Důl Na Kole v Domažlicích těžil slídu pro nacisty

Důl Na Kole byl po válce opuštěn a už nikdy se v něm netěžilo. Časem se zanesly vodoteče a štoly zaplavila voda.

Roku 2022 byl důl vyčištěn, odvodněn a zpřístupněn veřenosti. Jedná se o jediný slídový důl v Česku, který si můžeme prohlédnout. 

Celková délka štol je 330 metrů, hloubka 30 metrů a dómy mají výšku 6 metrů. Vstupní portál se nachází na periferii Domažlic, v ulici Prokopa Holého. Místní lidé neřeknou lokalitě jinak, než "u garáží". Název nese podle jména kopce Na Kole, do kterého se horníci zavrtali.

K čemu Němci potřebovali českou slídu?

V dole pracovalo osm desítek lidí. Horníky z Německého Brodu (dnes Havlíčkova Brodu), kteří měli zkušenosti s těžbou sídy na Vysočině, doplňovali místní němečtí dělníci.

Slída se v nacistickém Německu se využívala především v elektrotechnice kvůli izolačním vlastnostem (typicky elektromotory, transformátory a generátory), v hutích kvůli tepelné odolnosti (typicky průhledná okénka do pecí a hutí) a kvůli pružnosti a zároven odolnosti v lodním průmyslu (typicky okna na lodích a ponorkách).

V přírodě se slída nejčasteji vyskytuje ve třech formách.

• Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) - stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde ohlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa.
  
  
• Biotit (tmavá slída) - černý, samostatný lístek, hnědý až černohnědý. Lze ho nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to hlinitokřemičitan draselný s příměsí až 30 % oxidu hořečnatého.
  
  
• Lepidolit - růžová odrůda slídy.

Důl je veřejnosti přístupný pouze na předchozí objednávku. Minimální vstupné pro skupinu je 500 Kč. Dospělý platí 150 Kč, děti a senioři 100 Kč. Zákaz vstupu platí pro děti mladší 6 let a pro veškerá domácí zvířata.

Maximální počet návštěvníků na jednu prohlídku s průvodcem je 10 osob kvůli bezpečnosti.

INFO: Důl Na Kole

Zobrazit místo Turistika na větší mapě