Čistá energie z historických elektráren

Čistá energie z historických elektráren
Otava, Rejštejn. Cíl sjezdových závodů.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Na Šumavě pracují tři malé vodní elektrárny dodávající do rozvodné sítě energii přátelskou k životnímu prostředí. Vodní elektrárny jsou v Česku dominantním zdrojem energie dodávané z obnovitelných zdrojů. V Česku se v nich dnes vyrábí téměř devadesát procent této elektřiny s minimálním dopadem na životní prostředí.

Černé jezero

Největší jezero České republiky představuje díky své poloze ve výšce 1008 metrů nad mořem kromě přírodního fenoménu také neobyčejný hydroenergetický potenciál.

Ve dvacátých letech minulého století inspirovalo vrchního technického radu Zemského úřadu k revolučnímu projektu – postavit přečerpávací elektrárnu, první svého druhu v tehdejším Československu.

V roce 1930 byla uvedena do provozu. Od roku 1960 se upustilo od čerpadlového provozu nejen z ekonomických důvodů, ale i pro zamezení kolísání vodní hladiny jezera a zachování cenné šumavské přírody v původním stavu.

Jak se tam dostat: K Černému jezeru dojdete po žluté turistické značce z Železné Rudy (4 km). V zimě je lepší vyjet vlekem na Špičák a odtud se spustit neznačenou cestou okolo Malého Špičáku a napojit se na červenou turistickou značku (3 km).

Muzeum západočeské energetiky

V elektrárně Vydra je k vidění stálá expozice výroby elektrické energie. Krajinný model znázorňuje území od Modravy po soutok Vydry a Křemelné. Modely vodních elektráren Vydra, Černé jezero a Čeňkova pila simulují celý technologický proces.

Součástí výstavy je také prohlídka blízké Čeňkovy pily.

Horská říčka Vydra má na horním toku velký spád a značnou část roku i dostatek vody. Stavba elektrárny začala v roce 1937. Do plného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže roku 1942.

Zajímavé je, že ji projektoval a nakonec i kolaudoval Karel Kosek, stejně jako její starší sestru na Černém jezeře.

Jak se tam dostat: Autobus jezdí na soutok Křemelné a Vydry ze Sušice. Přijít se dá pěšky podél Vydry z Antýglu (5 km), kam zajíždí stejné autobusové linky.

Otevírací doba: Otevřeno je od května do září, vstupné se neplatí. Mimo sezonu je pro větší skupiny možné dojednat návštěvu prostřednictvím Zákaznického servisu ČEZ na telefonním čísle 840 840 840.

Čeňkova pila

Národní technická památka byla kdysi opravdu pilou na vodní pohon. Energii jí dodnes dávají říčky Vydra a Křemelná, které se zde svým soutokem mění na Otavu.

Z pily na dříví se elektrárnou stala v roce 1912, kdy ji koupilo město Kašperské Hory. Od Čeňkovy pily startují vodní turisté i závodníci ke splutí nejdivočejšího úseku Otavy do Sušice.

Jak se tam dostat: Autobus jezdí na soutok Křemelné a Vydry ze Sušice. Přijít se dá pěšky podél Vydry z Antýglu (5 km), kam zajíždí stejné autobusové linky.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: sanační průtok

Minimální průtok má přesně stanovený každý jez či přehrada. Musí poušťět tolik vody do koryta, aby v něm zůstal život. Má to v základnách dokumentech vlastník, stanovuje ho a kontroluje vodoprávní úřad.

