Pražská spojovací dráha propojila stanice v rámci pražského železničního uzlu, které byly do té doby izolované. V osobní dopravě se stala jedním z klíčových míst evropské dopravy na celé následující století. Nová trať vycházela z nádraží Praha - Smíchov, po Železničním mostě pod Vyšehradem překonala Vltavu a vinohradským tunelem vyústila na Hlavním nádraží. Nákladní provoz na Pražské spojovací dráze byl zahájen roku 1872, před finančním krachem ji zachránilo zestátnění roku 1884 a osobní doprava byla spuštěna roku 1888.
První železniční stanici v Praze (dnes Masarykovo nádraží), postavila Severní státní dráha (1855). Bylo to hlavové nádraží, z něhož vedly dvě tratě do Drážďan a Vídně. Hlavové nádraží na Smíchově postavila Česká západní dráha (1862). Trať vedla do Bavorska. Náklady, které přes Prahu pouze procházely, musely být mezi oběma nádražími přepravovány koňskými potahy. Nádraží Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží) postavila Dráha císaře Františka Josefa (1871) a bylo propojeno s Turnovsko-kralupsko-pražskou tratí. V letech 1872–1873 mířily k Praze Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha a Buštěhradská dráha.
Železniční stanice Praha - Vyšehrad stojí na hranici městských čtvrtí Vyšehrad a Nové Město. Byla vybudovaná na Pražské spojovací dráze mezi Hlavním a Smíchovským nádražím. Do roku 1888 sloužila pouze pro nákladní dopravu, poté až do roku 1960 také pro osobní dopravu. Dnes slouží jako tzv. výhybna, tedy bez nákladní i osobní dopravy. Od roku 2014 už není obsazena ani výpravčím, neboť je dálkově ovládaná ze stanice Praha - Smíchov.
Secesní hlavní budova nádraží Vyšehrad je kulturní památka. Ovšem už řadu let chátrá, hořelo v ní, památkově chráněná dřevěná čekárna byla zbouraná a dnes je z ní ruina.
Pražský železniční uzel
Pražská spojovací dráha, která spojila nádraží na Smíchově s nádražím Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), byla zprovozněna roku 1872. Její součástí je Železniční most přes Vltavu nad ústím Botiče. Pravidelná osobní doprava byla na trati zahájena až 1. října 1888. Mezi tím se Vyšehrad stal roku 1883 součástí hlavního města Prahy. Před tím byl samostatnou vojenskou pevností.
Provizorní budova stanice Vyšehrad byla nahrazena výstavným nádražím roku 1905. Její architekt není známý, ale historici soudí, že by jím mohl být Antonín Balšánek, který v Praze projektoval mj. Most Legií, Muzeum hlavního města Prahy a Obecní dům.
Součástí stanice byl první železniční podchod v Praze, protože do vlaků se nastupovalo z nástupiště mezi kolejemi, kde byla zřízena hrázděná budova čekárny. Cenný domek byl nelegálně zbourán roku 2008.
PANORAMA: Pražský železniční uzel
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Oprendek - Wikimedia
1. Hlavní nádraží, 2. bývalá Vítkovská trať, dnes cyklostezka, 3. bývalá Hrabovská spojka, 4. Nové spojení, 5. trať do Libně, 6. Masarykovo nádraží, 7. Negrelliho viadukt, 8. autobusové nádraží Florenc, 9. Karlínský viadukt, 10. přemostění Masarykova nádraží, 11. bývalé nádraží Těšnov.
První větší oprava nádražní budovy proběhla roku 1990. Nicméně oprava byla provedena nedbale a stavební stav domu zhoršila.
VÝZNAMNÁ PEVNOST: Vyšehrad 1. díl + Vyšehrad 2. díl
Smutný osud secesní budovy
Na začátku tisíciletí prodaly České dráhy celé nádraží firmě TIP Estate se sídlem ve Vraném nad Vltavou za částku 42,5 milionů Kč. Patří ji mimo jiné také opuštěný areál bývalé papírny ve Vraném. Vlastníkem TIP Estate je firma Wall Street Commercial Bank z malého města Veneta v Oregonu v USA.
POTOK POD VYŠEHRADEM: Vodácký průvodce Botič
Stále existují úvahy, že by Vyšehrad byl znovu zapojen do osobní železniční dopravy v rámci městské hromadné dopravy. Nádraží stojí na výhodném místě u tramvajové zastávky, nedaleko vltavského nábřeží a zároveň u Albertova - komplexu studijních, výzkumných a zdravotnických zařízení.
OKOLÍ: Kde je Albertov?
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Michael Beránek
