Na Šumavě pracují tři malé vodní elektrárny dodávající do rozvodné sítě energii přátelskou k životnímu prostředí. Vodní elektrárny jsou v Česku dominantním zdrojem energie dodávané z obnovitelných zdrojů. V Česku se v nich dnes vyrábí téměř devadesát procent této elektřiny s minimálním dopadem na životní prostředí.
Černé jezero
Největší jezero České republiky představuje díky své poloze ve výšce 1008 metrů nad mořem kromě přírodního fenoménu také neobyčejný hydroenergetický potenciál.
Ve dvacátých letech minulého století inspirovalo vrchního technického radu Zemského úřadu k revolučnímu projektu – postavit přečerpávací elektrárnu, první svého druhu v tehdejším Československu.
V roce 1930 byla uvedena do provozu. Od roku 1960 se upustilo od čerpadlového provozu nejen z ekonomických důvodů, ale i pro zamezení kolísání vodní hladiny jezera a zachování cenné šumavské přírody v původním stavu.
Jak se tam dostat: K Černému jezeru dojdete po žluté turistické značce z Železné Rudy (4 km). V zimě je lepší vyjet vlekem na Špičák a odtud se spustit neznačenou cestou okolo Malého Špičáku a napojit se na červenou turistickou značku (3 km).
Muzeum západočeské energetiky
V elektrárně Vydra je k vidění stálá expozice výroby elektrické energie. Krajinný model znázorňuje území od Modravy po soutok Vydry a Křemelné. Modely vodních elektráren Vydra, Černé jezero a Čeňkova pila simulují celý technologický proces.
Součástí výstavy je také prohlídka blízké Čeňkovy pily.
Horská říčka Vydra má na horním toku velký spád a značnou část roku i dostatek vody. Stavba elektrárny začala v roce 1937. Do plného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže roku 1942.
Zajímavé je, že ji projektoval a nakonec i kolaudoval Karel Kosek, stejně jako její starší sestru na Černém jezeře.
Jak se tam dostat: Autobus jezdí na soutok Křemelné a Vydry ze Sušice. Přijít se dá pěšky podél Vydry z Antýglu (5 km), kam zajíždí stejné autobusové linky.
Otevírací doba: Otevřeno je od května do září, vstupné se neplatí. Mimo sezonu je pro větší skupiny možné dojednat návštěvu prostřednictvím Zákaznického servisu ČEZ na telefonním čísle 840 840 840.
Čeňkova pila
Národní technická památka byla kdysi opravdu pilou na vodní pohon. Energii jí dodnes dávají říčky Vydra a Křemelná, které se zde svým soutokem mění na Otavu.
Z pily na dříví se elektrárnou stala v roce 1912, kdy ji koupilo město Kašperské Hory. Od Čeňkovy pily startují vodní turisté i závodníci ke splutí nejdivočejšího úseku Otavy do Sušice.
Jak se tam dostat: Autobus jezdí na soutok Křemelné a Vydry ze Sušice. Přijít se dá pěšky podél Vydry z Antýglu (5 km), kam zajíždí stejné autobusové linky.
Minimální průtok má přesně stanovený každý jez či přehrada. Musí poušťět tolik vody do koryta, aby v něm zůstal život. Má to v základnách dokumentech vlastník, stanovuje ho a kontroluje vodoprávní úřad.
