Jak kamarád Tom propil tank

Po těchto krutých výjevech bylo jeho nitro tak rozerváno, že v návalu nadutého rozkolu začal on Moravák své výplody posílat do různých soutěží v pražské kotlině.

Tryskající intelekt

Jedině do populární trampské soutěže Trapsavec se neodvážil, protože se bál, že nebude zarostlými brdskými bardy pochopen.

Také hynul v obavách, aby je svým prudce tryskajícím intelektem nezahltil, nebo nezranil.

Tato báseň, kterou nyní přikládám, byla ohodnocena skoro vítězným 2. místem v soutěži Psychiatrických léčeben naší republiky v loňském roce.

A tak se táži, snad se nejednalo o protekci jedné nejmenované léčebny – v žargonu Šaškecu - kde byl Malý Tom častým hostem. První místo v této soutěži vyhrálo hlasité vytí neznámého psa v paneláku, anonymně zaslané na anonymním CD.

Blues kamioňáka Toma

Znal jsem jednu Maru
Zvala mě do báru

Keď som išel do vňútra
Praštil som sa o futra

V hlavě se mi zatmělo
A to se Mare líbilo

Objednala kávičku
Do kávičky lyžičku

Na lžičce byl prášek
Velký jako hrášek

Spal som jako bábätko
A prišel som o všetko.

Když oko přehlédne tento veršotepecký ráj pubertálního počínání, lze vystopovat, že se Tomovi slovenština trochu plete s češtinou a dohromady vytvářejí prapodivné slovní tvary.

Pravda(?) přišla ze Slovenska

Když i nám to začalo být divné, tak poněkud strojeně naznačil, že byl po několik let na Slovensku jako déle sloužící voják. Protože se pravdivým slovům vždy vyhýbal, těžko se dalo rozeznat, zdali se to opravdu stalo a nebo je to chiméra, protože už sám začínal věřit svým výmyslům.

Proto nezbylo nic jiného, než pátrat u lidí z jeho okolí, co ho znali nejlépe. A co jsme se dozvěděli? Malý Tom, byl jako rotný v kanceláři opravárenské dílny, kde byla zaparkována vozidla jejich bratislavského pluku.

Vojáci prý prodali obrněný transportér

Jenom velká žízeň ho donutila se domluvit s dalšími poddůstojníky a vojíny, že by mohli prodat do Kovošrotu alespoň jeden obrněný transportér OT 90. Tak se taky stalo.

Peníze si rozdělili a pokoušeli se transportér propít. Možná by se jim to i podařilo, ale najednou tu bylo rozdělení republiky a nastalo pátrání po obrněném vozidle, které mělo být předáno na českou stranu.

Na všechno se přišlo, Malý Tom byl okamžitě vyhozen a mnoho tisíc korun musel začít splácet. Kolik, to nám neřekl. Raději prchnul zpátky domů na Moravu a moc se nechlubil, že propil něco podobného tanku.

Už jsem viděl propít výplatu, veškerý majetek, střechu nad hlavou i manželku, ale propít tank, to tu ještě nebylo. Prostě Tom musel mít vždycky všechno extra a když měl jeho střízlivý stav na kahánku, svojí vojenskou švejkovinou dokázal bavit celou společnost.

Armáda, místo aby se s jeho historkami chlubila, si ještě nechala zaplatit za to, že došla úhony. Inu vojenský stav je zatvrzelá mašinérie.