Pražské slunovratové mystérium

Římský císař, český a německý král Karel IV. budoval Prahu jako pozemskou obdobu nebeského Jeruzaléma. Všechna čtyři města pražská (Staré Město, Nové Město, Hradčany, Malá Strana) byla orientována na mystická čísla, světové strany a nebeské jevy. 

Jako mystika, fanatického katolíka a sektáře ho fascinoval vesmírný řád, podle kterého se řídil. Mnohým symbolům jeho doby už nerozumíme, některé již nedokážeme rozluštit a o některých dokonce jen tušíme, nebo o nich nevíme vůbec nic. 

Světlo pro tři světce

Jednomu ovšem rozumíme dosud. Zřejmě ho znali pohané dávno před Karlem IV. a víme o něm i my. Říká se mu Pražské slunovratové mystérium.

Stoupněte před západem slunce na Karlův most. Nejlépe do brány Staroměstské mostecké věže, ale dobře uvidíte i z malého Křížovnického náměstí zpod sochy Otce vlasti. Sledujte katedrálu svatých Víta, Václava a Vojtěcha (neboli chrám svatého Víta na Pražském hradě). 

Slunce nejprve projde lucernou velké jižní věže katedrály, pod kterou je pochovaný svatý Václav, poté zamíří do lucerny východní gotické věžičky, pod kterou leží ostatky svatého Vojtěcha, a nakonec zapadne v místech, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. 

Sluneční kotouč spojí všechny tři zemské světce a ochránce.

Legendy jsou důležitější než pravda(?)

Jenže tím symbolika nekončí. Mystérium sledujeme z místa, kde se odehrála legendární scéna, při které bylo zázračně přeneseno tělo knížete Václava přes rozbouřenou Vltavu, když bylo přivezeno na Hrad po vraždě ve Staré Boleslavi (pomiňme pro tentokrát, že mnozí vědci Starou Boleslav, datum a dokonce i vrahy zpochybňují, dokonce ani existence knížete Václava není úplně jistá).

Český kníže a pozdější svatý Václav byl ten, kdo zavedl do středních Čech kult svatého Víta, když přivezl jeho relikvii do Prahy. Nahradil jím dosavadního pohanského boha Svantovíta a vystavěl na jeho obětišti rotundu, jejíž základy jsou dodnes pod katedrálou (zase pomiňme, že Svantovít byl bohem severních Slovanů nebo spíš Germánů a božský Pantheon v pohanských Čechách nikdo nezná).

A ještě starší dějiny mluví o pahorku Žiži a také panovnickém stolci prvních Přemyslovců na místě dnešní katedrály, které musely být v době slunovratu vidět ve žhnoucím slunci od nejdůležitějšího místa tehdejšího osídlení, od brodu přes Vltavu, který vedl od dnešního Rudolfina k cihelně na Malé Straně, kde vystupuje z vody dodnes (také pomiňme, že Pražský hrad a Praha nemuselA být vůbec důležitá místa na úsvitu českých dějin a že čeští velmoži i velekněží se mohli scházet úplně jinde).

Lucembursko a Čechy, císař a král, Lucemburk a Přemyslovna

Základní kameny Katedrály a Mostu byly položeny tak, aby daly městským dominantám kosmický řád. Karlův (dříve Kamenný) most dnes stojí o několik desítek metrů výše proti proudu než jeho předchůdce Juditin most. Posunutím Kamenného mostu a zároveň zvednutím mostovky výše stvořil jeho stavitel slunovratové mystérium (zda byl most posunut a zvýšen záměrně, nebo stavebníky k tomu donutily geologické poměry či něco jiného, však nevíme).

Pražské slunovratové mystérium je zatíženo ještě další symbolikou. Karel IV. pocházel po otci z rodu Lucemburků a lux je světlo a burg je hrad. Západ slunce do Hradu tedy lze chápat také jako podpis Lucemburka na další tisíce let.

Protože Karel IV. se narodil přemyslovské matce, symbolicky spojil Lucemburky a Přemyslovce na Staroměstské mostecké věži. Stín kamenného lucemburského jednoocasého lva se dotkne o něco níže zobrazené svatováclavské orlice pouze v den letního slunovratu ve třináct hodin (dnešního času, dříve to bylo v pravé poledne).

Další mystické propojení vede ke Svatému Vítu a jeho předchůdci Svantovítovi (nebo někomu podobnému ve slovanské mytologii), kteří měli svátek v době slunovratu. Za Karla IV. to bylo 15. června, protože se tehdy používal Juliánský kalendář. Mimochodem, pravoslavná církev a Sovětský svaz ho používá stále, což mělo za následek, že komunistická Velká říjnová revoluce se konala v listopadu.

Nejnovější mystika směřuje k prvnímu tuzemskému velmistru svobodných zednářů, malíři Alfonsu Muchovi. Zobrazil slunovratový západ slunce na Hradčanech na první československé poštovní známce.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě  

Karlův most byl založen na číslech

Samo založení Karlova (Kamenného) mostu bylo mystické. Stalo se tak roku 1357, dne 9. července v 5 hodin a 31 minut. Toto datum a hodina založení tvoří vzestupnou a sestupnou řadu čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, navíc lichých považovaných za šťastná.

V ten den zároveň nastala konjunkce Slunce se Saturnem, při níž je nepříznivý vliv planety Saturn překonán životodárným Sluncem. Ještě k tomu se to stalo v ascendentu Lva, který je zároveň heraldickým znakem Českého království.

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost a Jaro začíná

2. února
Hromnice

únor
Popeleční středa

duben
Smrtná neděle

duben 
Pašijový týden

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium

10. srpna
Svatý Vavřinec

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

27. září
Světový den turistiky

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Den válečných veteránů

11. listopadu
Svatý Martin

6. prosince 
Mikuláš

11. prosince
Mezinárodní den hor

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly