MAPA Horské ubytování v Krkonoších

Zlom v krkonošském boudaření nastal po roce 1852, kdy byl vydán lesní zákon, který zakazoval pastvu v lese a zaváděl ve velkém výsadbu stromů. V druhé polovině 19. století se účel bud částečně mění na provozování pohostinství a ubytování. Lesní a zemědělské hospodářství přetrvává v omezené míře. Mnoho bud zaniká důsledkem nevýhodného postavení mimo turistické trasy.

Ve 20. století mnoho objektů zchátralo a lidé je opustili. Nejčastějším důvodem zániku byl požár. Boudy, které stojí dodnes, žijí z turistického ruchu. Většina z nich má restauraci, ubytování či je pronajímána.

MAPA (15 MB, PDF)

Klikněte na mapu a stáhněte si ji do počítače:

Staré mapy, dálkový průzkum země, ochrana přírody

Data pro tvorbu mapy byla použita z velkého množství zdrojů. Informace o lokalizaci bud, turistických značek, hranicích národního parku a vrstevnicích byly získány ze Správy KRNAP. Stínovaný model reliéfu byl vytvořen v programu ArcMap za pomoci vrstevnicové sítě se základním intervalem pět metrů.

Druhým zdrojem byly internetové stránky jednotlivých bud, z nichž byly čerpány informace o počtu lůžek, restauracích a typu ubytování. V případě nejasností byla použita informace o bývalém německém názvu. 

Topografický podklad byl použit z evropského projektu Copernicus. Vrcholy a jejich názvy byly zaznačeny podle starých německých map a aktuálních mapových podkladů Mapy.cz.

Německé názvosloví bylo přepsáno z mapy Spezial-Karte vom Jeschken- und Isergebirge (vydáno 1927), kde se nachází i západní část Krkonoš. Dále bylo použito mapy Vom Oybin bis zu Schneekoppe (vydáno po roce 1918). Pro kontrolu byl použit seznam z webu Horydoly.cz, kde se nalézá česko-německé názvosloví zkompilované z různých zdrojů.

Osídlení a krajina

Jednotlivé boudy jsou znázorněny bodovými znaky. Velikost boudy odráží počet lůžek (méně než 50, 50-100, více než 100). Vnitřní barva zobrazuje typ ubytování – zelená veřejné a červená privátní (pouze po předchozí rezervaci, zaplnění celého objektu, pronájem budovy). Vidlička a nůž značí restauraci. Zelená je možnost občerstvení pro veřejnost, červená pouze pro ubytované hosty.

Specifickým znakem jsou zaznačeny boudy zaniklé ve 20. století. U dřívějších nejsou jasné informace o možnosti ubytování či o jejich přesné poloze. Pro rychlé rozpoznání objektu byl zvolen stejný symbol, jako mají existující boudy, ovšem v čárkované podobě. Jejich velikost neukazuje počet lůžek. Všechny jsou stejně velké. Zobrazovaným parametrem je příčina zániku. U piktogramů jde o názornost a nezaměnitelné spojení symbolu s důvodem. Oheň je vyhoření, člověk opuštění a buldozer zboření.

Posledními dvěma bodovými znaky jsou vrcholy a osídlené lokality pod 1 000 m n. m. Do mapy byly zařazeny pro zpřehlednění a ukázání německých názvů, které byly dohledány skoro u všech. Díky osídleným lokalitám dokážeme vysvětlit, proč se na dané lokalitě vyskytuje les, orná půda či pastviny. Spousta ubytovacích objektů se vyskytuje i pod 1 000 m n. m. a vytváří skoro rovnoběžný pás s horskými boudami.

Mimorámová část mapy je složena z fotografií existujících i zaniklých bud a tabulky zobrazující data zániku bud. Legenda je členěna do tří kategorií – existující boudy (počet lůžek, služby), neexistující boudy, využití krajiny a ostatní prvky. Neopomenutelnou částí je tiráž, měřítko a zdroje dat.

Stáhněte turistickou mapu Jizerské hory 1:25 000

Hlavní kritérium: ubytovací objekty

Původní záměr zmapovat všechny boudy se změnil záhy po zjištění, že bud v Krkonošském národním parku je opravdu velké množství. Je velmi těžké rozlišit, který objekt označit za boudu, který za chatu či horský hotel. Původně se totiž bouda říkalo všem krkonošským objektům z německého označení Baude pro salaš.

Nakonec byly tedy zvoleny za tematický obsah objekty poskytující ubytování nad 1000 m n. m. Tato hranice byla zvolena z důvodu, že nad tisíc metrů se již vyskytuje horská vegetace a za pohledu Česka se jedná o vysokohorskou lokalitu. Druhý důvod byl praktický. Nad touto hranici se vyskytuje jen jediná část obce Horná Malá Úpa a Horní Mísečky, což výrazně eliminuje velké množství ubytovacích zařízení na malém prostoru (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou), které jsou nicméně z národního parku vyčleněny. V zastavěných oblastech národního parku (Malá Úpa, Horní Mísečky), nejsou ubytovací objekty zaznačeny.

Stěžejním procesem tvorby tematické mapy bylo vyhledání a získání dat. Základem byla data od Správy KRNAP, která však nebyla úplná. Do této databáze byly zaneseny objekty spíše náhodně. Během kompletace se stále nacházely nové objekty, které musely být doplňovány.

Mapu, kde jsou znázorněny horské boudy v Krkonoších, nalezneme v různých provedení v každém místním infocentru. Stejně tak vrcholy či osídlené oblasti nalezneme na topografické mapě. Turistické mapy poskytují i informace o veřejném ubytování.

Silnou stránkou naší mapy je zaznamenání privátních ubytovacích objektů a zaniklých bud. Uživatel si tak může představit, kde dříve ubytovny stály a na kterých místech stojí dnes. Lze vyvodit důsledky neobnovení chat (blízkost jiné boudy) či naopak postavení nové (hojně navštěvované místo).

Nejdůležitější část mapy je ale její popis. Německé i české mapy Krkonoš již existují. Spojení těchto údajů ale není dostupné. Na internetu občas nalezneme překlady nejdůležitějších názvů. Ne ale všech. Některé názvy vrcholů či bud jsou k nalezení pouze ve starých mapách. Při tvorbě této mapy bylo více než z poloviny použito pouze naskenovaných map od Technické univerzity Liberec a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.

Použité zdroje:

Mapa je vystavena na internetovém portálu Horydoly.cz. Zároveň je poskytnuta portálu Krkonosskeboudy.cz a Správě KRNAP k použití podle jejich uvážení. Všechny tři subjekty poskytly data pro tvorbu mapy zdarma, a proto jim náleží poděkování autora.

Mapa vznikla v Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mapový server Správy Krkonošského národního parku

MATOUSCHEK, J. Spezial-karte vom Jeschken- und Isergebirge 1:50 000. Liberec: Paul Sollors Nachflg, 1927.

ADOLPH G., BANGLER A., J. Wegkarte vom Jeschken und Isergebirge mit den angrenzenden Teilen des Lausitzer und Riesengebirges 1:100 000. Jablonec nad Nisou: Herman Rösslers, po roce 1918.

HORYDOLY.CZ. Německé názvosloví v Krkonoších

Archiv fotografií: Krkonosskeboudy.cz a Horydoly.cz

Webové stránky jednotlivých horských objektů