nemuzu nereagovat na blabol pana Romana B., ktery je o neco vyse.. "Sjet si Jizeru od Spálova někam pod Turnov je po většinu roku prakticky nemožné - důvodem jsou náhony v Turnově, ale především v Líšném"... -jizeru jezdim v useku Spalov-Dolanky poslednich 25let kazdorocne minimalne 1x...-ano v Lisnem byva problem s vodou, prehazovali jsme do nahonu, coz je priblizne 250m (!!) usek reky... dale se nahon opet spojuje (logicky) s rekou a voda opet je... to ze pod jezem tech 250m byvalo vetsinou nesjizdnych je pravda... nicmene se dodrzuje opet zmineny minimalni hygienicky prutok, ktery ovsem neni (!!) urcen pro potreby vodactvi, ale pro potreby ekologicke funkce toku...-dale az do Dolanek problem s vodou nebyl, protoze jednoduse jedina dalsi elektrarna je az na Maly skale, kde sel jez diky snizene hrane "slajsny" z 95% situaci, co jsem tam byl, vzdycky jet..muzete mi prosim vysvetlit, jak muze elektrarna v Turnove ovlivnit v useku od Spalova sjizdnost?!? :DD ano, skutecne nemuze a jestli si myslite opak, pak jste jednoduse tezce neinformovany..cely problem te tzv "celorocni nesjizdnosti Jizery" je to, ze se jedna o tok s hydrologicky celorocne nevyrovnanymi prutoky.. proste na jare tam toho tece moc a v lete malo... nepochopitelne? no, pro nektere asi ano... nebo si myslite, ze treba elektrarna ve Spalove vodu krade a pak ji vylejva nekde jinde? chachaa... :D nicmene se nazorem pana M.Z. (ktery uz jsem mel tu cest cist i na jinych rekneme "zelenych" webech, se da castecne souhlasit.. ano, zeleznice podel jizery je pomerne drsnej zasah do krajiny, stejne jako treba vybudovani nahonu a elektrarny, ale tak to proste je, ty stavby stojej a my s nima musime pracovat a zit... Vubec se mi nelibi generalizovani typu, ti "zeleni ekoteroriste".. nebo ti "zli technokrati"... pratele, priste mene rychlych odsudku a vice rozumu... a taky trochu informaci, nez se pustite do slepe kritiky, jen proto, ze jste v srpnu nemohli jet s rodinku na vodu na jizere...
Budme konkretni, koukneme na ten Vami avizovany "sanacni" prutok horni Jizery letos v lete, foceno asi pred mesicem na hranici Krnapu a CHKO (mozna tedy ten Krnap zacina az na levem brehu) v miste ne tak zaostavajicim co se prirodni pozoruhodnosti tyce za nedalekym Mumlavskym vodopadem http://www.karlin.mff.cuni.cz/~mzahrad/korenov/DSCN9768.JPGPodobnych snimku bych nasel v archivu stovky z nejruznejsich mist...Aby mi bylo rozumeno, nechci utocit na spravce stavajicich vodnich del (zde konkretne tovarna Cutisin) pouzivajici vodni dila treba sto let stare. Chciupozornit na nicitelskou roli zelenych a konkretne MZP, ktere sponzoruje (dotacemi!) nova dila tohoto druhu na nasich rekach
Horni Jizeru sleduji zblizka 50 let. Mozna, ze posledni mesice mate trochu pravdu (vsiml jsem si s udivem, ze jakysi minimalni prutok, no rekneme odpovidajici "500" lete minimalni vode, skutecne ted jak nad Spalovem tak pod Harrachovem tece... ) ale za vetsinu uplynulych 50 let to byla kriklava nepravda, co pisete. Dlouhe vyschle useky pod jezy (nejen nad Spalovem a nejen v Korenove) patrily vzdy ke koloritu (nejen) letni Jizery (i dalsich rek). Pokud to co pisete znamena, zenejaky zakon se po desetiletich zacal brat vazne - je to pokrok, ale pak jeste vyvstane otazka, co to je ten "minimalni prutok". Je to nejak zavazne definovano? Pak by melo smysl se podivat na konkretni mista, zda to je skutecne dodrzovano.
Chtěl bych ke všem výše uvedeným příspěvkům podotknout, že každá malá vodní elektrárna, která je řešena derivačně (tzn. má náhon otevřený nebo zatrubněný, musí dodržovat zákonem určený a vodohospodáři přesně pro každou lokalitu stanovený minimální hygienický průtok, který je stanoven na úrovni přirozeného minimálního ročního průtoku. Chápu, že pro vodáky je na těchto místech vody málo, ale průtok je stanoven právě proto, že nemá významný vliv na ekosystém řeky. U elektráren se dnes musí budovat rybí přechody, což na některých místech naopak umožní migraci ryb, která tam předtím z důvodu neprůchodného jezu nebyla možná. Navíc elktrárny čistí tok řeky, tím že odstraňují a vyváží na skládky ( opět zákonná povinnost) odpad který se zachycuje na česlích. Navíc vodu prokysličují. Samozřejmě záleží vždy na konkrétní lokalitě, ale například vámi zmíněná jizera opravdu kvůli MVE netrpí, úřady zde dodržování sanačního průtoku přísně hlídají, a sankce nejsou zanedbatelné.
