo jiné na odlévání sošek Trebbia pro oceňované. Hudební doprovod Skvěle komponovaný večer doprovázela hudba, symfonický orchestr Českého rozhlasu doprovodil sopranistku Alenu Miro, tenoristu Štefana Margitu, sólistou byl houslový virtuos Ivan Ženatý.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě