Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

Jedním z mnoha nelidských míst českého komunismu byl zemědělský koncentrační tábor Sýrovice u Podbořan.

Abychom zapomněli

V polovině šedesátých let byl pečlivě zlikvidován. Na život v něm ale dosud vzpomíná Ladislav Nykl. Byl jedním z vězňů tohoto lágru. Dnes je známý mezi karlovarskými trampy pod přezdívkou Frank. Klademe si za čest, že je také přispěvatelem Horydoly.

PŘEČTĚTE: Vzpomínky na komunistický koncentrační tábor Sýrovice

V místech kde stál lágr Sýrovice jsou dnes jen zbytky zdí, vysoká tráva a panelák. Tak měly být zakryty krutosti a hrůzy, které se tu udály.

Komunisté byli sadisté

Ladislav Nykl se proto domluvil s redaktory Chodovských listů a společně připravují malý pietní akt v místech táborové vrátnice, kde byl podle jeho pamětí umučen major západní armády Štyglic.

Tam také Nyklovi omrzly prsty na rukou i nohou, z čehož má dodnes trvalé následky těžké srdeční choroby.

Panychida ke dni osvobození od komunistického běsnění se v Sýrovicích koná 17. listopadu od 13 do 15 hodin na okraji vesnice Sýrovice.

Po likvidaci všeho, co by mohlo připomínat sadistický tábor a jeho vymazání z paměti lidí, je tu ještě hrstka těch co přežili, co nezapomínají a chtějí o tom promluvit. Připomínají, že národ, který zapomíná své dějiny, je bude muset později opakovat.

Střelba bez výstrahy

Sýrovice organizačně patřily pod hrůzný komplex jáchymovských uranových dolů.

Všechny koncentrační tábory byly obehnány dvojitým, případně i trojitým, oplocením z ostnatého drátu o výšce 2,5 až 3,5 metrů a na vnějších rozích byly postaveny strážní věže s osvětlením vysoké kolem 6 metrů.

Z vnitřní strany oplocení bylo šestimetrové ostřelované pásmo, vyznačené nízkou překážkou také z ostnatého drátu. Vstup vězně do tohoto prostoru znamenal pro strážného použití střelné zbraně bez výstrahy. Vchody z táborů byly po celý den i v noci uzamčeny a zvláště střeženy.

V objektu každého tábora stál velitelský barák, kde byly oděvní a proviantní sklady, kuchyně, různé kůlny, nezbytná kulturka pro politické školení, promítání filmů nebo četbu určených knih a trestní barák, který sloužil napřed jako korekce a později izolace s vyváděním a bez vyvádění.

Vrah Václav Laur, bylo-li to jeho jméno

Izolace s vyváděním byla za lehčí prohřešky (neplnění normy apod.) a vyznačovala se tím, že byl odsouzený ráno vyveden mezi ostatní do práce, po šichtě znovu zavřen do malé betonové místnosti a přes noc, dle potřeby, musel škrábat brambory, loupat cibuli a sbíjet rozbité bedýnky pro firmu Fruta.

Velitelem tábora byl Václav Laur, který byl pár let před tím náčelníkem v táboře Ležnice u Horního Slavkova. Prý tam měl na svědomí v roce 1951 smrt několika vězňů, které dopadli na útěku z lágru u vesnice Stanovice. Možná proto není jméno, které používat v Sýrovicích, jeho pravé.

V Horním Slavkově a táboře Ležnice se vytěžilo od roku 1949 do roku 1961 cca 2670 tun uranu.

Smutný návrat do mládí

Ladislav Frank Nykl popisuje návrat do Sýrovic po dlouhé době: "Už jsem to těžko rozeznával, všude jen vysoká tráva a trosky, ale přesto jsem dokázal určit, kde tehdy stál zemědělský lágr s přibližně 350 vězni. Setkal jsem se tam s několika staršími usedlíky, kteří mě potvrdili, že tábor zadní stranou přiléhal k malému zámečku a na jeho místě dnes stojí panelák. Sami komunističtí mocipáni se tak styděli za to, co většině nevinných lidí i politickým vězňům prováděli, že jim nestačila likvidace tábora, ale i paneláky po jeho zplanýrování měly vše zakrýt. Z tábora je tam ještě dnes kamenná zeď u silnice a zbytky vrátnice, kde se pak v letech 1968-1969 natáčel fil Skřivánci na niti."

Připomínáme, že Ladislav Frank Nykl se v Sýrovicích ocit jako osmnáctiletý mladík na tři roky za členství v trampsko-skautské skupině Psanci.

Sýrovice u Podbořan - Oráčov

Tábor Oráčov byl určen k zemědělským pracem. Bydleli a pracovali tu političtí vězňové jako zemědělské síly při jarní řepné kampani, drátkování a zavádění chmele.

Dne 1. března 1959 byl otevřen pracovní útvar Oráčov v rámci nápravně pracovního tábora (NPT) Sýrovice

Do 1. března 1961 spadala jeho správa pod ÚT-NZ NPT/S Jáchymov (MV)

Do roku 1965 byla jeho správa ÚNZ MV Sýrovice (MV)

1965 – odvoz posledního vězně a likvidace tábora

Do 1. července 1968 sloužil tábor jako NVÚ (Nápravně Výchovný Ústav) Sýrovice, poté byl oficiálně zrušen

Ještě v letech 1968 až 1969 zde byly natočeny některé scény do filmu Skřivánci na niti. Tento film byl po premiéře odsunut do trezoru, kde zůstal celých dvacet komunistických let.

V Oráčově je dnes běžná věznice.