L‘Armistice: zítra vzdá celá Francie čest padlým

První světová válka trvala od roku 1914 do roku 1918. Rozsah válečných hrůz a ztrát byl nepředstavitelný.

Starý svět se zhroutil v křeči Velké války

Atentát spáchaný 28. června 1914 na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii v Sarajevu byl podnětem vedoucím ke této krvavé, hrůzostrašné válce, při níž bylo použito pro tehdejší dobu supermoderního válečnictví včetně tanků, ponorek a bojových plynů. Bojovalo se na zemi, ve vzduchu i na moři.

Rozpadly se staré monarchie a vznikly nové státy

Na jedné stráně stáli vojáci Trojdohody – Francie, Británie a Rusko, na druhé straně byli Němci, Rakousko-Uhersko a Itálie.

Světové velmoci zápasily se změnami politických forem a vůbec se změnami společnosti. V jejich zemích najednou byla akutní otázka národnostní, ve stejnou dobu došlo zároveň také ke krizi ruského carství.

Během války se na každou válčící stranu přidali další zájemci, které zajímalo nové rozdělení světa, kolonií a podílení se na světovém obchodování. Výsledkem toho bylo to, že se na válce nakonec podílelo 38 států.

Desítky milionů mrtvých, zmrzačených a raněných

Strašná válka zachvátila Evropu, Balkán, Kavkaz, Persii, Arménii, Mezopotámii, Asii a východní Afriku. Bojovalo se u Suezského kanálu, v africkém Togu, Kamerunu i v německé severozápadní Africe. Bylo zmobilizováno kolem 70 milionů mužů, z toho asi 10 miliónů padlo a 20 miliónů bylo zraněno.

Také asi 7až 10 miliónu civilistů zahynulo během války anebo zůstalo nezvěstných. Některé zdeptal hlad, jiné nemoci.

Válečné náklady dosáhly 200 miliard dolarů. Krutá a drsná válka skončila vítězstvím Dohody. To znamenalo podstatné změny na politické mapě světa. Došlo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku následnických států Československa, Maďarska, Polska, Rakouska a Jugoslávie. Německo ztratilo své kolonie a také Alsasko-Lotrinsko a bylo přinuceno zaplatit vysoké reparace.

Podpisy potvrdily rozpad starých monarchií

Příměří podepsal na jedné straně maršál Ferdinand Jean Marie Foch, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyne Erskine Wemyss, kontraadmirál George Hope a kapitán Jack Marriot. Na druhé straně to byl německý publicista a říšský ministr financí Matthias Erzberger, generál Detlof von Winterefeld, hrabě Alfred von Oberndorf a námořní kapitán Ernst Vanselow.

34letý nevoják Erzberger byl určen proto, aby kapitulaci nemuseli podepsat vojáci německé generality, což by pro ně znamenalo uznání ostudné vojenské porážky a ztrátu cti. Podpisy znamenaly velké změny ve světě - rozpadly se staré monarchie a vznikly nové státy - Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Jugoslávie.

Slaví se v každé francouzské vesnici, v každém městě

Každoročně proběhne v listopadu po celé Francii a to i v těch nejmenších vesnicích, pietní akt, při kterém se uctívá památka všech válečných veteránů.

Na úpatí francouzských Vogéz, nedaleko alsaského města Mulhúzy je městečko Cernay. Zde je velký vojenský hřbitov se stovkami hrobů vojáků padlých v první světové válce.  

Na 45 křížích můžeme číst česká a slovenská jména vojáků, kteří padli nedaleko na západní frontě. Byli to legionáři, vojáci dobrovolnické vojenské jednotky Čechů a Slováků bojujících po boku dohodových armád. Před pomníkem na náměstí Francouzi projevují sympatie a vzdávají čest také cizincům, kteří za jejich vlast kdysi bojovali a kteří za jejich vlast padli.

Dne 22. srpna 1914 bylo do francouzského vojska přijato na 300 českých a slovenských Sokolů, kteří si říkali Rota Nazdar. Po bitvě u Arrasu 9. května 1915 přestala Rota existovat, protože utrpěla obrovské ztráty.

Ve Francii bojovalo v letech 1914 -1918 na 9000 československých legionářů, z nichž 630 padlo za Francii. Nasazení legionářů na západní frontě vedlo k tomu, že francouzská vláda 29. června 1918 podpořila právo Čechů a Slováků na samostatnost.
Z těch, kteří tenkrát bojovali a válku přežili dnes už není na živu nikdo.

Česká účast na francouzské pietě

Tradičního pietního aktu se vloni zúčastnili také Češi a Slováci. Sokolským vlajkonošem byl pan Svoboda, předseda tělocvičné jednoty Sokola ve švýcarském Solothurnu. 

A tak Francouzi společně s Čechy a Slováky uctili roku 2018 ty, kteří za Francii padli před sto lety. Zítra se slavnost bude ve celé Francii konat znovu jako každý rok.

 l‘Armistice na Horydoly

2018 Francouzský prezident Macron do Darney bohužel nepřijel

2017 Cernay: l´Armistice slaví celá Francie

Zobrazit místo Turistika na větší mapě