Armistice slaví každoročně celá Francie

První světová válka poznamenala Evropu strašlivým způsobem, protože se v ní zrodilo moderní válečnictví a protože umožnila nástup totalitních režimů. Zasáhla Evropu, Afriku a Asii. Válčilo se na všech světových oceánech.

Nepředstavitelná jatka

Trvala od roku 1914 do roku 1918. Bylo do ní nasazeno asi 70 milionů vojáků – 10 milionů z nich zahynulo a 20 milionů bylo zraněno. Válečné aktivity měly za přímý následek kolem 7 milionů civilních obětí. Rozsah válečných hrůz a ztrát byl do té doby nepředstavitelný.

Během první světové války vyrobilo Německo 38 000 letadel, Anglie 55 000 a Francie 51 700. Nejznámějším pilotem byl Němec Manfred von Richthofen, známější pod jménem Rudý Baron, se svými 80 sestřely, následován Francouzem René Fonckem s 75 vítězstvími. Na třetím místě je Kanaďan Billy Bishop, který sestřelil 72 protivníků.

Na počátku 1. světové války stály na jedné straně armády Německa, Rakouska-Uherska, Itálie, Bulharska a vojáci Osmanské říše – proti nim bojovali francouzští vojáci a vojáci z Velké Británie na jedné frontě a ruští vojáci na frontě druhé. Později se k této straně přidaly ještě Spojené státy americké.

Ve francouzské armádě byli čeští a slovenští dobrovolníci, také na východní frontě bojovali českoslovenští legionáři. V Rusku se vytvořila Česká družina a ve Francii rota Nazdar. Ve Francii padlo na západní frontě přes 600 československých legionářů.

Na západní frontě klid

Dlouho vytoužené příměří bylo podepsáno 11. listopadu 1918 v 5:05 hod nedaleko francouzského Compiègne v železničním štábním vagonu. V 11 hodin stejného dne zavládnul klid na všech frontách.

Podpisy znamenaly pro Německo územní ztráty, vojenská omezení a vysoké reparace. Rozpadly se staré monarchie a vznikly nové státy Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Jugoslávie.

Každoročně proběhnou po celé Francii a to i v těch nejmenších vesnicích, pietní akty, kterými se uctívají ti, kteří v této válce padli.

Na úpatí francouzských Vogéz, nedaleko alsaského města Mulhúzy se rozkládá městečko Cernay, v něm je velký hřbitov se stovkami hrobů vojáků padlých v první světové válce. Na křížích jsou připevněny jmenovky. Na 45 jmenovkách najdeme česká a slovenská jména. Každý rok se tradičního pietního aktu zúčastní také Češi, Slováci a jejich oficiální zástupci.

Je jasné, že z těch, kteří bojovali v 1. světové válce, dnes není na živu nikdo, ale jejich potomci v této tradici pokračují dále.

Na hlavním náměstí dává najevo místní politická a armádní smetánka sympatie k cizincům - Čechům, Slovákům, Polákům a Skotům a vzdává čest všem, kteří za Francii kdysi bojovali.

Při následujícím posezení v místní víceúčelové hale pak sedí všichni společně, poslouchají krátké řeči oficiálních i civilních řečníků a vzpomínají na vojáky padlé skoro před sto lety. Všichni se připravují na blížící se další výročí od sepsání příměří v Compiègne. Brzy tomu bude sto let.

Nezapomeňme:

Nasazení československých legionářů na západní frontě vedlo k tomu, že francouzská vláda 29. června 1918 podpořila právo Čechů a Slováků na samostatnost a uznala Národní radu jako orgán zastupující tyto národy.

Za první světové války vládnul v Československých legiích sokolský duch. Sokolové byli také pří tom, když se zakládala nová Československá armáda.

Česká obec sokolská (Sokol) byla rozpuštěna v roce 1941 nacistou Reinhardem Heydrichem a potom znovu v roce 1956 Ústředním výborem KSČ. Po pádu komunismu v roce 1990 byla Česká obec sokolská znovu založena.

Na pietním aktu v Cernay u pomníku padlých stál loni co by praporečník pan Svoboda, předseda tělocvičné jednoty Sokola ze švýcarského Solothurnu. Věnec k pomníku padlých položil konsul České republiky ve Francii Ivo Svoboda následován honorárním konsulem Slovenské republiky.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě