Adrenalinový víkend nebo team building?

Upřímně řečeno, pravdu mají spíše ti druzí. Firmy si totiž za drahé peníze kupují od pořadatelů možnost, aby mohly nahlédnout do vašeho soukromí. Všechny opičárny na lanech zavěšených v korunách stromů, skoky do zatopených lomů, noční bojovky a psychologické hry slouží především k proniknutí pod vnější skořápku zaměstnanců.

Tady se naplno projeví, kdo je přirozeným vůdcem, kdo spíše domestik, který v pracovní skupině oddře všechnu práci, kdo se bojí riskovat a kdo je naopak dravým bojovníkem. Pořadatelské firmy tomu vznešeně říkají outdoor training (tréning v přírodě) nebo team buidling (výstavba týmu).

K propuštění stačí lano natažené mezi stromy

K poznání jednotlivců, vedoucí k jejich budoucímu povýšení nebo naopak propuštění, neslouží vždy jenom velkolepé akce s adrenalinovými disciplínami, jako je bungee jumping – skoky z mostu na laně, rafting – sjíždění divoké vody na nafukovacím člunu, slaňování ze skal, celodenní souboje několika týmů, nebo psychologické hry s mnoha fintami.

Stačí natáhnout pevné lano mezi několik stromů ve výši pouhého čtvrt metru nad zemí a požádat družstvo, aby po něm se vzájemnou dopomocí přešlo. V tu chvíli se začne lámat chleba. Někdo musí vymyslet způsob, jak to udělat. Druhý se vrhá na lano bez jakékoliv přípravy. Další dlouho přemýšlí. Jiní nevěří, že něco takového je vůbec možné. Nakonec někdo všechno zorganizuje a přechod po laně se podaří. Zkušenému psychologovi stačí taková půlhodinová akce, aby věděl, na čem je. Na dalších několika podobných atrakcích si své poznatky jen ověřuje.

Nadšenci, uberte plyn!

Největší nebezpečí při otdoorových akcích číhá na nadšence, kteří se celou dobu jen baví a vůbec jim nepřijde na mysl, že jsou v roli pokusných zvířátek. Projeví svou pravou tvář a to mnohdy vede k profesionálnímu sestupu. Během příštího roku se například nedostanou k nejlepším zakázkám, jejich práce bude podřadná a šéfové s nimi nebudou diskutovat. Sami se budou trápit, aniž by věděli, čím to všechno je. Možná byli na lanech příliš pasivní, možná se ukázalo, že nesnášejí autority, či odmítli riskovat v nějaké soutěži.

Protřelí firemní matadoři ovšem vycítí, že se na ně při adrenalinovém víkendu šije bouda, a proto jsou o poznání optimističtější než v kanceláři, nenápadně získají významné role v soutěžních týmech a v diskusích srší trefnými poznámkami.

Vědět, proč jsem tady

Není to nespravedlivé? „Je to jako v životě. Ti úspěšnější vědí více než ti méně schopní,“ říká psycholožka, která při outdoorových firemních akcích často asistuje. Odmítá se ovšem pro sdělovací prostředky představit, protože peníze z těchto víkendů jsou dobrým přivýdělek k práci v psychologické poradně. „Každý test včetně adrenalinových víkendů se dá přechytračit. Jen musíte vědět, že jste objektem testování a být nejméně tak chytří, jako jeho tvůrci.“

Je to nechutné, říká instruktor

Její slova nepřímo potvrzuje instruktor René, který má zkušenosti s team buildingem ve Spojených státech i v tuzemsku. Ani on nechce uvést celé jméno, protože se nedávno stal soudcem. „Už to nedělám, bylo to nechutné.“ Ačkoliv měl na starosti jen organizaci sportovních aktivit a bezpečnost klientů, tvrdí, že během první hodiny poznal, kdo svoji roli hraje a kdo o ní nemá ani potuchy. Tyto akce staví do protikladu k finančním operacím: „Na burze nesmí nikdo pracovat s informacemi, které nemají ostatní. Jinak to není férové a obchodník je z burzy vyloučen. V outdoorových akcích je to obráceně.“