  • Autor Joklík
  • Datum a čas 29.12.2018 00:56
Reaguj
reakce na anti-zelene
nemuzu nereagovat na blabol pana Romana B., ktery je o neco vyse.. "Sjet si Jizeru od Spálova někam pod Turnov je po většinu roku prakticky nemožné - důvodem jsou náhony v Turnově, ale především v Líšném"... -jizeru jezdim v useku Spalov-Dolanky poslednich 25let kazdorocne minimalne 1x...-ano v Lisnem byva problem s vodou, prehazovali jsme do nahonu, coz je priblizne 250m (!!) usek reky... dale se nahon opet spojuje (logicky) s rekou a voda opet je... to ze pod jezem tech 250m byvalo vetsinou nesjizdnych je pravda... nicmene se dodrzuje opet zmineny minimalni hygienicky prutok, ktery ovsem neni (!!) urcen pro potreby vodactvi, ale pro potreby ekologicke funkce toku...-dale az do Dolanek problem s vodou nebyl, protoze jednoduse jedina dalsi elektrarna je az na Maly skale, kde sel jez diky snizene hrane "slajsny" z 95% situaci, co jsem tam byl, vzdycky jet..muzete mi prosim vysvetlit, jak muze elektrarna v Turnove ovlivnit v useku od Spalova sjizdnost?!? :DD ano, skutecne nemuze a jestli si myslite opak, pak jste jednoduse tezce neinformovany..cely problem te tzv "celorocni nesjizdnosti Jizery" je to, ze se jedna o tok s hydrologicky celorocne nevyrovnanymi prutoky.. proste na jare tam toho tece moc a v lete malo... nepochopitelne? no, pro nektere asi ano... nebo si myslite, ze treba elektrarna ve Spalove vodu krade a pak ji vylejva nekde jinde? chachaa... :D nicmene se nazorem pana M.Z. (ktery uz jsem mel tu cest cist i na jinych rekneme "zelenych" webech, se da castecne souhlasit.. ano, zeleznice podel jizery je pomerne drsnej zasah do krajiny, stejne jako treba vybudovani nahonu a elektrarny, ale tak to proste je, ty stavby stojej a my s nima musime pracovat a zit... Vubec se mi nelibi generalizovani typu, ti "zeleni ekoteroriste".. nebo ti "zli technokrati"... pratele, priste mene rychlych odsudku a vice rozumu... a taky trochu informaci, nez se pustite do slepe kritiky, jen proto, ze jste v srpnu nemohli jet s rodinku na vodu na jizere...
  • Autor drbas
  • Datum a čas 29.1.2010 16:26
Reaguj
Re: Re: sanační průtok
Budme konkretni, koukneme na ten Vami avizovany "sanacni" prutok horni Jizery letos v lete, foceno asi pred mesicem na hranici Krnapu a CHKO (mozna tedy ten Krnap zacina az na levem brehu) v miste ne tak zaostavajicim co se prirodni pozoruhodnosti tyce za nedalekym Mumlavskym vodopadem http://www.karlin.mff.cuni.cz/~mzahrad/korenov/DSCN9768.JPGPodobnych snimku bych nasel v archivu stovky z nejruznejsich mist...Aby mi bylo rozumeno, nechci utocit na spravce stavajicich vodnich del (zde konkretne tovarna Cutisin) pouzivajici vodni dila treba sto let stare. Chciupozornit na nicitelskou roli zelenych a konkretne MZP, ktere sponzoruje (dotacemi!) nova dila tohoto druhu na nasich rekach
  • Autor M.Z.
  • Datum a čas 28.8.2007 15:42
Reaguj
Re: sanační průtok
Horni Jizeru sleduji zblizka 50 let. Mozna, ze posledni mesice mate trochu pravdu (vsiml jsem si s udivem, ze jakysi minimalni prutok, no rekneme odpovidajici "500" lete minimalni vode, skutecne ted jak nad Spalovem tak pod Harrachovem tece... ) ale za vetsinu uplynulych 50 let to byla kriklava nepravda, co pisete. Dlouhe vyschle useky pod jezy (nejen nad Spalovem a nejen v Korenove) patrily vzdy ke koloritu (nejen) letni Jizery (i dalsich rek). Pokud to co pisete znamena, zenejaky zakon se po desetiletich zacal brat vazne - je to pokrok, ale pak jeste vyvstane otazka, co to je ten "minimalni prutok". Je to nejak zavazne definovano? Pak by melo smysl se podivat na konkretni mista, zda to je skutecne dodrzovano.
  • Autor M.Z.
  • Datum a čas 28.8.2007 12:27
Reaguj
sanační průtok
Chtěl bych ke všem výše uvedeným příspěvkům podotknout, že každá malá vodní elektrárna, která je řešena derivačně (tzn. má náhon otevřený nebo zatrubněný, musí dodržovat zákonem určený a vodohospodáři přesně pro každou lokalitu stanovený minimální hygienický průtok, který je stanoven na úrovni přirozeného minimálního ročního průtoku. Chápu, že pro vodáky je na těchto místech vody málo, ale průtok je stanoven právě proto, že nemá významný vliv na ekosystém řeky. U elektráren se dnes musí budovat rybí přechody, což na některých místech naopak umožní migraci ryb, která tam předtím z důvodu neprůchodného jezu nebyla možná. Navíc elktrárny čistí tok řeky, tím že odstraňují a vyváží na skládky ( opět zákonná povinnost) odpad který se zachycuje na česlích. Navíc vodu prokysličují. Samozřejmě záleží vždy na konkrétní lokalitě, ale například vámi zmíněná jizera opravdu kvůli MVE netrpí, úřady zde dodržování sanačního průtoku přísně hlídají, a sankce nejsou zanedbatelné.
  • Autor martin
  • Datum a čas 28.8.2007 09:43
Reaguj
Re: Jizera jakbysmet...
Jizera je velmi nazornym prikladem. Zatrubneni 3 km (Riegrovy stezky, statni prirodni reservace) nejpeknejsiho useku nad Spalovem roku 1924 bylo snad mozno chapat jako triumf tehdejsiho stavu techniky, zatrubneni pod Harrachovskym mostem roku 1992 bylo uz jen triumfem bigotni "zelene" politiky a jejiho strachu z "atomu" (a technickeho pokroku obecne). Ted se pracuje na obnoveni, po 40 letech neprovozu, 2 km dlouheho Liebiegova nahonu z roku 1850 v Zeleznem Brode. Chapu, ze majitel toho nahonu a budovane "ekologicke" stavby chce vyuzit "zelenych" dotaci na takovouto stavbu. Co je ale po dle mne skutecnym "krajinne teroristickym" cinem, je takoveto dotace rozdelovat (at jiz z MZP ci z Bruselu).Znici 2 km krasne reky (cimz mimochodem snizi i jeji samocistici schopnost, kterou pak supluji drahe cisticky) kvuli mizernym par megawattum, zde cca 4 mprevyseni pri prutoku nejcasteji kolem 10 kubiku/sec
  • Autor M.Z.
  • Datum a čas 21.8.2007 14:10
Reaguj
Jizera jakbysmet...
Sjet si Jizeru řekněme od Spálova někam pod Turnov je po většinu roku prakticky nemožné - důvodem jsou náhony v Turnově, ale především v Líšném. Vodákům to vadí prakticky jen proto, že je pruda přenášet, ale pro biotop má nepřirozeně prázdné koryto pochopitelně zásadní následky. Naprosto nechápu co je na tom ekologického. Podle mého názoru finanční zisk z provozu malých vodních elektrárem nemůže vyrovnat škody na přírodě i na krajinném rázu vzniklé zásadním narušením přirozených biotopů. Je to mor.
  • Autor roman b.
  • Datum a čas 21.8.2007 13:06
Reaguj
máš pravdu
Spousta elektrárniček bere vodu snad ze všech trochu divokých úseků našich řek a jak to tak z lodě pozoruju tak je jich pořád víc, a vody je míň.
  • Autor Pišišvor
  • Datum a čas 21.8.2007 12:05
Reaguj
Nejen Vydra...
Nejen Vydra byla ponicena vystavbou "ekologickych"elektraren vyrabejicich "cistou" energii. Takhle dopadly v podstate vsechny nase vetsi horske reky, Vltava pod Lipnem, Jizera v Krnapu (viz http://www.karlin.mff.cuni.cz/~mzahrad/jizerafoto/korenov2007081701.jpgted uz tam tedy trochu vody tece, je na to snad pry i zakon - ktery se ale vetsinou nedodrzuje a koryta podjezy s nahony byvaji uplne sucha za male vody) vypada podobne. Akorat ze tam to vysuseni a zatrubneni neudelal jen divoky kapitalismus 19 stoleti resp. technicky um 30 let 20 stoleti ale i podpora "obnovitelnych" zdroju po roce 1990. Takhle to dopada, kdyz Zeleni nabidnou ideologii misto racionalniho reseni. Misto stavby dalsich Temelinu si radeji nechame znicit krajinu (kvuli par megawattum) a jeste to podporime dotacemi. Fuj zelenym nicitelum krajiny a prirody !
  • Autor M.Z.
  • Datum a čas 21.8.2007 11:26
Reaguj
Celkem 9 příspěvků v diskuzi


