Stingl: Vúdú, zombie, karnevaly

"Ameriku máme u nás zafixovanou jako kontinet dvou barev - černé a bílé - podle bělochů a černochů," říká Miloslav Stingl. "Jenže ona je barevnější. Především v Karibiku a Jižní Americe stále převládá rudá po původních indiánských obyvatelích."

Právě o rudo-černo-bílém mixu vypráví nejnovější kniha Miloslava Stingla Vúdú, zombie, karnevaly, kterou vydalo brněnské nakladatelství Jota. Je to vzrušující vyprávění o černých bozích Ameriky.

Miloslav Stingl zavádí čtenáře mezi záhadné černochy a indiánsko-černošské míšence kontinentální Latinské Ameriky a ostrovů v Karibském moři. Míří do Venezuely, Brazílie a na Antily – Haiti, Kubu, Bahamy, Jamajku, Bermudy a mnohé další.

Poněkud školometsky důkladně, ale při tom velmi poutavě představuje novodobé dějiny a duchovní kulturu Afroameričanů. Začíná od toho, jak v Africe jedny černochy ulovili jiní černoši a prodali je bílým mužům. Ti je odvezli na lodích do Nového světa, kde sloužili jako otroci (mimochodem, lidé ulovení jako zveř se modlili, aby je otrokáři odvezli, protože je jinak jejich lovci zabili jako zbytečné hladové krky).

Černoši byly přivezeni do Ameriky poprvé před pěti stoletími. Od té doby otročili na plantážích, bojovali v desítkách povstání a vzpour, prchali do zdejších pralesů a zakládali si v nich své státečky. Jejich kultura nezanikla, pronikla do běžného života všech obyvatele Jižní, Střední i Severní Ameriky a jejich prostřednictvím vlastně do celého světa jako hlavní proud.

Zároveň se na mnoha místech Karibiku a Jižní Ameriky rozvíjela svébytná kultura otrockých, svobodných i polosvobodných skupin obyvatel. Hlavní součásti jejich duchovního života pocházejí z Afriky a Miloslav Stingl je stopuje až do jejich pravlasti, ale zároveň si hodně berou z indiánské mytologie a upravují si také mnoho z křesťanství.

Kniha popisuje tajemství zvané vúdú (voodoo), haitské zombie, extatické tance, divadla a karnevaly. Autor je interpretuje a vykládá jejich význam. Doprovodný text Kateřiny Mildnerové navíc pojednává o unikátním náboženském fenoménu Mama Tchamba, který se váže na zaoceánský obchod s otroky. Recenzentovi se ovšem zdá jako zcela zbytečně přidaný ke knize, která je jinak napsaná daleko poutavěji a také jiným stylem.

Kniha vypravená velmi pečlivě. Nakladatelství Jota má ve Stiglovi jistotu prodaného nákladu, a tak je jeho jméno na obálce to hlavní. Dokonce je větší než samotný název publikace. Muzikanti takovým lidem říkají headlineři a Miloslav Stingl takovým prvotřídním lákadlem pro své čtenáře jistě je.

Vázaná kniha má nádhernou a zapamatovatelnou obálku od Petra Pačesa. Jeho grafický doprovod uvnitř knihy je velmi častý a kombinuje kreslené monochromatický detaily uměleckých předmětů černošské provenience s historickými výjevy z otrokářských dob. Přiloženo je několik sérií barevných fotografií od Miloslava Stingla z dnešního života v Karibiku. Kupodivu je to nejslabší část celé knihy, protože nepřináší nic nového, objevného a ani nijak zvlášť poznávacího.

Miloslav Stingl se vrátil po dlouhé době z nemocnice a hned byla jeho kniha Vúdú, zombie, karnevaly oficiálně pokřtěna a vyslána do čtenářského světa. "Co může být lepšího jako lék, než vydání nové knížky?" ptá se řečnicky Miloslav Stingl. Velmi dobře ví, o čem mluví, protože toto je už jeho 42. titul.

"O další knize jsem zatím nepřemýšlel," lišácky se usmívá starý pán ve věku 84 let. "Sne leda tak že bych sepsal své dědictví. To ale nebude velká práce, to se vejde na jeden list papíru A4." Pak přece jenom opustí ironii a prozradí, že už pracuje na publikaci o Kostarice.

Brno, Jota 2014. Vázané. Orientační cena 300 Kč. V elektronické verzi stojí kniha okolo 240 Kč.

ROZHOVOR: Domorodá kultura se amerikanizuje. To není urážka.

Miloslav Stingl (*1930) je cestovatel, etnograf, spisovatel, filmař a fotograf. Popisuje především domorodou kulturu indiánských a tichomořských etnik. Na cestách strávil dvacet let, navštívil sto padesát zemí a američtí indiáni kmene Kikapú ho zvolili čestným náčelníkem. Miloslav Stingl patří k nejpřekládanějším českým autorům, jeho knihy vyšly v mnoha jazycích v celkovém nákladu sedmnást milionů výtisků.

Kateřina Mildnerová (*1978) je sociální a kulturní antropoložka zaměřená na Afriku. Pozornost věnuje především fenoménu magie a čarodějnictví, nezávislým církvím a umění.