Jizera je velmi nazornym prikladem. Zatrubneni 3 km (Riegrovy stezky, statni prirodni reservace) nejpeknejsiho useku nad Spalovem roku 1924 bylo snad mozno chapat jako triumf tehdejsiho stavu techniky, zatrubneni pod Harrachovskym mostem roku 1992 bylo uz jen triumfem bigotni "zelene" politiky a jejiho strachu z "atomu" (a technickeho pokroku obecne). Ted se pracuje na obnoveni, po 40 letech neprovozu, 2 km dlouheho Liebiegova nahonu z roku 1850 v Zeleznem Brode. Chapu, ze majitel toho nahonu a budovane "ekologicke" stavby chce vyuzit "zelenych" dotaci na takovouto stavbu. Co je ale po dle mne skutecnym "krajinne teroristickym" cinem, je takoveto dotace rozdelovat (at jiz z MZP ci z Bruselu).Znici 2 km krasne reky (cimz mimochodem snizi i jeji samocistici schopnost, kterou pak supluji drahe cisticky) kvuli mizernym par megawattum, zde cca 4 mprevyseni pri prutoku nejcasteji kolem 10 kubiku/sec
Sjet si Jizeru řekněme od Spálova někam pod Turnov je po většinu roku prakticky nemožné - důvodem jsou náhony v Turnově, ale především v Líšném. Vodákům to vadí prakticky jen proto, že je pruda přenášet, ale pro biotop má nepřirozeně prázdné koryto pochopitelně zásadní následky. Naprosto nechápu co je na tom ekologického. Podle mého názoru finanční zisk z provozu malých vodních elektrárem nemůže vyrovnat škody na přírodě i na krajinném rázu vzniklé zásadním narušením přirozených biotopů. Je to mor.
Nejen Vydra byla ponicena vystavbou "ekologickych"elektraren vyrabejicich "cistou" energii. Takhle dopadly v podstate vsechny nase vetsi horske reky, Vltava pod Lipnem, Jizera v Krnapu (viz http://www.karlin.mff.cuni.cz/~mzahrad/jizerafoto/korenov2007081701.jpgted uz tam tedy trochu vody tece, je na to snad pry i zakon - ktery se ale vetsinou nedodrzuje a koryta podjezy s nahony byvaji uplne sucha za male vody) vypada podobne. Akorat ze tam to vysuseni a zatrubneni neudelal jen divoky kapitalismus 19 stoleti resp. technicky um 30 let 20 stoleti ale i podpora "obnovitelnych" zdroju po roce 1990. Takhle to dopada, kdyz Zeleni nabidnou ideologii misto racionalniho reseni. Misto stavby dalsich Temelinu si radeji nechame znicit krajinu (kvuli par megawattum) a jeste to podporime dotacemi. Fuj zelenym nicitelum krajiny a prirody !
České reprezentanty v triatlonu čekal další nabitý mezinárodní víkend. Zatímco Alžběta Hrušková a Heidi Juránková nastoupily do závodu světového poháru v čínském Chengdu, David Korous a Jakub Mařík bojovali na Evropském poháru v italském Caorle.... celý článek
Cestování po stopách zlata není jen příležitostí vidět neobyčejná místa, ale také způsob, jak poznat historii, která po staletí formovala ekonomiky a přitahovala lidi snící o bohatství. Zlatá stezka vede napříč různými
AKTUALIZACE Začínající jezdci divokých vod a rekreační kajakáři se na dolní Kamenici svezou po ideální vodě. Dvojkové peřejky sice následují jedna za druhou, ale vždycky se mezi nimi najde pár desítek
Šumění lesa, který se pro svou nedotčenost dostal na prestižní seznam UNESCO. Skalní útvary i vodopády, které vás svou krásou oslní stejně jako zdejší bižuterie a sklo. Jizerské hory jsou po mnoha
CLIMBING GUIDE Roku 1920 to v Jizerských horách bylo jinak než dnes. Pohoří se jmenovalo Isergebirge, horolezectvím se zabývali rakouští Němci a k prvovýstupům se nabízela spousta logických směrů. Na Geierkopf (dnes známe
Při výběru lyžařského vybavení se většina lyžařů soustředí především na lyže a lyžařské boty. Lyžařské hůlky však hrají důležitou roli ve stabilitě, rytmu i celkovém komfortu na svahu. Jednou z častých otázek je,
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
