Česká socha vítá v Mauthausenu

Česká socha vítá v Mauthausenu
SDÍLEJ:

Můj strýc akademický sochař Antonín Nykl se po příjezdu Němců do Prahy v roce 1939 zapojil do odbojové práce. Pomáhal vylepovat letáky a dělal spojku v organizaci Obrana národa. Zanedlouho byl zrazen, zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Koncentrák jako jeden z mála přežil a po válce před jeho bránou postavil sochu. Stojí tam jako symbol dodnes.

Sochař Antonín Nykl byl uvězněný v rakouském koncentračním táboře Mauthausen po celou dobu války.

Poznal tam i pověstné Mauthausenské schody smrti, které vězni museli jeden po druhém vystoupat až nahoru.

To znamená, že dole dostali na záda velký kámen a ten museli vynést po 186 schodech. To se za den opakovalo několikrát. Ti, kteří nevydrželi, byli umláceni a shozeni dolů. Bylo to celkem 112 tisíc tun žulových kvádrů, které museli vynést.

Američané přinesli svobodu

Na osvobození čekali vězni v Mauthausenu do 5. května 1945, kdy k nim dojela na dvou tancích průzkumná četa 3. US Army. Vojáci jim jen řekli, že jsou svobodní, otočili se a zase odjeli.

Zbídačení vězňové se pak museli bránit skupinám SS, které se chtěli dostat do tábora a převléci se do vězeňských hadrů. Ubránili se, až když vypáčili sklad zbraní a pomohli jim táboroví hasiči.

Vydrželi do 7. května. Pak se objevil hlavní voj 3. americké armády. Dá se tedy s jistým zjednodušením říci, že se osvobodili sami.

Sto tisíc mrtvých lidí

Podle pozdějších odhadů bylo v koncentračním táboře Mauthausen zavražděno sto tisíc lidí. Zemřel zde také jeden z nejznámějších českých vězňů - písničkář a herec Karel Hašler.

Po atentátu na Heidricha zde bylo 23. října 1942 popraveno 252 příbuzných Josefa Valčíka a Jana Kubiše, parašutistů a atentátníků na Reinharda Heidricha. Celé jejich rodiny tam byly usmrceny z pomsty za atentát.

V letech 1941-1945 zde byl vězněn také pozdější československý komunistický prezident Antonín Novotný. Prezidentem byl od roku 1957 do 1968. Odtud se také s mým strýcem dobře znal.

Podle vzpomínek mého strýce Antonína Nykla nebyli nejhorší sadisti němečtí, nýbrž domácí rakouští dozorci SS a kápa, tedy vězňové povýšení do táborových funkcí.

Válečný kříž a Řád práce pro sochaře

Akademický sochař Antonín Nykl (1914-1985) byl držitelem vyznamenání Válečný kříž za práci v odboji během 2. světové války a komunistického Řádu práce za basreliéf státního znaku u vstupu do Národního shromáždění.

Jeho nejznámějším dílem je socha nazvaná Vězeň umístěná v koncentračním táboře Mauthausen.

Protože byl vězněn na stejném baráku spolu s budoucím prezidentem Antonínem Novotným, měl díky tomu později život na výsluní a stal se prorektorem na Akademii výtvarných umění.

Na politickou objednávku udělal sochu Jana Švermy na dnešním Štefánikově (dříve Švermově) mostě v Praze. Po sametové revoluci roku byla socha komunistického papaláše odstraněna a ještě později umístěna na Olšanském hřbitově.

Švermovi předcházel Stalin, na jehož obří soše v Praze na Letné se podílel spolu hlavním sochařem Otakarem Švecem. Poté co Švec spáchal sebevraždu, měl Antonín Nykl umělecký dozor nad dokončením. Po odhalení kultu osobnosti byla Stalinova socha odstřelena.

Sochař Antonín Nykl se za Pražského jara dost angažoval, za což ho chtěli po sovětské okupaci Československa vyhodit z akademie a odebrat mu ateliér. Protože si chtěl udržet životní standard, podvolil se a začal dělat busty Fučíků i zmíněného Švermu, přestože podle svědectví rodiny uměl dělat zajímavé a krásné sochy.