Krkonoše AKTUÁLNĚ 2025

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2025

LUČNÍ BOUDA Přinášíme turistické novinky z Krkonoš - nejvyšších českých hor, národního parku a eldoráda outdoorových nadšenců.... celý článek

Další otrávení orlové. Tentokrát celá rodina na hnízdě

Recenze Pelikan Casino: kompletní průvodce pro české hráče

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Simson S51: Tipy pro údržbu a základní komponenty

Simson S51: Tipy pro údržbu a základní komponenty

Simson S51 je oblíbený moped, který se stal legendou nejen v zemích bývalého východního bloku. I po letech od ukončení výroby je stále možné potkat mnoho těchto strojů na silnicích. Ať už
Směnárna kryptoměn: Jak vybrat tu pravou?

Směnárna kryptoměn: Jak vybrat tu pravou?

Svět kryptoměn se neustále rozrůstá a stává se stále dostupnějším pro širokou veřejnost. Od Bitcoinu po Ethereum a tisíce dalších altcoinů, digitální měny lákají svou decentralizovanou povahou a potenciálem pro rychlý růst. Pokud
Klidné Labe z Jaroměře do Hradce Králové na kajaku

Klidné Labe z Jaroměře do Hradce Králové na kajaku

Hezká klidná voda. Široké Labe. Regulovaný veletok. Pádlujeme z Jaroměře do Hradce Králové.
Bankovní karty vs. kryptoměny pro české iGamery: co si vybrat?

Bankovní karty vs. kryptoměny pro české iGamery: co si vybrat?

Ve světě iGamingu dominují dvě platební metody: tradiční bankovní karty a moderní kryptoměny. Obě mají své výhody i nevýhody a oslovují různé typy hráčů. Zatímco někteří dávají přednost bezpečí a známému prostředí karet Visa
TEST Bunda Columbia Boulder Falls

TEST Bunda Columbia Boulder Falls

Nepromokavá, lehká, odolná. To jsou hlavní charakteristiky bundy Columbia Boulder Falls. Doporučujeme ji především na turistiku ve středoevropských podmínkách.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Eurobike - veletrh Německo, Frankfurt 25.-29.6. Cyklistika 25.6.
Wellnesstourism - veletrh Japonsko, Tokio 25.-27.6. 25.6.
Pelargonie - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 26.-29.6. 26.6.
Slavnosti Solné stezky Prachatice 27.-28.6. 27.6.
Bike sraz na Vysočině Polnička 27.-29.6. Horská kola 27.6.
Wallz - streetart Plzeň, Depo2015 21.-27.6. 27.6.
Budějovice - Praha České Budějovice 27.-29.6. Vodácký maraton 27.6.
BITE - veletrh Čína, Peking 27.-29.6. 27.6.
Vltava - kuriozní plavidla Vyšší Brod   28.6.
Drásal - cyklomaraton Holešov Horská kola 28.6.

Diskuse

Inu Piký, 23.6.2025 18:47, 2 příspěvky
Inu Honza, 23.6.2025 12:17, 2 příspěvky
Moped Rich, 22.6.2025 10:39, 8 příspěvků
Guide?? Honza, 20.6.2025 5:20, 55 příspěvků
Guide?? taky climber, 19.6.2025 13:38, 55 příspěvků
hrdý vlastenci Honza, 19.6.2025 11:47, 6 příspěvků
Inu Honza, 19.6.2025 11:42, 1 příspěvek
Guide?? climber, 19.6.2025 11:07, 55 příspěvků
Inu - to je jednoduché Honza, 18.6.2025 7:46, 5 příspěvků
Inu - to je jednoduché Lukas B., 17.6.2025 23:08, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Cyklistický maraton Vysočiny Horydoly , 19.6.2025 22:32
Pivo na Náplavce Horydoly , 19.6.2025 21:22
Sportovní prádlo Horydoly , 13.6.2025 16:44
Přípravy vrcholí Horydoly , 13.6.2025 14:01
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly Open, 12.6.2025 10:54
Re: Střední Čechy turisti... Horydoly Open, 12.6.2025 10:51
Fitness Horydoly Open, 12.6.2025 10:49
Jižní Čechy lákají na TOP... Horydoly Open, 12.6.2025 10:43