Generál Vlasov osvobodil Prahu a pak ho oběsili

Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 14. září 1900 ve vsi Lomakino v provincii Nižnij Novgorod.

Oddaný komunista

Během třicátých let se jako voják a oddaný komunista účastnil na krvavém vypořádání bolševické vlády s venkovem. Při tom byl popraven jeho bratr jako protisovětský bojovník. Vlasov přežil armádní čistky roku 1937, během kterých Stalin odstranil maršála Tuchačevského a v podstatě všechno důstojnictvo.

Přispěl k zastavení Němců před Moskvou v závěru roku 1941. Armáda, které velel, se v létě 1942 rozpadla v bažinatém pekle Volchovského frontu a on byl zajat Němci.

Tam se rozhodl bojovat proti Stalinovi. Hitler to ale Vlasovcům dovolil, až když byl v úzkých. 14. listopadu 1944 byl na Pražském hradě vyhlášen Komitét pro osvobození národů Ruska a Ruská osvobozenecká armáda (ROA).

Smrt Hitlerovi, smrt Stalinovi

Vlasovci se ke konci války obracejí proti Němcům a zapojují se do Pražského povstání. Tanky jejich 1. divize nesou nápisy "Smrt Hitlerovi" a "Smrt Stalinovi."

To už se ale v Čechách pohybuje sovětská armáda, což pro Vlasovce znamená rozsudek smrti. Proto se vydávají směrem do západních Čech, s cílem nechat se zajmout Američany.

Přečtěte si vzpomínky na Vlasovce v nemocnici na Karlově:

Sověti postříleli vlastní lidi

V patách jim jsou jednotky Rudé armády a výsadky sovětských parašutistů, vysazených ve směru Praha - Plzeň. Vlasov se zatím pokouší v Plzni jednat se zástupci Spojenců o osudu Ruské osvobozenecké armád.

Pak se ale musí vrátit pod ochranou Američanů do městečka Lnáře ke své 1. divizi, která je v tomto prostoru rozmístěna. Lnáře jsou na území okupovaném americkou armádou, ale v těsné blízkosti demarkační čáry.

Na silnici Nepomuk - Lnáře a dál směrem na východ už číhají sovětské jednotky. Je to přibližně na polovině cesty mezi Plzní a Pískem.

Vlasov odmítá nabídku k útěku

10. května pozdě večer přijíždí konvoj s Vlasovem do Lnářů. Američané mu nabízejí ubytování v zámku, který jim slouží jako velitelství.

Druhý den ráno 11. května složí 1. divize ROA podle amerického rozkazu zbraně na prostranství, severně od Veského rybníka. Místní americký velitel kapitán Donahue oznamuje Vlasovovi, že celý prostor Lnáře bude zítra odevzdán Rudé armádě a že nemá povolení pustit jeho divizi za demarkační čáru.

Přečtěte si více o osvobození Prahy vojskem Vlasovců:

Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

Nabízí Vlasovovi volný odchod do britského sektoru s transportem britských válečných zajatců, ale ten odmítá. I druhou nepřímou nabídku k útěku Vlasov od amerického kapitána nepřijímá.

Mezitím se k Vlasovovi dostává se svými vojáky další vysoký důstojník ROA, generál Buňačenko.

Rozpuštění Ruské osvobozenecké armády

12. května ráno oznamuje Donahue Vlasovovi, že divize za demarkační čáru vpuštěna nebude. Neoficiálně mu radí, aby se jeho vojáci pokusili přejít na západ v malých skupinkách. Vlasov má být převezen na velení americké armády k pohovorům a to ve 14 hodin, kdy má být celý prostor předán Rudé armádě.

Vlasov informuje Buňačenka a ten okamžitě jede na divizní štáb, který sídlí v několika autech na kraji lesa Jezbyně, přibližně kilometr severně od Lnářů. "Rozpusťte okamžitě pluk. Lidem nařiďte, aby odešli v malých skupinách nejkratší cestou do jižního Německa. Vyhýbejte se hlavním silnicím a obydleným místům. Já budu v jižním Německu, snažte se mě tam najít!" Tak zní jeho poslední rozkaz, jak ho podává ve své knize o Vlasovcích Stanislav A. Auský.

Boj o holý život

Dvacet tisíc lidí se ocitlo bez velení. Dosud byli zvyklí jen poslouchat rozkazy. Najednou měli, daleko od své vlasti, rozhodnout o svém osudu. Co se asi honilo obyčejnému ruskému vojákovi hlavou? Jít na západ? Do neznáma, kde nebude rozumět lidem ani slovo? Nechat doma celou rodinu s tím, že je už asi neuvidí? Nebo to risknout s návratem domů?

