Kolouchová zahynula na Nanga Parbat

obecně poznat obtížnost z fotky moc nejde. ale tam, kde se udrží přirozeně napadlý hluboký sníh, je sklon do nějakých 50°. a 50° po ušlapaném měkkém sněhu je jen dřina, s nějakým lezeckým stupněm obtížnosti to nemá mnoho společného. samozřejmě když to není sníh ale metamorfovaný stvrdý sníh nebo dokonce led, tak obtížnost výrazně roste.

no a každý kdo kdy fotil při lezení ví, že když fotíme odspodu, tak se to na fotce zdá mírné, a když fotím shora zboku notabene nějakým rybím okem, tak se to zdá zatraceně strmé. jen ten obzor prozrazuje, že to kolmice není.

no a kdo je v horolezectví profesionál, to je taky zajímavá a nejednoznačná otázka. logická odpověď zní, že profesionál je ten, kdo neplatí, ale je placen. takže na podobné komerční expedici jsou profesionálové jednoznačně a bez debat jen ti šerpové. 

klient, který je veden, a platí to ze svých vlastních peněz, profesionálem jednoznačně není.

profesionál je také například Holeček, který je v aktuální užší světové špičce a dokáže své výstupy řádně prodat a uživí se jako nosič reklamy a placený přednašeč.

jestli mezi profesionály zařadit člověka, který na kopci platí a je veden na špagátě, dejchá z flašky a nenese si na zádech ani náhradní fusekle, ale své hrdinství dokáže následně prodat tak, že je globálně v plusu, to si netroufám arbitrovat.

To Moutaineer: Když srovnáváš feráty s horolezectvím, když srovnáváš treking s horolezectvím, když mluvíš o třídách obtížnosti, když ukazuješ fotky z jiných míst než o kterých mluvíš a když napoznáš šplhadlo - tak nejsi mountaineer a jenom kecáš blbosti.

K2, serak, obrovský kus ledu, kousek pod vrcholem. Klára tudy taky musela jít. Jaká je to dle vás obtížnost? Je to taky jen na výkon VHT?

https://i.pinimg.com/736x/7f/60/bd/7f60bdd6e7ec4519c40e30cf71e7c180.jpg

K2, bottleneck, tedy hrdlo láhve. Klára tudy taky musela jít. Nad Bottleneckem je serak a travers. Jaká je to dle vás obtížnost? Je to taky jen na výkon VHT?

https://www.flickr.com/photos/regenold/4045785262/in/photostream/

Tady je dle vás jaká třída obtížnosti?

Na které? Níže je příklad Lhotse. Ale i na K2 jsou dost obtížné úseky v těchto třídách obtížnosti, např. okolo BottleNecku, navíc se ty seraky můžou kdykoli urvat a zaživa horolezce pohřbít.

Chcete snad také snižovat výkony paní Lavaud na úroveň VTH, tedy Turkova syna, co leze na feratách na hladkých skalkách s mírným úklonem 30-40°? Opravdu?

Podle mě to není francouzská podprůměrná amatérka a nějaká turistka, ale vysokohorská horolezkyně profesionálka. Vůbec nevíte, co a o čem píšete.

Apropos, máte taky vylezenou nějakou tu osmitisícovku? Turek se nám přiznal jen k jedné skoro 5k.