Horydoly.czMalý ale eficientní koncentrák

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Papaláši

Je mi vcelku jasné že z dnešního pohledu a nové propagandy byli všichni komunisté papaláši a zločinci. Podívejme se na to z jiné stránky, /té doby první republiky/ kdy třeba můj tchán za tatíčka Masaryka chodil do školy bos a situace tehdy nebyla tak "zářivá" jak se dnes vykládá. Chtěl tedy aby příští generace se měla lépe. Za to bojovat mu umožnila svou ideologií komuna. A za to že dnes máme takový blahobyt můžeme poděkovat boji a soutěži dvou ideologií po druhé světové válce kdy jedna strana musela dokazovat že je lepší než ta druhá. V žádném případě nechci obhajovat minulý režim ale "lumpové a nenažranci" položí jakýkoliv režim. Vidíme to dnes a denně - nenažranost, chamtivost = takoví holt asi jsme.

  • Autor Raději ne....
  • Datum a čas 21.5.2014 09:37
Reaguj
KSČ spolu se sudeťáky 1. republiku rozbíjela -obě jsou to socialistické strany a bojovaly

proti demokracii. Stačí si zjistit hlasování a další aktivity ve 30. letech. Potom se nakonec do sebe pustily stejně jako dřívější kamarádi a smluvní partneři Hitler a Stalin, jako SS a SA, jako konkurenční gangy v USA atd. atd.

  • Autor Mejla
  • Datum a čas 27.5.2012 13:23
Reaguj
Další údaje a další fotografie

Další údaje a fotografie uvidí zájemce na http://www.horydoly.cz/turiste/maly-ale-eficientni-koncentrak.html

Reaguj
Antonín Nykl

Autor to asi ví osobně, protože je to synovec sochaře :-)

Reaguj
Antonín Nykl

Čiší z toho zapšklost. Antonín Nykl nebyl vězněn na stejném baráku s Novotným. S tím se setkal až v lágrové nemocnici poté, co mu byl naočkován tyfus, aby nemusel na pochod smrti. A o tom, že dělal busty, neví autor zhola nic, protože Švermův pomník byl jediným ideiologicky zabarveným dílem, který p.Nykl na objednávku vytvořil. Ostatní snad i ,,socialistická " díla maloval a tvořil v době, kdy skutečně věřil idei komunismu. V otázce dozoru nad Stalinovým pomníkem - ze sochařského hlediska to byl řádně provedený projekt a vzhledem k tomu, že byl p.Nykl v té době již sužován zdravotními obtížemi, pozůstatkem věznění v Mathausenu, nechtěl riskovat další uvěznění pokud by neuposlechl. Měl rodinu, v této době již 2 děti a stýkal se s umělci a politiky, kteří začínali být opět sledováni. Pražské jaro strávil ve špitále.

  • Autor HC
  • Datum a čas 23.4.2012 13:14
Reaguj
Šverma
Šverma byl jediný předválečný poslanec který se zůčastnil a bojoval ve 2 světové válce,co dokáží dnešní poslanci?
Reaguj
Šverma byl odbojář ale i papaláš
Obsah anonymních vět k celkem neutrálnímu článku Franka je nesprávný. Jan Šverma, východní odbojář, zahynul vysílením při přechodu hory Chabenec, nepadl tedy kulkou nepřítele, ale to mu neubírá jeho zásluhy jako jednoho z českých účastníků povstání. Jeho životopis ovšem na druhé straně jasně potvrzuje, že byl jedním z aktivních a vedoucích komunistů - zakládající člen KSČ, funcionář Komustického svazu mládeže, redaktor nejdříve Rudého večerníku, později šéfredaktor Rudého práva. Po roce 1939 byl vedoucím zahraničního byra KSČ v Paříži, kde výsledkem jeho vyšetřování tákajícího se Vladimíra Clementise, pochybujícího o správnosti sovětské politiky, bylo vyloučební Clementise z KSČ. Studoval na Leninské škole v Moskvě, byl členem Ústředního výboru a politbyra ÚV KSČ. Takže to byl bez diskuze komunistický papaláš. *Divadlo* s odstraněním jeho sochy z nabřeží skončilo dost zajímavě – jeho socha je dnes umístněna na Olšanských hřbitovech. Obnovení pomníku se kdysi zúčastnilo kolem 200 osob, povětšinou členů KSČM, mezi nimi Miloslav Ransdorf a Vojtěch Filip. Není to typické?
Reaguj
Posuďte sám, jestli byl hlavoun zločinencké organizace papalᚠnebo ne
Jan Šverma

* 23. 3. 1901 Mnichovo Hradiště

† 10. 11. 1944 hora Chabenec (Nízké Tatry)

Pocházel z rodiny advokáta. Po absolvování gymnázia nastoupil ke studiu práv na Karlově univerzitě (studia zanechal nedlouho před dokončením). V roce 1921 vstoupil do KSČ a aktivně se zapojil do politického života. Působil ve Svazu komunistické mládeže Československa - nejprve jako člen obvodního vedení v Praze-Karlíně, postupně se však zařadil mezi přední funkcionáře československého Komsomolu. Vystupoval na veřejných shromážděních a přispíval do komunistického tisku. Do širšího povědomí se v KSČ dostal během diskuse před jejím II. sjezdem v roce 1924. Téhož roku byl stranickým vedením vybrán jako redaktor do Večerníku Rudého práva. Kromě toho byl zvolen do ÚV Svazu komunistické mládeže.

V roce 1925 byl zvolen do Krajského výboru KSČ v Praze. Zastával také další stranické funkce – vyučoval na krajské škole komunistické mládeže v Praze a vydával a vedl časopis Avantgarda. V květnu 1926 jej strana poslala do Moskvy na dvouleté studium v Mezinárodní leninské škole, která měla za úkol školit budoucí přední funkcionáře komunistických stran. V Moskvě se v létě 1928 jako člen delegace KSČ zúčastnil VI. kongresu Kominterny. V září téhož roku se vrátil do Československa, kde se jako člen Gottwaldovy skupiny zapojil do vrcholícího vnitrostranického konfliktu. Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 byl zvolen do ÚV KSČ a do politbyra. Také se stal vedoucím odborového oddělení ÚV KSČ.

Na začátku třicátých let se věnoval především záležitostem odborů. V květnu 1929 byl zvolen za člena kolektivního vedení Ústředny průmyslových svazů. V srpnu 1930 stál v čele československé delegace na V. kongresu Rudé odborové internacionály v Moskvě, kde byl zvolen do výkonného výboru této organizace. O rok později přednesl hlavní referát na IV. sjezdu Rudých odborů. Zabýval se také problematikou marxistické teorie, především ve vztahu k národním dějinám – v roce 1933 vydal studie Česká otázka ve světle marxismu a Rok 1848 v Čechách.

V létě 1934 se po nuceném odjezdu Klementa Gottwalda do Moskvy (unikl tak policejnímu stíhání za protistátní činnost) Šverma spolu s Rudolfem Slánským stali faktickými vůdci KSČ. Jan Šverma měl na starosti formulaci politické programatiky komunistické strany. Pod Švermovým a Slánského vedením se KSČ dařilo postupně opouštět politické ghetto do kterého se zahnala svou vyhroceně negativistickou politikou v letech 1929–1934.

Vrchol Švermova působení ve vedení KSČ nastal v roce 1935. V květnu byl zvolen poslancem Národního shromáždění, v červenci a srpnu se v rámci československé delegace zúčastnil VII. kongresu Kominterny v Moskvě (byl zvolen kandidátem EKI). Na podzim 1935 se pokusil v československých podmínkách aplikovat závěry VII. kongresu. Formuloval program spolupráce komunistů s dalšími levicovými a středovými politickými subjekty motivovaný nebezpečím fašismu, především ohrožením Československa ze strany nacistického Německa. Jedním z výsledků Švermova působení v čele KSČ byla např. komunistická podpora obranného rozpočtu a především hlasování komunistů pro Edvarda Beneše při volbě prezidenta v prosinci 1935.

Politika Švermova vedení narazila na odpor Kominterny. Šverma se Slánským byli obviněni také z nerespektování moskevských direktiv. Na počátku roku 1936 proběhla v rámci KSČ kampaň proti pravicovému oportunismu (tedy proti politice Švermy a spol.), v jejímž rámci přednesl Šverma několik ponižujících sebekritik. Také byl zbaven funkce v sekretariátu KSČ.

Přestože bylo Švermovo působení v čele KSČ podrobeno těžké kritice, zůstal nadále v nejužším vedení komunistické strany. Od ledna 1936 až do zastavení činnosti KSČ v říjnu 1938 zastával funkci šéfredaktora Rudého práva. Na VII. sjezdu strany v dubnu 1936 byl opět zvolen do ÚV KSČ. V srpnu 1937 vedl delegaci poslaneckého klubu KSČ při návštěvě republikánského Španělska. V době mnichovských událostí působil jako šéfredaktor Rudého práva v nejužším vedení KSČ.

Na konci listopadu 1938 odjel do Moskvy, odkud byl v květnu následujícího roku vyslán do Paříže na práci v zahraničním sekretariátu KSČ. V říjnu 1939 odjel z Francie do Jugoslávie. V lednu 1940 odcestoval ilegálně z Jugoslávie a přes Bulharsko se dostal zpět do SSSR.

V Moskvě pracoval v exilovém vedení KSČ (byl jediným jeho členem, který zůstal v Moskvě i v době jejího bezprostředního ohrožení německou armádou). Působil také v zahraničním sekretariátu Kominterny a ve Všeslovanském výboru. Své novinářské zkušenosti uplatnil jako komentátor československého vysílání moskevského rozhlasu a přispěvatel různých periodik. Od srpna 1943 byl členem redakční rady čtrnáctidenníku Československé listy. Během moskevského exilu se zabýval také problematikou slovanství a jeho vztahu k Českým zemím, své názory k tomuto tématu shrnul v článku Slovanská myšlenka v české politice (1943).

28. 9. 1944 byl moskevským vedením společně s Rudolfem Slánský vyslán na Slovensko, kde probíhalo Slovenské národní povstání (přes to, že byl již delší dobu vážně nemocen). Zde působil jako člen Válečné rady při Hlavním partyzánském štábu. Po porážce povstání při ústupu povstaleckých jednotek do hor 10. 11. 1944 tragicky zahynul při přechodu hory Chabenec.

Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

  • Autor mladý levicový starý pravicový
  • Datum a čas 4.4.2011 23:06
Reaguj
Nazvat Jana Švermu, který zahynul v partyzánském oddíle za SNP, komunistickým papalášem je sprosťárna. Komunista to byl, ale nijak se neprovinil. Naopak.
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 4.4.2011 22:36
Reaguj
V Mauthausenu jsem před časem byl, sochu jsem bohužel nezaregistroval. Ty schody byly děsivé,zázrak, že to přežil.
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 3.4.2011 22:57
Reaguj
Celkem 11 příspěvků v diskuzi


České hory AKTUÁLNĚ 2023/2024

České hory AKTUÁLNĚ 2023/2024

PRADĚD Hory a doly v Čechách i na Moravě nabízejí pohádkové terény pro milovníky všech zimních dobrodružství. Sníh a led láká nejenom na běžky, sjezdovky a snowboard, ale také na sněžnice nebo ledové lezení.... celý článek

Ze Satana se zřítil 49letý Čech

Bitva u Sudoměře ukázala sílu husitů naplno

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Jestli znáte lyžařské středisko Nassfeld-Hermagor v zimě, vězte, že si ho můžete v létě užít zadarmo. Všichni ubytovaní hosté dostávají k dispozici kartu na vstupné do lanovek, na bobovou dráhu, do lanového parku
Jak se obléct na ryby?

Jak se obléct na ryby?

RADY DO OBCHODU Letošní teplé počasí již vylákalo ortodoxní rybáře k vodě. Na pstruhové potoky a řeky vyrazí v polovině dubna. Je proto nejvyšší čas na kontrolu rybářského vybavení, oblečení a obutí. Co chybí, je
Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Jste sportovní nadšenci? Sport rádi praktikujete i sledujete? Pokud jste do nějakého sportu opravdu zbláznění a vyznáte se v něm, dost možná vás už napadlo vyzkoušet sportovní sázení. Sázet na výsledky zápasů je
Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi, malé a levné zařízení, způsobilo revoluci v mnoha aspektech DIY technologií, včetně monitorování a zabezpečení. Díky své všestrannosti a snadnému programování se Raspberry Pi stal oblíbenou volbou pro amatérské uživatele i profesionály, kteří
Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

SKI GUIDE Do Vysokých Tater přišlo jaro velmi brzy. Ze Zbojnické chaty tedy sjíždíme na lyžích jarní trasou. Nahoře projíždíme Generál Šús, ve středu kličkujeme Húpačky a dole jdeme pěšky podél

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Rychlebské stezky - začátek sezony Černá voda Horská kola 29.3.
Šemberské stezky - otevření Tuchoraz 29.3.
Velikonoce Turnov, Dlaskův statek 30.3.
Lužnice - odemykání
Suchdol 30.3. 10:00
Chrudimka - splutí Seč 30.3.
Pool Party Špindlerův Mlýn, Svatý Petr 8.-9.12. 31.3.
Mastník - splutí Sedlčany, kasárna 31.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00

Diskuse

strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků
Holandsko - země byciklů Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Cyklistika jako národní s... Horydoly Open, 27.3.2024 0:51
Zdeno Chára se zúčastní z... Horydoly Open, 27.3.2024 0:46
Česko běží modře Horydoly Open, 27.3.2024 0:42
Běžecké závody 2024 Horydoly Open, 27.3.2024 0:40
Poklady Moravskoslezského... Horydoly Open, 15.3.2024 2:17
Vyberte si dovolenou z ve... Horydoly Open, 15.3.2024 2:14
Střední Čechy přivezou na... Horydoly Open, 15.3.2024 2:12
HOLIDAY WORLD & REGION WORLD Horydoly Open, 15.3.2024 2:10