Nastal chaos. Nejvíce vojáků bylo kolem Zámeckého rybníka. Páraly se hodnosti, pálily se dokumenty, někteří se převlékli do civilních šatů, které směnili s místními lidmi.

Skupina okolo majora Kostěnka vykopala ukryté zbraně a rozhodla se bojovat. Tisíce lidí ležely apaticky na zemi. Byli už příliš unaveni na další zoufalý pochod. Některé skupinky pochodovaly na východ. Touha po domově byla silnější než strach.

Ostatní se pěšky, na koních, autem pokoušeli dostat přes demarkační čáru. Na některých místech americké hlídky na své území propouštěly malé skupinky a jednotlivce, jinde je vraceli zpátky.

Na kraji lesa západně od Kasejovic odmítli Američané z 90. pěší divize pustit štábní vůz Ruské osvobozenecké armády. Důstojník si zapálil cigaretu, rozloučil se s ostatními a poté se zastřelil.

Začínají popravy v režii NKVD

Sovětská tajná policie NKVD nelenila a organizovala shromažďovací stanoviště pro zajaté Vlasovce. Jedno z nich bylo u Nového rybníka, kde večer proběhl improvizovaný soud, odsuzující důstojníky k trestu smrti. Ti, kterým se v noci podařilo uprchnout, slyšeli druhý den ráno dlouhotrvající střelbu.

Na chytání Vlasovců se podíleli i čeští partyzáni. Velitel oddílu 1. partyzánské brigády Jana Žižky zajal jistého kapitána Tulinova, kterého omylem považoval za pobočníka generála Vlasova.

Ti, kterým se podařilo přejít na území pod americkou armádou, si zachránili život. Většina z nich ale jen dočasně, protože byli později násilně repatriováni do Sovětského svazu.

Více verzí zajetí generála Vlasova

O samotném zajetí Vlasova existuje vícero verzí. Historik Stanislav Auský se přiklání ke svědectví důstojníka osobní stráže generála Vlasova, Igora Pekarského.

Ve 14 hodin nastupuje generál Vlasov spolu s generálem Buňačenkem a ostatními důstojníky do čtyř osobních aut a v doprovodu dvou amerických důstojníků a amerického tanku vyjíždějí ze zámku Lnáře směrem na jih do Horažďovic.

Všichni, kromě generála Vlasova, jsou aspoň zčásti převlečeni do civilního oděvu. Na konci vesnice stojí zakrytý osobní automobil a vedle něj poddůstojník Ruské osvobozenecké armády ve stejnokroji.

Ptá se jednoho z důstojníků v prvním autě, kam jedou a ten ho jen mávnutím ruky vyzve, ať jede za nimi. Po chvíli kolona zpomaluje, protože se blíží k mostku na hrázi mezi Novým a Hořejším rybníkem. V tu chvíli ono tajemné osobní auto předjíždí kolonu a tarasí jí cestu.

Z auta vystupuje sovětský kapitán Jakušev, který požaduje vydání Vlasova a důstojníků ROA.

Američtí důstojníci se ze začátku snaží vysvětlit, že se jedná o americké zajatce, a že jsou na území, které podléhá americkému velitelství, ale pak to vzdávají. Jeden z Američanů oznamuje Vlasovcům, že musí uposlechnout rozkazů sovětského kapitána.

Během hádky se Pekarskému daří utéci zpět do Lnářů a zaktivizovat amerického kapitána Donahue. Ten se okamžitě vydává na místo, ale tam už stojí jen americký doprovod.

Podpis kapitulace

Sovětské auto se zajatým Vlasovem doráží kolem osmnácté hodiny do obce Dvorec u Nepomuku. Na zahradě Drajerovic vily musí generál Vlasov před generálem Sacharovem podepsat rozkaz pro Ruskou osvobozeneckou armádu o bezpodmínečné kapitulaci, i když už byla jeho armáda rozpuštěna.

Vlasovův tlumočník poručík Viktor Ressler je od něj oddělen a vidí ho naposledy.

Z Čech je Andrej Andrejevič Vlasov dopraven do nechvalně známé Lubjanky, vyšetřovacího paláce sovětské politické policie. 1. srpna 1946 je v Moskvě spolu s ostatními důstojníky ROA oběšen. Je mu 45 let.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě