Reprezentační prostory Pražského hradu

Jako reprezentační cesta do Španělského sálu slouží schodiště od Otto Rothmayera, na které navazuje Sloupová síň, zbudovaná Josipem Plečnikem.

V síni je umístěna socha Tomáše Garrique Masaryka od Jana Štursy.

Z Rothmayerova sálu vejdeme do Španělského sálu. V názvech je trochu zmatek. Dnešní Španělský sál se jmenoval původně Nový a od 17. století Nový Španělský sál, poté Španělský sál.

Prostupuje dvěma patry Nového paláce, neboli severního křídla. Na začátku 17. století ho postavil dvorní architekt Rudolfa II., Giovanni Maria Filippi a byl určen pro reprezentační účely a přechovávání sochařských sbírek.

Strop byl původně trámový a podpíraly ho mohutné sloupy. Až v baroku byl sál zaklenut. V 18. století vybudovali podél sálu Klínovou chodbu. To znamenalo zazdění oken na jižní straně. Dnes se můžete ze sálu dívat jen na severní stranu do Jeleního příkopu.

Na Španělský sál navazuje Rudolfova galerie. Je to původně Španělský sál, v 19. století známý také jako Německý. Je stejně dlouhý jako dnešní Španělský sál, ale o polovinu užší. Byl určený od začátku pro obrazovou sbírku Rudolfa II.

Své stopy zde zanechal i generál Vlasov. Za 2. světové války byl v tomto sále vyhlášen Komitét pro osvobození národů Ruska.

Odkud se vlastně vzalo pojmenování Španělský? Na místě severního křídla stála konírna zvaná španělská podle chovu vzácných koní.

Z Rudolfovy galerie zahneme na jih do příčného křídla, které spojuje severní křídlo s jižním a dělí druhé nádvoří od třetího. V těchto místech stály středověké hradby. Rudolf II. zde dal vybudovat galerii a chodbu, která spojovala Španělský sál s Rudolfovým letním palácem na jižní straně.

V severní části chodby byla Rudolfova proslavená Kunstkomora (galerie a muzeum v jednom). Všechna umělecká díla byla později rozkradena, jak Švédy, tak i Habsburky.

V těchto místech dříve stála i Biskupská věž, později nazývaná Matematická. V rudolfínské době na její střeše měli pozorovatelnu hvězdáři. Dnes je v těchto místech schodiště spojující patra příčného křídla.

Na konci chodby je zachována Bílá věž (neplést s další Bílou věží u Zlaté uličky!), ve které byl vězněn například Záviš z Falkenštejna, či král Václav IV. Za baroka se z ní vypalovaly ohňostroje.

Teď se už dostáváme na jižní stranu Hradu a postupujeme okolo třetího hradního nádvoří. Kdysi tady byly obytné prostory, dnes jsou úřední. Jižní křídlo vzniklo v 18. století přestavbou císařských budov.

V rychlém sledu se střídají různé salóny a salonky. Zde přijímá prezident různé delegace či jmenuje ministry. V Zrcadlové síni si všimněte hodin, umístěných v rohu. Když komunistický prezident Gustav Husák, přezdívaný Prezident zapomnění, četl svůj novoroční projev, bylo to právě zde a tyto hodiny za ním odměřovaly normalizační čas.

Prohlídka reprezentačnéh prostor Hradu končí pod Prezidentským balkonem na třetím nádvoří. K balkonu se váže pěkná historka. Když Václav Havel provázel po Hradě členy Rolling Stones, kteří v Praze poprvé koncertovali, tak se na Třetím nádvoří shromáždily davy, aby ho pozdravily. Klíč se od vchodových dveří na balkon nenašel, a tak nakonec musel Havel, spolu se Stouny, vlézt na balkon oknem a pozdravit nadšený dav.

"Ale nejhezčí moment z hradní návštěvy bylo naše vystoupení na balkoně před plným nádvořím. To bylo ohromný!" vzpomínal v časopise Mladý svět Mick Jagger na svůj pražský pobyt.

Info: Pražský hrad

Pražský hrad na HORYDOLY

Barevný podzimní Jelení příkop

Lumbeho vila je sídlem prezidenta

Středověký jeřáb na Hradě

Třetí pražská defenestrace 

Jízdárna Pražského hradu

Příběh pražského hradu

Po Starých zámeckých schodech

Vzpomínka na Pražské schody

Slaměný betlém z Vysočiny

Skauti nesmí zpívat hymnu na Hradě

Nejvíc vstupenek na Hrad a do ZOO

Každý den, každou hodinu, každou minutu: město k objevování

Zobrazit místo Turistika na větší mapě