Na ktorej osemtisícovke lezú klienti cestovnej agentúry, ktorí absolvujú výstup za pomoci armády šerpov a kyslíkového prístroja, obtiažnosť IV-V UIAA? To som ešte niky nevidel. Kedysi som mal predstavu, že kto vystúpi na vrchol osemtisícovky, nie to ešte na všetkých 14 vrcholov, že musí byť totálne namakaný horolezec.  Svetová horolezecká špička. Postupne, ako začali klientov vodiť na osemtisícovky komerčné agentúry, ako je všetko dostupné na internete, aj videozáznamy výstupov, som zmenil názor. Áno, na všetky osemtisícovky môźe vystúpiť aj horolezecký amatér. Príkladom môže byť napr. pani Sophie Lavaud. Dobre je to vykreslené v dokumente Nanga Parbat-La montagne tueusue, dostupnom aj s českými titulkami na youtube. Ide o dokumentáciu výstupu tejto pani na poslednú osemtisícovku, ktorá jej do zberateľskej kolekcie chýbala, po tom ako predtým vystúpila na zvyšných 13 osemtisícoviek. Zhodou okolností Nanga Parbat, rovnakou cestou o akej je aj tento článok. Predtým som videl napr. dokument o pokuse českého horolezca Holečka vystúpiť sólovo Rupálskou stenou, alpským štýlom na Naga Parbat, alebo horolezcov Daniele Nardiho a Elizabeth Revol o zimnom pokuse vyliezť neprelezeným Mummaryho rebrom alpským štýlom až na vrchol. Klobúk dole na čo sa týto horolezci podujali. Dokument o výstupe vtedy 55 ročnej pani Lavaud bol však na míle vzdialený od toho čo predvádzali menovaní horolezci pri svojich pokusoch. Pripomínalo to skutočne skôr extrémnu vysokohorsku turistiku pod vedením najatého profesionálho horského vodcu. Prevažnú vačšinu času pani kráčala pod dohľadom a podľa pokynov svojho osobného šerpu po fixnom lane do strmého snehového svahu. Nebola tam pasáž kedy by pri vzpriamenom postoji na dvoch nohách gravitácia zaprícinala jej zrútenie. Najtažiu technickú pasáž, za prirodzených podmienok (bez fixných lán a lanových rebríkov ktoŕe tam naťahali šerpovia) horolezecký terén -kinshofer wall, prekonávala táto klientka až komicky. Bol som šokovaný že je to vôbec možné, vzhladom na moju dovtedajšiu predstavu o technických horolezeckých schonostiach násobných osemtisíckárov. Táto pani mala pred týmto pokusom na konte 13 osemtisícových vrcholov. Horský vodca  jej dával pokyny kde dať lavú,  kde pravú nohu, v istej chvíli jej začali dochádzať sily, začala panikáriť, zaujala polohu akejsi žaby a žiadala kameramana, ktorý celý výstup dokumentol a inkriminovanú pasáž vyšiel s kamerou ešte pred klientou, aby dal preč kameru a pomohol jej. V základmo tábore sa rozhodovala či ísť na vrchol, nakoľko pre logistické problémy skupina šerpov nevyšlapala chodník vo vrcholovej partii kopca a neupevnila fixné laná. Nakoniec sa rozhodli pre výstup. V inkriminovanej partii to jej osobný sherpa vzal na seba, vykonal riskantný manéver aby sa dostal k nejakému starému lanu s predošlýh expedícii, naviazal si ju na seba a prešlapával chodník až na vrchol. Zhodou okolností sa mihne v dokumente aj ďalšia medializovaná postava Kristin Harila,bývalá bežkyňa na lyžiach, pred tým ako sa dala na "dobývanie" osemtisícoviek, bez horolezeckých skúseností., ktorá absolvovala výstup podobným spôsobom. Tá mala ale brutálnu fyzičku a počas projektu, ktorého súčasťou bol aj tento výstup na Nanga Parbat, za asistencie armády šerpov, kyslíka a vrtulníkov vystúpila na všetky osemtisícovky za tri mesiace.

Toto je dle Turka taky VHT, na kterou může každý podprůměrný horolezec a on by to zvládnul levou zadní. Mají přece předpřipravenou cestičku šerpama! Nahoře je čeká vyhřátý stan a mnoho dalších výhod.

https://adventureconsultants.com/uploads/Himalaya/Lhotse/_fullWidth/17354/2-climbers-upper-Lhotse-gully-SL.webp

To je snad jasné, ne ???

Na tom horním obrázku leze Turkovo dítě ve vyloženě ošklivém počasí, zatímco na tom druhém, je průměrný vysokohorský turista na procházce za krásného a slunečného počasí. A ještě s kyslíkem. 

Aneb najděte patrné rozdíly VHT na feratách od vysokohorského lezení na lanech.