Meziválečný tramping na Rakovnicku

Regionální historik Jan Krško popisuje fenomén trampingu osadu po osadě. Svoji knihu rozdělil na obsáhlé kapitoly Úvod do studia trampingu, Trampové v rakovnické přírodě, Osady a Trampové v Rakovníku. Na závěr uvádí prameny a literaturu, ze kterých čerpal. Pro orientaci čtenáře slouží podrobně zpracovaný místní a jmenný rejstřík.

Práce se snaží z různých aspektů přiblížit prvorepublikový tramping na Rakovnicku. Autor probírá vztahy trampů se skauty, s vesničany a úředníky křivoklátského Fürstenberského panství a později státních lesů. Podstatnou část knihy tvoří popis jednotlivých osad, jejich vzniku a prvních osadníků. Nakonec je popsáno působení trampů v samotném Rakovníku, v hospodách, v kultuře  a především hudbě.

Krškův Meziválečný tramping na Rakovnicku patří do knihovny všech, kteří chtějí znát Rakovník, Křivoklátsko nebo historii trampingu. Jazyk publikace je sice poněkud mdlý a odkazuje na vědecké zaměření autora i vydavatele, ale kvůli množství informací stojí za to se prokousat textem od začátku do konce.

 Více o Rakovnicku čtěte:

Prvních zimních 70 km na kole z Rakovníka do Prahy
Z Rakovníka přes Křivoklát do Prahy na koloběžce
Okolo Lán k Amálii a zpátky
Kněžna z Fürstenberga
Lovecká sezona ve Středočeském kraji

Kouzelná je předmluva, ve které se vyznává z osobního vztahu k trampování:

"Kouzlo volného táboření v přírodě, kouzlo trampingu probouzelo a probouzí nadšence snad ve všech částech naší vlasti. Nechybí mezi nimi téměř žádná sociální skupina, od pomocného dělníka po náměstka primátora, od nejmladší po nejstarší generaci. Zasloužilí důchodci s nadšením zasvěcují do tajů trampingu svá vnoučata a vracejí se alespoň touto cestou do svých mladistvých let. Bohatí i chudí odhazují všechny společenské předsudky a stávají se načas obyčejnými, bezprostředními bytostmi. K těmto obdivovatelům nekonečných dálek jsem se ve svých 14 letech zásluhou bratra přiřadil rovněž já.

V mých představách však byl tramping omezen jen na táboření pod širým nebem, v "horším" případě ve stanu. Na svých cestách přírodou jsem proto nechápal, proč mě někteří prošedivělí obyvatelé chat zdraví trampským pozdravem Ahoj a zasvěceně se mnou mluví o tom, kde jsem byl a kde budu nocovat. Často jsem si kladl otázku, co mohou mít uživatelé těchto rekreačních zařízení společného s trampingem. K poznání celého stavu věcí mi jednou pomohla nečekaná událost.

Náhlá průtrž mračen v červencové noci roku 1989 mi předčasně ukončila poklidný spánek uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Karlovy Vsi. S promočenými věcmi jsem prošel obcí a vydal se podél rozvodněného potůčku k roztockému nádraží. Po několika kilometrech se kolem mě začaly objevovat první chaty a jelikož déšť nepřestával, schoval jsem se na chvíli pod terasou jedné z nich. Najednou se otevřely dveře a starší manželský pár mě zval dovnitř na čaj. Po bližším seznámení se oba rozpovídali o tradicích zdejší chatové osady, které měly kdysi s romantikou volného táboření v přírodě mnoho společného. Tak jsem poznal kořeny trampingu a začal se na některé obyvatele pohodlných chat dívat jinak. Současně se mi poprvé představila jedna z nejslavnějších trampských osad Rakovnicka - osada Údolí hříchu."

Rakovník, Státní okresní archiv 2008. Brožované. Orientační cena 100 - 200 Kč dle knihkupce.