Kolouchová zahynula na Nanga Parbat

Turek KK textu označuje jako horolezkyni. Její výkonnost však snižuje na vysokohorskou turistiku. Jako příklad ukazuje svého synka Ondřeje, také na úrovni turisty, co leze dráty zajištěné ferráty na foto se stupněm obtížnosti II-III UIAA a za horolezectví to nepokládá. On, i tento synek však leze nízkohorské terény, co mají do zóny smrti hódně moc daleko. Také výkyvy počasí jsou mírnější, s minimy rizik lavin, pádu kamení a seraků. Nehrozí ledové vichry s rychlostí 100-200 km/h a víc. Nenapadne za 1 den metr sněhu. Ano, to je pohodlná vysokohorská turistika.

Ale srovnávat to s vysokohorským terénem, kde jsou i nejištěné nebezpečné ledové i skalní úseky, místy převisy, tedy už IV-V UIAA a některé kuloáry a komíny i s větší obtížností, to chce jistou dávku odvahy.

Taky je drastický rozdíl, když jeho synáček leze 100-200 m úsek na 1-2 hodinky někde v Alpách od třeba 5 km třídenním výstupem pod Mt.Everestem, kde kus cesty jdete po nebezpečným ledovci a každou chvíli na vás může z boku slítnout lavina. Samozřejmě jde místy i extrémně nebezpečná a také obtížná místa.

Navíc je totální kravina srovnávat pevné dráty s horolez.lanem, které není pevné, může se pohyby odírat o šutry, a pak lehce přetrhnout. A ty lana tam nejsou fakt všude. Myslí si, že jde o 100% vystrojenou cestu, což není ani náhodou. Na Everest a K2 možná je to vystrojené dost, ale třeba Annapurna, Nanga Parbat už těžko.

Zajištěná cesta (nazývaná také ferrata podle italského označení Via Ferrata, časté je i německé označení Klettersteig, v praxi se prosazuje český pravopis feráta, výjimečně ferráta) je cesta v obtížně přístupném skalním či horském terénu, která je vybavena jisticím ocelovým lanem, železnými stupy, případně dalšími pomůckami pro výstup. Cílem takových úprav je zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s horolezeckými výstupy.

Je to tady jako v začarovaném kruhu. Jasná je pouze jedna věc. 

Jediným odborníkem je zde Turek a jen on sám tomu všemu rozumí. 

Tímto bych se tedy tohoto odborníka chtěl zeptat, KDO JE HOROLEZEC ??? 

Pokud je podle Turka K.K. se svým výčtem vrchoolů pouze vysokohorskou turistkou, tak by bylo dobré vědět, kdo a nebo co spadá do kategorie HOROLEZEC. 

A doufám, že s Turka vypadne jasná a přímá odpověď, když už tady všechny mistruje. 

PAVKA: "Asi tak: 80 % smrtelných úrazů v horolezectví se stane při sestupu."

Odkud čerpete data? Citace? Máte někde statistiku? Rozdělenou ještě na to, jestli si horolezec způsobí úraz sám, uklouzne, onemocní, např. dostane plicní edém a nebo je úraz způsoben přírodními vlivy, třeba zavalením lavinou, pádem seraku, propadnutím do trhliny? Někteří zemřou i udušením, když dojde kyslík a nebo vyčerpáním.

Každopádně, jsou to větší frajeři, než ti, co si lezou u nás třeba Adršpachu bez většiny těchto rizik se směšnou úmrtností 0,0X %.

Turku, co znamená věta  - nebo kterou lezou moje malé děti, když je ošklivé počasí ?

To znamená, že tvoje děti lezou Johann za slunka a čistého azura ? 

Můžeš zde udělat větný rozbor této svojí věty, pro neučené ? Já teda turecky neumím. A podle mého to česky znamená, že na tuto cestu tvoje děti lezou, když je ošklivé počasí. 

Díky..... 

Asi tak: 80 % smrtelných úrazů v horolezectví se stane při sestupu.

PAVKA: "Úmrtnost na kopci nemá žádnou souvislost s obtížností horolezeckých výstupů. Spíš to vypovídá, že tam hodně lidí leze bez horolezecké průpravy. Anebo jako třeba na Annapurně - je to objektivně nebezpečná hora a nevede na vršek jiná lehká cesta, než přes lavinová pole."

Obávám se, že tu píšete blbost. Tabulka úmrtností se váže na ty, co horu vylezli, ale už neslezli a při sestupu zemřeli. Znamená to tedy, že neměli průpravu? No to snad ani nemyslíte vážně. Kdyby neměli dobrou průpravu, zemřou už při výstupu.

Dám další příklad vašeho bludu na sportu, kde se nedá moc jistit, ikdyž někdy se tam staví různé záchytné sítě. Máme podle barev několik stupňů obtížnosti sjezdovek, většinou to je podle úhlu sklonu, ale i klopení zatáček, atd. I tam se lyžaři občas zabijou. Otázka zní - zabije se jich více na té nejhorší, nejnebezpečnější, tedy červené nebo černé? Nebo na lehké modré nebo zelené? Tak a pokud se jich více zajbije na sjezdovce černé, vypovídá to něco o tom, že neměli dostatečnou průpravu? Nevypovídá to tedy spíše o nebezpečnosti / obtížnosti sjezdovky?

Tedy vlastně ano. Zmýlil jsem se. Byl jsem na Mont Blanku poněkud obtížnější cestou než Klára - Papežskou cestou z Itálie 1994.   

Proč se ptáš?

Milý chytrý brachu, snažím se odpovídat po pravdě a zároveň srozumitelně i takovým lidem, jako jsi Ty. Bohužel se zdá, že hrách na stěnu házím - nejen že netušíš, co je to horolezectví (a vy jadřuješ se k němu), ale ani nevládáš funkční čtení (i když se to učí na 1. stupni základní školy).

Takže znovu a pomaleji. Napsal jsem Ti tohle: 

"Opravdu v souvislosti s horolezectvím píšeš o zadrátované skále na Střechovém šutru, kterou i já, naprostá horolezecká nula, používám jako přechod z jedné doliny do druhé s plným batohem lezeckých krámů, když mi nevyjde horolezecká túra jinde, nebo kterou lezou moje malé děti, když je ošklivé počasí na opravdové horolezectví?"

Vůbec to neznamená, že jsme lezli Johanna ve špatném počasí. Víme?

Ne.

Úmrtnost na kopci nemá žádnou souvislost s obtížností horolezeckých výstupů. Spíš to vypovídá, že tam hodně lidí leze bez horolezecké průpravy. Anebo jako třeba na Annapurně - je to objektivně nebezpečná hora a nevede na vršek jiná lehká cesta, než přes lavinová pole.